Rozloha vinic i spotřeba vína roste

Vinohradnictví je tradiční součástí českého zemědělství. I když vinice zabírají pouze jedno procento obhospodařované zemědělské půdy, ve vinařských oblastech se významně podílejí na formování typického charakteru krajiny. V roce 2019 se sklidilo ze 16 tisíc hektarů produkčních vinic 68 tisíc tun vinných hroznů a z této úrody se vyrobilo 480 tisíc hektolitrů vína. Jeden obyvatel ČR v roce 2019 vypil průměrně 17,2 litru vína, čtyřikrát více než v roce 1963, kdy se spotřeba vína začala sledovat. Domácí produkce vína pokryla spotřebu přibližně z jedné čtvrtiny, dovezlo se 1 384 tisíc hektolitrů vína, především z Itálie, Maďarska a Španělska. Vyvezlo se 79 tisíc hektolitrů vína, převážně na Slovensko, do Německa a Polska.

Malí obhospodařují jen 13 % vinic

V registru vinic bylo v České republice k 31. červenci 2020 evidováno 16 541 pěstitelů révy vinné a 18 099 hektarů vinic. Ve srovnání s předcházejícím šetřením v roce 2015 se počet pěstitelů snížil o 1 675 (–9 %) a rozloha vinic se rozšířila o 411 ha (+2 %). Ubylo především menších pěstitelů révy s výměrou vinic do jednoho hektaru, došlo k přesunům vinic mezi pěstiteli a rozšířila se plocha vinic zejména větších subjektů. Průměrná výměra vinic jednoho pěstitele se zvýšila z 0,97 na 1,09 ha.

Velikostní struktura pěstitelů se za pět let zásadně nezměnila. Převažovali pěstitelé s výměrou vinic do jednoho hektaru (93 %), kteří ale obhospodařovali pouhých 13 % výměry vinic. Naopak mezi velké pěstitele s výměrou nad 30 hektarů vinic patřilo necelé jedno procento vinohradníků, jejich vinice se ovšem rozkládaly na více než polovině celkové plochy (57 %).

Vinice v České republice byly určeny převážně k pěstování moštových odrůd révy vhodných k výrobě vín s chráněným označením původu (CHOP). Z hroznů sklizených na těchto vinicích je možné při splnění legislativních podmínek platných pro zatřiďování vína vyrábět především jakostní vína a jakostní vína s přívlastkem. Moštové odrůdy vhodné k výrobě vín s chráněným zeměpisným označením (CHZO), které jsou určeny k výrobě zemských vín, zabíraly jen necelé procento plochy. Na zbylé výměře 23 hektarů se nacházely vinice k produkci vegetativního množitelského materiálu révy, šlechtitelské plochy a genofond.

Přibývá mladých výsadeb

Na vinicích převažovaly bílé odrůdy révy vinné (61 %), modré odrůdy se pěstovaly téměř na třetině výměry a ostatní odrůdy na desetině výměry vinic. Plocha s modrými odrůdami se v porovnání s rokem 2015 zmenšila o 404 ha. Naopak plochy vinic osázené bílými a ostatními odrůdami se o 815 hektarů rozšířily.

Mezi nejpěstovanější bílé odrůdy patřily v roce 2020 Veltlínské zelené a Müller Thurgau, z modrých odrůd byly nejrozšířenější Frankovka a Svatovavřinecké, z ostatních odrůd pak Rulandské šedé.

Věková struktura vinic byla relativně příznivá, převládaly výsadby v plné plodnosti se stářím od 10 do 29 let, které zabíraly téměř polovinu výměry vinic. Mladé výsadby se stářím do 9 let byly vysázené na pětině plochy vinic a výsadby staré 30 a více let zabíraly necelou třetinu vinic. Ve srovnání s předchozím šetřením se zvýšil podíl mladých výsadeb a poklesl podíl vinic v plné plodnosti.

Díky příznivým podmínkám pro pěstování révy vinné se převážná většina vinic nachází v Jihomoravském kraji (16 957 ha, 94 %). V daleko menší míře se réva pěstuje v krajích Zlínském (459 ha), Středočeském (332 ha) a Ústeckém (325 ha). V dalších krajích se réva pěstuje pouze okrajově a v Karlovarském kraji nebyla evidovaná žádná vinice.

Území vhodná pro pěstování révy vinné jsou zařazena do vinařských oblastí Čechy a Morava. Vinařská oblast Morava se dělí na podoblasti Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou. K největším vinařským obcím s výměrou vinic nad 500 ha patří Velké Bílovice, Valtice, Mikulov a Čejkovice. Vinařská oblast Čechy má dvě podoblasti – Litoměřickou a Mělnickou s největší vinařskou obcí Mělník, kde rozloha vinic mírně převyšuje 100 hektarů.

V EU se nachází 45 % světové výměry vinic

Podle výsledků strukturálního šetření o vinicích v roce 2015 (výsledky za rok 2020 nebyly v době uzávěrky tohoto textu ještě Eurostatem zveřejněny) obhospodařovalo 2,5 milionu pěstitelů v sedmnácti členských státech Evropské unie 3,2 milionu hektarů vinic. To představuje 45 % jejich světové výměry. Vinice tří největších pěstitelů – Španělska, Francie a Itálie – zabíraly tři čtvrtiny evropské plochy vinic. Nejvyšší počet pěstitelů se o vinice staral v Rumunsku (855 tisíc, 34 %). Česká republika byla v pořadí podle výměry vinic i počtu pěstitelů na dvanáctém místě.

Průměrná výměra vinic na jeden podnik dosáhla v EU 1,3 ha. Největší pěstitelé byli ve Francii (10,5 ha), naopak nejmenší v Rumunsku (0,2 ha). Česká republika se s průměrnou hodnotou jeden hektar vinic na pěstitele nacházela mírně pod evropským průměrem.

Z hlediska typu produkce převažovaly v EU vinice s odrůdami vhodnými pro výrobu vín CHOP a CHZO (82 %). Jen 13 % zaujímaly vinice s odrůdami určenými pro výrobu stolních vín. V České republice stejně jako ve Slovinsku, Rakousku, Německu a Lucembursku se pěstovala pouze réva pro výrobu vín CHOP a CHZO. Nejvyšší podíl vinic s hrozny na výrobu stolních vín měli v Rumunsku (72 %), Bulharsku (38 %) a Itálii (26 %). Řecko bylo jediným významným producentem rozinek.

Na evropských vinicích mírně převažovaly modré odrůdy révy (53 %). Bílé odrůdy se pěstovaly na 43 % vinic. Modré odrůdy převládaly v sedmi členských státech: Bulharsku, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Kypru a Portugalsku. Bílé odrůdy v České republice, Německu, Chorvatsku, Maďarsku, Rakousku, Slovinsku a na Slovensku. V Řecku zaujímaly významný podíl odrůdy jiných barev s převahou růžové odrůdy Roditis.

Na největší výměře se pěstovala modrá odrůda Tempranillo a z bílých Airen. Přitom se odrůda Tempranillo pěstovala jen na území Španělska a Portugalska, odrůda Airen pouze ve Španělsku. Nejrozšířenějšími odrůdami, které se pěstovaly ve 12 členských státech, byly z modrých odrůd Merlot a z bílých odrůd Chardonnay.

Vinice v EU jsou relativně staré, 37 % plochy bylo zařazeno v nejstarších vinicích 30 a více let a 41 % tvořily vinice v plné plodnosti se stářím mezi 10 a 29 lety. Nové výsadby do 2 let stáří tvořily 7 % a mladé výsadby 3 až 9 let 16 % plochy vinic. Nejstarší vinice rostly na Kypru a největší podíl nových vinic byl ve Francii.

Strukturální šetření o vinicích

V roce 2020 proběhlo v členských státech EU s výměrou vinic přesahující 500 ha pravidelné strukturální šetření o vinicích. Cílem bylo získat srovnatelné údaje o typu produkce, odrůdové skladbě a věkové struktuře vinic. Výsledná data slouží k formování evropské zemědělské politiky v oblasti vinohradnictví a vinařství. Stejně jako jinde byl i v ČR zdrojem dat registr vinic. U nás ho spravuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Šetření se konalo naposledy podle nařízení (EU) č. 1337/2011 o evropské statistice trvalých kultur. V rámci změn evropské zemědělské statistiky bude další zjišťování o vinicích v roce 2026 zahrnuto jako samostatný modul do integrovaného šetření v zemědělství.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství