Přejít k obsahu

Prudké navýšení dluhu v celé EU

  • Statistiky
  • Regiony a země
  • Mezinárodní data

Výdaje spojené s koronavirovou krizí vedly ve 2. čtvrtletí k deficitům v celé EU. Zvýšilo se tak zadlužení.

K výraznému zhoršení hospodaření v zemích EU došlo již v 1. čtvrtletí (v celé EU deficit činil 3,9 % HDP) a 2. kvartál situaci ještě zhoršil (–11,0 % HDP). Ve směru deficitu působily vyšší výdaje přímo související s řešením pandemie (nákup zdravotnického materiálu, zajištění testování a péče apod.). Velkou část rozpočtu tvořila také pomoc podnikům i občanům, kteří byli finančně zasaženi omezením ekonomiky.

Ekonomický propad, který souvisel s omezením provozu velké části služeb, obchodu i průmyslu, na druhé straně negativně působil na daňové příjmy vládních rozpočtů. Deficit se tak ještě více prohluboval.

Rekordní schodky všude v EU

Deficit hospodaření sektoru vládních institucí vykazovaly ve 2. čtvrtletí všechny země EU. Největší relativní deficit měly ve 2. čtvrtletí Španělsko (–24,6 % HDP), Rakousko (–16,8 %) a Kypr (–16,5 %). Nejmenšího schodku dosáhly Lotyšsko (–1,3 % HDP), Bulharsko (–2,3 %) a  Dánsko (–3,4 %). V Česku deficit činil –7,5 % HDP. Zhoršení je vidět zejména ve srovnání s loňským rokem, kdy vrcholil několik let trvající proces konsolidace vládního hospodaření v EU (přebytku tehdy za celý rok dosáhlo 17 členských zemí). Nejvíce se meziročně zhoršilo hospodaření na Kypru (z přebytku 2,5 % HDP do deficitu –16,5 %), v Rakousku (z přebytku 1,7 % HDP do deficitu –16,8 %), a ve Španělsku (prohloubení deficitu z –7,1 % na –24,6 %).

Schodky ve 2. čtvrtletí logicky zvýšily i vládní dluh. Ten v celé EU meziročně stoupl o 8,1 procentního bodu na 87,8 % HDP. Je ale třeba pamatovat, že kromě navýšení absolutního dluhu měl negativní vliv i propad HDP. Nejvyšší relativní dluh měly Řecko (187,4 % HDP), Itálie (149,4 %) a Portugalsko (126,1 %). Nejnižší úroveň měly Estonsko (18,5 % HDP), Bulharsko (21,3 %) a Lucembursko (23,8 %). Nejvíce se relativní dluh zvýšil ve Francii (+14,9 p. b.), Belgii (+12,9 p. b.) a Itálii (+11,9 p. b.). V Česku dluh dosáhl 39,9 % HDP, nejvíce od 3. čtvrtletí 2015.

Relativní deficit vládních institucí v zemích EU (2. čtvrtletí 2020, v % HDP)

Zdroj: Eurostat

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty