Roste hlavně spotřeba plynu a ropných produktů

V roce 2017 se v Česku vyrobilo 87 050 GWh elektrické energie, což bylo pětileté maximum. Z paliv se vyrobilo 60,6 % elektřiny, 32,6 % pocházelo z jaderných elektráren, 6,7 % bylo vyrobeno z vodní, solární a větrné energie a 0,1 % z jiných zdrojů. Meziročně vzrostla výroba elektřiny v jaderných elektrárnách. Využití ostatních zdrojů stagnovalo. Instalovaný výkon elektráren dosáhl 22 267 MW a byl o 278 MW vyšší než ke konci roku 2016. Za zvýšením výkonu stály zdroje, které vyrábějí elektřinu z paliv. Konečná spotřeba elektřiny vzrostla o téměř 2 % na 60 930 GWh, což bylo nejvíce v historii Česka. Nárůst spotřeby zaznamenala takřka všechna průmyslová odvětví a také sektor služeb. Spotřeba elektřiny v domácnostech se navýšila třetí rok v řadě a dosáhla tak dvacetiletého maxima.

Hrubá výroba prodaného tepla meziročně poklesla o 3,6 % na 122 952 TJ. Dodávka tepla pro konečnou spotřebu se snížila o 2,5 %. Za celkovým poklesem stál sektor energetiky, který prošel organizačními změnami. Spotřeba nakupovaného tepla v ostatních sektorech stagnovala či velmi mírně rostla.
V Česku se v roce 2017 vytěžilo 229 mil. m³ zemního plynu, těžba tak pokryla 2,6 % spotřeby. Oproti roku 2016 se jednalo o mírné navýšení. Celková spotřeba přitom stoupla o 2,8 % na 8 727 mil. m³, byla tedy nejvyšší od roku 2010. Zvýšenou spotřebu způsobila nejen výroba elektřiny z plynu v důsledku výpadku výroby v jaderných elektrárnách, ale také růst konečné spotřeby ve všech sektorech. V průmyslu se spotřeba zemního plynu zvýšila o 6,2 % a ve službách o 5,5 %. Každoročně roste využití zemního plynu v silniční dopravě, kde se meziročně spotřebovalo o 13,8 % plynu více. Naopak v domácnostech jeho spotřeba stagnovala.

Výrobu koksu pohání poptávka ze zahraničí

Těžba černého uhlí v české republice je nadále utlumována. Zatímco v roce 2015 byla těžba uhlí vyšší než tuzemská spotřeba, v roce 2016 pokrytí spotřeby činilo 87 % a v roce 2017 už jen 76 %. Těžba energetického černého uhlí se snížila o 26,4 % na 2 503 tis. tun a podobně výrazně klesla i spotřeba. Těžba koksovatelného černého uhlí klesla o 13,9 % na 2 913 tis. tun. Jeho spotřeba ale vzrostla o 9,8 %. Nedostatek domácích zdrojů proto musí nahrazovat dovoz ze zahraničí. Výroba černouhelného koksu sice vzrostla o 12,7 % na 2 489 tis. tun, ale spotřeba, která se od roku 2013 nepřetržitě snižuje, klesla o 4,4 %. Podíl koksu směřujícího do zahraničí se tak zvyšuje.
Těžba hnědého uhlí nekolísala, v roce 2017 činila 39 306 tis. tun. Žádné výkyvy nezaznamenaly ani zahraniční obchod a spotřeba. Vymyká se pouze spotřeba v domácnostech, ta vzrostla o 8 % na 1 513 tis. tun a byla tak nejvyšší za poslední čtyři roky. Spotřeba uhelných briket vzrostla na 197 tis. tun a je nejvyšší od roku 2009, kdy se v Česku brikety ještě vyráběly. Zatímco výroba dehtu je každý rok přibližně stejná, spotřeba se meziročně snížila o 12 % na 463 tis. tun, proto klesl i dovoz dehtu.
Těžba ropy na našem území se nepřetržitě snižuje již dvanáct let. V roce 2017 klesla na 108 tis. tun. Zatímco v roce 2016 bylo zpracování ropy omezeno havárií v rafinériích, v roce 2017 se zpracovalo nadprůměrných 7 877 tis. tun ropy, což bylo nejvíce od roku 2010.
Celková dodávka ropných produktů na trh dosáhla 9 718 tis. tun, to bylo o 16,5 % více než v roce 2016. Konečná energetická spotřeba ropných produktů činila 7 141 tis. tun, vyšší spotřebu Česko nepamatuje. Rekordní byla spotřeba v silniční a letecké dopravě. Dodávka motorového benzinu klesla o 0,4 % na 1 601 tis. tun. Dodávka motorové nafty vzrostla o 3,5 % na 4 900 tis. tun. Dodávka leteckého petroleje vzrostla o 13,7 % na 391 tis. tun.
Produkce biosložek do motorového benzinu činila 102 tis. tun a do Česka se jich dovezlo rekordních 46 tis. tun. Produkce biosložek do motorové nafty činila 157 tis. tun, jejich dovoz poklesl o 9,3 % na 137 tis. tun.

Z komunálního odpadu získáváme více energie

Energetická spotřeba průmyslového odpadu stagnuje, v roce 2017 činila 10 228 TJ (terajoule). Zato energetická spotřeba komunálního odpadu dosáhla nového maxima, když meziročně vzrostla o 7,6 % na 6 422 TJ. Tento trend byl důsledkem tlaku na omezení skládkování odpadu a navýšení množství odpadu zužitkovaného ve spalovnách.
Produkce i celková spotřeba bioplynů stagnovaly, v roce 2017 činily 25 444 TJ. Omezování skládkování vedlo k nejnižší produkci skládkového plynu od roku 2005 (969 TJ), naopak kalového plynu se vyprodukovalo nejvíce od roku 1998 (1 806 TJ). Skládkový plyn tvořil 4 % a kalový plyn 7 % z produkce bioplynů, zbylých 89 % tvořily ostatní bioplyny z anaerobní fermentace.
Teplo vyprodukované solárními systémy vzrostlo o 5,1 % na 827 TJ a nepřetržitě tak vzrůstá od roku 2003, kdy se začalo sledovat.
Produkce pevných biopaliv opět vzrostla, i když meziročně jen o necelé procento. V roce 2017 činila 125 484 TJ. Významný podíl na tom mělo zvýšení výroby dřevěných pelet, a to o 8,9 %. Spotřeba pevných biopaliv se zase zvýšila o 1,9 %. V transformačním sektoru spotřeba vzrostla o 9,3 % a v domácnostech o 1,9 %. Přes 60 % pevných biopaliv spotřebovaly domácnosti.

Více se dočtete zde: Průmysl, energetika