Osman Sert: Prostor pro vylepšení se vždycky najde

Jak funguje statistický úřad v Turecku? V čem se liší práce statistiků u vás a v České republice?

Oba statistické úřady jsou si docela podobné. Jsme oficiální instituce odpovědná za vytváření statistik v Turecku. Naše regionální úřady shromažďují data z terénu, zejména provádějí šetření v domácnostech. Pro obchodní statistiky používáme administrativní data a webový průzkum. Kromě toho připravujeme oficiální statistický program, organizujeme statistické činnosti v něm uvedené a zajišťujeme jejich provádění stejně jako vy.
Z mého pohledu se hlavní rozdíly mezi oběma zeměmi týkají průzkumů v domácnostech, kdy se lišíme v metodách výběru vzorků. Všechny naše průzkumy jsou prováděny za použití tabletů, takže úroveň terénní práce je srovnatelná.

Kolik má statistický úřad v Turecku regionálních kanceláří?

Turecko je veliká země a tomu odpovídá i velikost a působnost Turkstatu. Náš stát má rozlohu 783 562 km2 a více než 83 milionů obyvatel. Dělí se na dvanáct regionů NUTS 1, dvacet šest NUTS 2 a osmdesát jedna NUTS 3. Naše regionální kanceláře sídlí v regionech NUTS 2, je jich tedy dvacet šest.

V Českém statistickém úřadě jste během stáže navštívil několik věcných odborů. Který z nich vás svojí činností zaujal nejvíce?

Zatím jsem měl možnost poznat pět různých odborů a musím říct, že všichni kolegové, s nimiž jsem se setkal, byli velmi vstřícní a ochotní. Za to, jak se mi věnovali, zaslouží určitě velké poděkování. Vyzdvihnout činnost jenom jednoho odboru by nebylo spravedlivé. V každém případě jsem měl možnost naučit se vždy něco nového a získat další užitečné zkušenosti. Nemohu tedy žádný odbor upřednostnit před ostatními.

Osman Sert

Vystudoval univerzitu v Ankaře a od roku 2006 pracuje
v tureckém statistickém úřadu Turkstat. Nejprve byl součástí týmu, jehož úkolem byla podpora regionálních kanceláří v oblasti IT a komunikace. Od roku 2013 se zaměřuje na výběr vzorků a kvalitativní parametry statistických průzkumů.

Chystáte se některé poznatky z praxe v České republice uplatnit v Turecku?

Přestože systém získávání a zpracování statistických informací je u nás nastavený poměrně pevně, nějaký prostor pro jeho vylepšení a změny se určitě najde. Rád bych třeba v mé kanceláři zavedl používání metadatového informačního systému, jako se to dělá u vás. Na vývoji podobného systému právě pracujeme, ale ještě jsme ho nedokončili. Vaše zkušenost je určitě inspirativní.
Za velmi užitečné považuji také vaše tiskové konference či rozesílání zajímavých dat a zpráv médiím a veřejnosti elektronicky a za použití sociálních sítí. V Turecku zveřejňujeme statistiky pouze na webových stránkách úřadu, rozšíření publicity by tedy určitě pomohlo zvýšit informovanost směrem k uživatelům našich dat i k široké veřejnosti.
Zaujalo mě rovněž publikování statistických časopisů. Ty slouží nejen k prezentaci výsledků práce úřadu navenek, ale také jako motivace a studijní materiál pro pracovníky úřadu, kteří v nich sami publikují a zároveň získávají informace od kolegů i externích odborníků.
Další inspiraci jsem načerpal z terénního šetření v domácnostech. Vaši tazatelé předávají domácnostem obálku, do které respondenti vloží dotazník s vyplněnými údaji o příjmech a výdajích. Myslím, že to zvyšuje kvalitu průzkumu, a proto použití této metody navrhnu i svým kolegům v Turecku.

Čím by se naopak mohli lidé z ČSÚ inspirovat z turecké praxe?

Každá země má jiné podmínky a mnohé praktiky není možné přenášet z jedné do druhé tak snadno, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Podnětným návrhem vycházejícím z naší zkušenosti může být například vytvoření počítačového programu pro statistické průzkumy. Naše IT oddělení vytvořilo takový program v roce 2013. Nese název HARZEMLI a my ho používáme ve všech typech průzkumů, ať už se týkají byznysu, nebo domácností. Data se do něj sbírají prostřednictvím tabletů nebo webové aplikace a upravit program pro nový průzkum nebo aktualizaci stávajícího je velmi snadné.

Při studiu na univerzitě jste se zabýval dopady výsledků voleb na vývoj cen a veřejných výdajů v Turecku. K jakým poznatkům jste došel? Jak moc ovlivňují volby ekonomickou situaci v zemi? A dají se poznatky z Turecka zobecnit i pro jiné země?

Volby nejsou jen nástrojem politické změny, ale jsou také předmětem zájmu ekonomů a lidí z byznysu vzhledem k oportunistickému chování politiků. Já jsem studoval vliv výsledků všeobecných voleb v Turecku v letech 1988 až 2008 na vládní výdaje a na vývoj cen. Analýza neprokázala žádnou korelaci mezi volbami a cenami, projevily se však závislosti výsledků voleb a vládních výdajů. Zjednodušeně lze říci, že volby zvýšily vládní výdaje mezi lety 1988 a 2008 o třináct procent. Přestože chování politiků je v mnoha zemích podobné, nemyslím si, že by mnou zjištěné výsledky bylo možné plošně zobecnit i pro jiné země.

Studoval jste také ve Švýcarsku, Německu a Belgii. Můžete posoudit úroveň statistiky v těchto zemích?

V Belgii jsem byl pouze krátce v roce 2008, a k úrovni tamních statistik se tedy nemohu zodpovědně vyjádřit. Ale ve Švýcarsku jsem studoval dvakrát a zaměřoval jsem se především na techniky vzorkování. Musím říct, že Švýcaři jsou v tom skutečně hodně daleko a svými poznatky pomáhají posunovat statistiku kupředu. Jejich příspěvky jsou často publikovány v odborné a vědecké literatuře.
Také Německo patří mezi přední evropské země v oblasti řízení kvality statistických šetření a například metadatový systém tam zavedli již v roce 2013.

Měl jste čas poznat Českou republiku také jako turista? Která místa vás zaujala nejvíce?

Navštívil jsem Plzeň, Kutnou Horu a Karlovy Vary. Rád bych poděkoval řediteli krajské správy Plzeňského kraje Miloslavu Chladovi. Zařídil mi prohlídku pivovaru Pilsner Urquell, která se mi moc líbila. Nádherným zážitkem byla i návštěva chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Ochutnal jsem minerální vodu v Karlových Varech, ale přiznám se, že mi moc nechutnala. Město je však velmi pěkné.

Která místa v Turecku byste doporučil českým návštěvníkům?

Jako člověk, který miluje cestování, mohu říci, že Turecko má v cestovním ruchu docela štěstí. Mnoho zajímavých aktivit zde můžete vykonávat v každém ročním období. Nejoblíbenější jsou samozřejmě letní měsíce. Pro návštěvu během nich mohu doporučit města Antalya a Muğla s nádhernými plážemi, zařízeními a aktivitami pro nejrůznější cílové skupiny a způsoby trávení volného času. Budete-li mít dost času, můžete si pronajmout auto a udělat si výlety na pobřeží Egejského a Středozemního moře. Najdete zde mnoho panenských zátok vzdálených od přeplněných turistických center a také bezpočet zřícenin a dalších památek po starověkých městech.
Já osobně doporučuji přidat si do itineráře starobylé město Efez, a pokud chcete být v přírodě, zůstaňte v bungalovech Olympos a užijte si moře v ruinách města Phaselis. Určitě také navštivte Kaş a Kalkan, což jsou místa preferovaná místními obyvateli.
V jiných ročních obdobích doporučuji vyčlenit si několik dní na prohlídku Istanbulu. Za návštěvu stojí zejména palác Topkapi, starověká podzemní cisterna Yerebatan Sarnıcı či Dívčí/Leandrova věž.
Pro nádherné přírodní scenerie byste neměli vynechat návštěvu oblasti Kappadokie. Máte-li rádi přírodu a život v kempu, zkuste se vypravit do okolí města Rize, kde zvláště na jaře můžete vidět najednou všechny odstíny zelené.
Mimořádné zážitky nabízejí zříceniny Kars Ani, z nichž při vhodném načasování můžete sledovat výletní vlak Eastern Express vyjíždějící z Ankary. Nedaleko se nachází také pohoří Nemrut, k němuž se váže biblický příběh o Noemově arše, která změnila historii lidstva. Je toho skutečně hodně a doufám, že možnost cestovat se co nejdříve obnoví.

Jaké zajímavé turecké jídlo nebo nápoj bychom měli ochutnat?

Myslím, že máme spoustu chutných jídel. Pro milovníky masa doporučuji adanu, beyti nebo tandir kebap. Mezi má oblíbená jídla patří karniyarik, musakka a islim kebabi, která se vyrábějí z lilku. Jako zákusek navrhuji baklavu, sobiyet a kunefe.
K jídlu rádi pijeme ayran, což je nápoj na bázi jogurtu. Dalším nápojem může být salgam vyrobený z tuřínu.

Chutná vám česká kuchyně?

Obecně ano, zachutnaly mi hlavně vaše polévky, zejména česnečka. Samozřejmě, že mě překvapily určité detaily. Kuchařské styly a chutě lidí se v různých zemích liší a platí to i o Turecku a Česku. V Turecku máme rádi kořeněné jídlo, u vás si někdy k obědu dáváte sladkou omáčku. Vaše okurky jsou sladké, naše jsou slané. Vím také, že trdelník není vaše tradiční pečivo, ale je oblíbený turisty a i já ho mám rád.

Plánujete po skončení stáže v České republice nějakou další studijní cestu?

Momentálně neplánuji. Ale rád bych znovu pracoval ve Švýcarsku, kde se mi moc líbilo.