Před sto lety bylo v Praze blaze a v Sudetech draze

Nejlevnější potraviny a spotřební zboží měli v roce 1921 Pražané, i když v různých částech Prahy byly patrné cenové rozdíly.

Statistici ze Státního úřadu statistického (SÚS) zveřejnili v roce 1921 v časopise Zprávy SÚS měsíční přehled o aktuálních maloobchodních cenách vybraných základních potravin a spotřebních předmětů v jednotlivých regionech republiky. Informace o cenách položek typu masa, salámů, zeleniny, mouky a mléka zaslaly do SÚS v lednu téhož roku městské a obecní úřady a některé místní dělnické organizace ze 134 míst republiky. Tabulky poskytly souhrnné přehledy za území Čech, Moravy a Slovenska a detailnější za menší regiony a jednotlivá města. Informace z Podkarpatské Rusi se statistikům nepodařilo získat včas.

Láce v Praze

Z uvedeného přehledu vyplývá, že nejlacinější potraviny mohli v roce 1921 nakupovat obyvatelé Prahy. Poměrně levně bylo dále v Pardubicích, v Českých Budějovicích a v Moravské Ostravě.

Značné rozdíly panovaly uvnitř oblasti tzv. Velké Prahy, kterou statistici dále rozdělili na Prahu, Žižkov a Smíchov. Přehledy ukazují, že ceny potravin na Žižkově byly u většiny položek mnohem vyšší než v centru hlavního města. Rozdíl u kilogramu hovězího a vepřového masa byl 4 Kč, kilo obyčejného salámu stálo na Žižkově o 21 Kč více, sádlo o 8 Kč a margarín byl dražší o 6 Kč. Litr mléka se na Žižkově prodával za 4 Kč, ale v centru za 3,60 Kč, vejce stálo na Žižkově 1,80 Kč, zatímco v centru 1,50 Kč, čerstvé zelí 3 Kč oproti 2,20 Kč. O 20 haléřů levnější bylo v centru i pivo, které se zde prodávalo za 2,40 Kč za litr. Na Žižkově se vyplatilo koupit jen skopové maso, husu, hrách nebo jádrové mýdlo.

Drahota na severu Čech

Nejvyššími cenami potravin v celé republice se vyznačoval region Severní Čechy, jehož součástí byla i města Jablonec nad Nisou a Varnsdorf. Kilogram mouky na chleba či mouky na vaření stál v porovnání s Prahou dvojnásobně více (rozdíl 10 Kč) a kilogram vepřového masa byl dražší o devět korun. Kilogram obyčejného salámu byl dražší o 15 Kč, litr másla o 16 Kč, vejce o 80 haléřů, kilogram cukru o 20 Kč, kilogram čočky o 6 Kč a litr piva o 60 haléřů. Podobné ceny byly na obou místech jen u hovězího a skopového masa, husy, margarínu, mléka a jádrového mýdla.

Moravská Ostrava versus Vítkovice

Za rozdílné ceny se nakupovalo rovněž v oblasti Ostravy. V Moravské Ostravě bylo jídlo jednoznačně levnější než v průmyslových Vítkovicích. U mouky na chleba činil rozdíl 4 Kč, u hovězího masa rovněž 4 Kč, u vepřového 6 Kč, a u obyčejného salámu dokonce 22 Kč. Máslo bylo ve Vítkovicích dražší o 12 Kč a hrách o 6 Kč. Pivo však stálo v obou (tehdy ještě samostatných) městech stejně, tedy 3,20 Kč za litr.

V Praze levněji než v Bratislavě

Pohled na průměrné ceny potravin na Slovensku ukázal, že například v Bratislavě bylo dráž než v Praze. Cena mouky na chleba zde převyšovala pražskou o 4 Kč, obyčejného salámu o 6 Kč a piva o 1,60 Kč. Některé položky ale byly v Bratislavě přece jen levnější – například čerstvé zelí, které stálo 80 haléřů. V současné době online prodejců a mezinárodních obchodních řetězců se regionální rozdíly u cen spotřebního zboží v Česku až na jednu výjimku nepublikují. Český statistický úřad zveřejňuje pravidelné měsíční přehledy o vývoji indexů spotřebitelských cen za tři skupiny domácností, konkrétně za domácnosti celkem, domácnosti důchodců a domácnosti žijící v hlavním městě Praze. Rozdíly vyplývají z různých váhových systémů vycházejících z údajů statistiky rodinných účtů. Výběr cenových reprezentantů je pro všechny typy indexů stejný, pouze u jednotlivých sociálních skupin domácností nejsou některé výrobky a služby zastoupeny.

Více informací o vývoji spotřebitelských cen v Česku naleznete zde.