Příjmy domácností narostly nejrychleji od hospodářské krize

Situace na trhu práce v České republice je popisována mnoha indikátory. Český statistický úřad každý měsíc publikuje výsledky Výběrového šetření pracovních sil. Jsou mezinárodně srovnatelné, sestavují se totiž na základě metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Klíčovými ukazateli, sledovanými analytiky i médii, jsou obecná míra nezaměstnanosti a míra zaměstnanosti. Každé čtvrtletí ČSÚ kromě toho přichází s výsledky podnikové statistiky. Ta je velmi podrobná. Poskytuje údaje o vývoji průměrné mzdy, navíc v členění podle sfér, odvětví či regionů. Její součástí jsou i medián mezd a evidenční počty zaměstnanců.
Klíčové údaje publikuje s měsíční periodicitou také Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Přichází s počty evidovaných nezaměstnaných, tedy osob přihlášených na úřadech práce. S nimi souvisí i ukazatel podíl nezaměstnaných osob. Důležitým indikátorem MPSV je i počet volných pracovních míst.
Vývoj na trhu práce zachycuje Český statistický úřad nicméně i v rámci statistiky národních účtů. Její nespornou výhodou je komplexnost a dopočet šedé ekonomiky. Popisuje situaci na trhu práce z makroekonomického pohledu a zachytí i to, co ostatní statistiky „nevidí“.
Zaměřme se nyní na tuzemský trh práce v prvních třech čtvrtletích loňského roku a především na přínos tohoto období domácnostem. A využijme k tomu právě národní účty.

Objem vyplacených mezd a platů se přiblížil bilionu

Mzdy a platy, které v prvních třech čtvrtletích 2015 vyplatili tuzemští zaměstnavatelé svým zaměstnancům, dosáhly 988,8 mld. Kč nominálně. V meziročním srovnání se objem mezd a platů zvýšil o 37 mld. Kč, relativně o 3,9 %. Jednalo se o nejsilnější růst za posledních sedm let a došlo k němu díky nárůstu průměrné mzdy i počtu zaměstnanců. Přestože v porovnání s roky konjunktury české ekonomiky (2004–2008) byla dynamika mezd a platů slabší, je třeba vzít v potaz, že na rozdíl od tohoto období se prostředky téměř neznehodnocovaly nárůstem cen. Zatímco tehdy činil meziroční růst spotřebitelských cen v každém jednotlivém čtvrtletí alespoň +1,5 % meziročně a v některých přesahoval dokonce 5% hranici, v loňském roce cenová dynamika dosahovala nejvýše +0,7 %.
Mzdy a platy, které se v ekonomice ČR vyplácejí, se stejně jako v každém jiném hospodářství dělí mezi domácnosti a zahraniční pracovníky. V tuzemsku pracuje podle posledních dostupných údajů z roku 2014 více než 50 tis. nerezidentů. Jde především o pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii, přitom data naznačují, že jsou to hlavně nekvalifikované osoby.
V 1. až 3. čtvrtletí 2015 připadlo domácnostem z celkového objemu mezd a platů 978 mld. Kč, zbývajících 10,8 mld. Kč patřilo zahraničním pracovníkům. Domácnostem však náležely i příjmy za práci v cizině, především v zemích Evropské unie. Podle dat z roku 2014 pracuje v zahraničí zhruba 40 tis. rezidentů a jedná se hlavně o kvalifikované a vzdělané pracovníky. Celkově si v zahraničí domácnosti od ledna do září loňského roku přišly na 29,8 mld. Kč a v úhrnu tak disponovaly mzdami a platy ve výši 1 007,8 mld. Kč. Meziročně mzdy a platy domácnostem stouply o 41,3 mld. Kč, z toho 36,2 mld. přibylo domácnostem kvůli růstu mezd a platů z tuzemska a 5,2 mld. díky vyšším prostředkům ze zahraničí.

Zisky z malého podnikání se zmenšily…

Kromě mezd a platů za práci v ČR a zahraničí získávají domácnosti příjmy i v dalších formách. Posilují je zisky z malého podnikání, saldo důchodů z vlastnictví a saldo přerozdělení s ostatními sektory.
Zisky z malého podnikání činily v 1. až 3. čtvrtletí loňského roku 487,5 mld. Kč nominálně a meziročně nepatrně klesly (o 1,7 mld. Kč, resp. o 0,3 %). Může být překvapivé, že se snížily, když zisky firem rostly velmi rychle. Jedním z vysvětlení je, že počty sebezaměstaných se zmenšily a tím se snížily i počty osob, které se na vytváření těchto zisků podílejí. Mohlo to souviset jednak s tím, že v příznivých obdobích sebezaměstnaní upouštějí od svých dosavadních činností a přecházejí do jistějších zaměstnaneckých poměrů, jednak s ústupem tzv. švarcsystému. Ten totiž nabývá na síle v letech, kdy se ekonomice nedaří, firmy mají zájem snížit své náklady a některé ze svých zaměstnanců přesouvají mezi sebezaměstnané. Naopak v obdobích, kdy je ekonomika na vzestupu, se firmy snaží si své pracovníky „pojistit“ a přesouvají je zpět mezi zaměstnance.

… a slabší bylo i saldo důchodů z vlastnictví

Kromě zisků z malého podnikání se v lednu až září 2015 zmenšilo i saldo důchodů z vlastnictví. Domácnosti v jeho podobě přijaly celkově 87,8 mld. Kč nominálně, tj. o 2,8 mld. Kč (–3,1 %) méně než ve stejném období 2014 . Příčinou byl především pokles rozdělovaných důchodů společností, tedy příjmů, které domácnosti získávají z podílů ve firmách.
Poslední složkou příjmů domácností je saldo přerozdělení s ostatními sektory. Tím hlavním jsou vládní instituce. Od nich domácnosti na jedné straně získávají penze a různé sociální dávky, na straně druhé jim odvádějí sociální a zdravotní pojištění či daně z příjmů a majetku. Za první tři čtvrtletí 2015 dosáhlo saldo přerozdělení s ostatními sektory v nominálním vyjádření 111,6 mld. Kč, v meziročním srovnání se mírně zlepšilo, stouplo o 2 mld. Kč (+1,8 %).

Hrubý disponibilní důchod domácností

Pokud veškeré příjmy sečteme, získáme hrubý disponibilní důchod domácností. Jsou to prostředky, které mohou domácnosti použít na spotřebu či investice, ať už jde o investice do nemovitostí, nebo do činností souvisejících s malým podnikáním. Hrubý disponibilní důchod domácností činil v prvních třech čtvrtletích loňského roku 1 694,7 mld. Kč nominálně. Proti stejnému období 2014 narostl o 38,8 mld. Kč, relativně se jednalo o přírůstek ve výši +2,3 %. Stoupl nejrychleji od srovnatelného období krizového roku 2009. Tehdy se však příjmová situace domácností zlepšila především díky opatřením státu a automatickým stabilizátorům ekonomiky. Ty se promítly do dramatického nárůstu salda přerozdělení s ostatními sektory, zároveň měly ale negativní vliv na deficit vládních institucí. Loňský růst příjmů byl tedy zdravější.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost