Příjmy českých domácností

Mezi lety 2021 a 2023 vzrostl průměrný roční příjem na osobu v českých domácnostech o 37 500 Kč a v loňském roce dosáhl 278 700 Kč.

Výběrové šetření Životní podmínky (EU-SILC) každoročně poskytuje podrobný pohled na životní úroveň českých domácností. V Česku se do něj v roce 2024 zapojilo přibližně 11,3 tisíce domácností ze všech krajů. Výsledky přinášejí nejen přehled o celkové výši příjmů, ale i o rozdílech mezi odlišnými typy domácností.

Základním ukazatelem je čistý peněžní příjem domácnosti, jinými slovy souhrn příjmů od všech jejích členů po zdanění a povinných odvodech. Patří sem příjmy ze zaměstnání, podnikání, důchody, sociální dávky, výživné nebo i příjmy z pronájmu. Pro objektivní srovnání mezi různě velkými domácnostmi se příjem přepočítává na osobu. Je důležité dodat, že příjmové údaje sesbírané v roce 2024 jsou za předchozí kalendářní rok 2023.

Ačkoli na příjmy domácností lze nahlížet z různých úhlů, v článku se zaměřujeme na dvě klíčová hlediska. Prvním je ekonomická aktivita osoby s nejvyšším příjmem v domácnosti, tedy rozdělení domácností podle ekonomického postavení osoby v čele. Zde byly pro podrobnější analýzu vybrány domácnosti zaměstnanců, které tvořily více než polovinu všech sledovaných domácností, a domácnosti důchodců se zastoupením 31,5 % napříč všemi domácnostmi. Druhým hlediskem je rodinná struktura (druh domácnosti EU). Pro účely tohoto článku sledujeme čisté úplné a neúplné rodiny s dětmi, což jsou rodiny bez dalších příbuzných. Úplné rodiny s dětmi, které jsou definovány jako domácnosti se dvěma dospělými osobami a alespoň jedním závislým dítětem, představovaly 24,7 % všech domácností, přičemž více než polovina z nich vychovávala právě dvě děti. Neúplné rodiny s dětmi tvoří jedna dospělá osoba s alespoň jedním závislým dítětem a na celkovém počtu domácností se podílejí 4,7 %.

Struktura domácností podle zvoleného hlediska (%, 2024)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Podíl hlavního zdroje příjmů klesá

Pro lepší pochopení příjmové situace domácností je vhodné se zaměřit na složení jejich hrubých peněžních příjmů, tedy příjmů před zdaněním a odvody. Analýza struktury těchto příjmů u čtyř zvolených typů domácností v období 2021 až 2023 umožňuje nejen rozlišit hlavní zdroje jejich obživy, ale také zachytit případné změny, ke kterým v uplynulých letech došlo. Hrubé peněžní příjmy domácností lze rozdělit do pěti základních skupin: příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání, jiné příjmy (tedy příjmy nepocházející z pracovní činnosti), důchody a další sociální příjmy od státu.

U domácností zaměstnanců tvořily v roce 2023 příjmy ze závislé činnosti 85,2 % celkových hrubých příjmů, což značí pokles o necelý jeden procentní bod od roku 2021. Snížil se i podíl sociálních dávek, konkrétně o 0,5 p. b. Ke stejně velké změně, jen opačným směrem, došlo v daném období u příjmů z podnikání a u důchodů. Tyto změny však mohou být do určité míry ovlivněny složením domácností a výskytem kombinovaných příjmů, kdy v jedné domácnosti žije například zaměstnanec společně s podnikatelem.

Ačkoli pro domácnosti důchodců zůstávají i nadále téměř jediným zdrojem příjmů důchody, v posledních letech můžeme pozorovat ve skladbě jejich příjmů drobné posuny. Mezi lety 2021 a 2023 došlo k poklesu podílu důchodů na všech hrubých příjmech těchto domácností o 0,6 p. b. na 86,9 %. Mírně se snížil i podíl sociálních dávek, zatímco příjmy ze závislé činnosti naopak zaznamenaly nárůst o jeden procentní bod. Tyto změny sice nejsou zásadní, přesto naznačují, že část seniorů zůstává i po odchodu do starobního důchodu ekonomicky aktivní.

Struktura hrubých peněžních příjmů vybraných druhů domácností (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

V úplných rodinách s dětmi představovaly v roce 2023 příjmy ze závislé činnosti 70,9 % z celkových příjmů a oproti roku 2021 klesly o 1,6 p. b. Současně se také zmenšil podíl sociálních dávek. Mírný nárůst naproti tomu nastal u příjmů z podnikání, které se v roce 2023 na celkových příjmech těchto domácností podílely 19,4 %. Nárůst podílu příjmů z podnikání může souviset se změnou struktury podnikatelů v populaci, kdy jsou více zastoupeni ti s vyššími příjmy.

U neúplných rodin s dětmi došlo v průběhu tří let k poklesu podílu příjmů ze závislé činnosti o 1,5 p. b. Naopak podíl sociálních dávek u nich vzrostl na 10,0 % a rovněž se zvýšil podíl důchodů. Tyto domácnosti tak čím dál více čerpají příjmy ze sociálních transferů.

Nominální příjmy domácností rostly

Průměrné čisté peněžní příjmy domácností přepočtené na osobu v posledních třech letech postupně rostly, a to napříč všemi sledovanými skupinami. V roce 2021 činil průměrný roční peněžní příjem na osobu 241,2 tisíce Kč, v roce 2022 dosáhl 259,9 tisíce Kč a v roce 2023 vzrostl na 278,7 tisíce Kč, což činí měsíčně 23 223 Kč na osobu.

V roce 2023 dosahovaly nejvyšších průměrných příjmů domácnosti zaměstnanců, které vykazovaly 287,0 tisíce Kč na osobu. Domácnosti důchodců měly průměrný příjem 257,9 tisíce Kč na osobu, tedy vyšší než úplné rodiny s dětmi, jejichž příjem byl 226,5 tisíce Kč na osobu. Nejnižší příjmy zaznamenaly neúplné rodiny s dětmi s hodnotou 184,3 tisíce Kč na osobu.

Během let 2021 až 2023 příjmy nominálně rostly ve všech sledovaných skupinách, tempo růstu se však lišilo. Nejvyšší nárůst zaznamenaly domácnosti důchodců, zatímco růst příjmů úplných rodin s dětmi byl pomalejší. Skutečný dopad na životní úroveň jednotlivých domácností pak byl výrazně ovlivněn inflací.

Čisté peněžní příjmy domácností na osobu podle vybraných druhů domácností (Kč/rok)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Inflaci porazili pouze důchodci

Při hodnocení meziročního růstu příjmů domácností je nutné rozlišovat mezi růstem nominálním a reálným. Zatímco nominální růst vyjadřuje prostý číselný nárůst příjmů, reálný růst zohledňuje i vliv inflace, a tedy skutečný dopad na kupní sílu domácností. V letech 2022 a 2023 čelilo Česko vysoké inflaci. Průměrná roční míra inflace v roce 2022 dosáhla 15,1 %, což byla nejvyšší hodnota zaznamenaná od roku 1993. Také v roce 2023 zůstala inflace výrazně nad dlouhodobým průměrem, když činila 10,7 %. Tento vývoj se pochopitelně promítl i do finanční situace domácností.

V roce 2023 vzrostly nominální příjmy všech sledovaných skupin domácností. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly domácnosti důchodců, jejichž průměrné příjmy se zvýšily oproti roku 2022 o 15,0 %. Příjmy domácností zaměstnanců vzrostly o 6,5 %, příjmy neúplných rodin s dětmi o 5,1 % a úplných rodin s dětmi o 3,5 %.

Po očištění o inflaci došlo k reálnému růstu příjmů v roce 2023 pouze u domácností důchodců, a to o 3,9 %. Ostatní skupiny domácností pocítily reálný pokles příjmů. Zaměstnancům klesly reálné příjmy o 3,7 %, neúplným rodinám s dětmi o 5,1 % a úplným rodinám s dětmi o 6,5 %.

Data tak ukazují, že v podmínkách vysoké inflace nebyl u většiny domácností nominální růst příjmů dostatečný k udržení kupní síly. Výjimku tvořily pouze domácnosti důchodců, jejichž příjmy i díky mimořádné valorizaci důchodů rostly rychleji než cenová hladina.

Meziroční růst peněžních příjmů vybraných druhů domácností v porovnání s inflací (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC