Průměrné mzdy – 3. čtvrtletí 2021

Průměrná hrubá měsíční mzda dosahovala ve 3. čtvrtletí nominálně 37 499 korun a meziročně vystoupala o 5,7 %, resp. o 2 012 korun. Po zohlednění svižného růstu spotřebitelských cen se mzda reálně zvýšila o  1,5 %. Vzrostl i evidenční počet zaměstnanců, a to o 1,0 % (resp. 41 tis.), vyššího tempa docílil naposledy ve 3. čtvrtletí 2018.

Průměrná mzda po očištění od sezónních vlivů (např. i vyplacených odměn) se oproti 2. čtvrtletí 2021 zvýšila o 1,5 %. Mezikvartální tempa během letošního roku mírně zrychlovala, což odpovídalo i postupnému zotavování ekonomiky. Poprvé od počátku pandemie však poskytuje v zásadě nerozostřený obraz dynamiky mezd i jejich meziroční srovnání. Ve 3. čtvrtletí nebyly letos ani loni v oblasti veřejných služeb vyplaceny mimořádné odměny ve významnějším objemu. Rovněž i průměrná odpracované doba připadající na zaměstnance v celé ekonomice se meziročně téměř nezměnila a blížila se běžné úrovni před pandemií.  

Prorůstově působilo ve 3. čtvrtletí na výši mezd zvyšující se napětí na pracovním trhu spojené jak s nízkou nezaměstnaností, tak s vysokým a dále rostoucím počtem volných pracovních míst. Nedostatek zaměstnanců limitoval produkci ve většině významných odvětví. Opačný vliv mělo patrně snížení efektivního zdanění u pracovníků, jež firmám umožnilo udržet vysokou zaměstnanost při nižším tlaku na růst nákladů práce. Část zaměstnavatelů zejména v tržních odvětvích tak zohlednila fakt, že lidem stoupnou čisté výdělky i bez zvyšování hrubých mezd. Kromě toho se mnohé firmy v odvětvích silně zasažených pandemií navzdory vládním stabilizačním programům potýkaly s finančními problémy, což jim snižovalo možnosti pro lepší ohodnocení nových i stávajících pracovníků.

Ve váhově dominantním odvětví zpracovatelského průmyslu se ve 3. čtvrtletí průměrné mzdy meziročně zvýšily o podprůměrných 5,4 %. Mzdová tempa zde za úrovní celé ekonomiky zaostávala i v období 2018 až 2020. Poprvé od roku 2018 zde však narostl počet zaměstnanců. Ten se ve 3. čtvrtletí meziročně zvyšoval ve většině významnějších průmyslových oborů – vyjma strojírenství a potravinářství. Dlouhodobý úbytek pracovních míst v těžbě a dobývání zrychlil, průměrná mzda zde vzrostla o 7,5 % a držela se již jen těšně nad úrovní celé ekonomiky. V zemědělství a lesnictví, stejně jako ve stavebnictví, naopak poptávka po pracovní síle rostla. Procentní růst mezd ale zůstával podprůměrný, obdobně jako jejich výše.

Průměrná mzda v celém sektoru služeb dosáhla ve 3. čtvrtletí téměř 39 tis. korun a meziročně se zvýšila o rovných 6 %. Nejvíce vzrostla v činnostech v oblasti nemovitostí (11,8 %), a to i díky vyššímu počtu odpracovaných hodin. V klíčovém odvětví obchodu byl mzdový růst lehce nadprůměrný 6,6 %, zčásti i vlivem nižší loňské základny. Mzdové tempo v dopravě a skladování činilo 4,4 % a bylo jedno z nejslabších ze všech tržních odvětví. Druhým rokem v řadě zde klesal i počet zaměstnanců, což souviselo s problémy v dodavatelských řetězcích v průmyslu i s pomalým oživováním příjezdového cestovního ruchu. Pracovní místa stále mírně ztrácelo i ubytování, stravování a pohostinství. Průměrné mzdy zde i díky navýšení minimální mzdy posílily o 7,1 %. Jejich výše ale dosahovala jen třetiny úrovně výdělků v informačních a komunikačních činnostech, kde činila 64,8 tis. korun měsíčně. Dynamický rozvoj ICT zvýrazněný během pandemie se v tomto odvětví odrazil i ve svižném růstu zaměstnanosti (3,2 %) i průměrných mezd (6,5 %). Peněžnictví a pojišťovnictví naopak pracovní místa mírně ztrácelo a také mzdové tempo zde za oblastí ICT dále zaostávalo.

Pokračoval i rozvoj veřejných služeb, kde přibývala pracovní místa ve všech hlavních odvětvích – nejvíce ve vzdělávání. Mzdový růst byl i ve 3. čtvrtletí výrazně rozrůzněný, na rozdíl od předchozích období se projevil hlavně vliv selektivního navyšování platových tabulek. Ve zdravotní a sociální péči mzda vzrostla o rovných 8 %, ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení o 2,3 %.

Medián mezd čítal ve 3. čtvrtletí u mužů 35,1 tis. korun, u žen 30,4 tis. korun. U obou pohlaví vzrostl meziročně shodně mírně přes 5,5 %. Podobně jako v předchozí části letošního roku se mzdové rozpětí nepatrně rozšířilo. Loni tomu bylo opačně, neboť mzdy zaměstnanců s nejnižšími výdělky narůstaly vyšším procentuálním tempem nežli výdělky vysokopříjmových zaměstnanců, a to především v 1. a 3. čtvrtletí.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost