Pokladnice statistických dat o bývalém Československu

Jaké výše dosahovala v roce 1968 v Československu průměrná mzda a jak vysoká byla míra inflace? Kolik u nás jezdilo v roce 1922 osobních automobilů? Kolik masa spotřeboval průměrně jeden Čechoslovák v roce 1932 nebo kolik cizinců ve stejném roce navštívilo Prahu?

Tyto údaje naleznete po pracném hledání v dobových pramenech, nebo mnohem jednodušeji v Historické statistické ročence ČSSR. Unikátní publikace vydaná v roce 1985 Federálním statistickým úřadem je pro zájemce dostupná mimo jiné v Ústřední statistické knihovně v pražské centrále ČSÚ.

Účelem historické ročenky bylo vytvořit co nejdelší ucelený soubor časových řad ze všech úseků statistiky a všech dostupných statistických údajů a zpřístupnit je v jednom zdroji. Ročenka proto obsahuje data dokumentující hospodářský a sociální vývoj od roku 1918 do 1983. Je rozdělena na dvě části, první přináší údaje od roku 1945 do roku 1983, a to za území celého Československa, a dále odděleně za Česko i Slovensko. Druhá část mapuje období první republiky, konkrétně léta 1918–1937. Údaje za Česko a Slovensko zde však nenajdete, nepřihlíželo se ani k území Podkarpatské Rusi a z historických důvodů chybí data z období německé okupace, kdy bylo statistické sledování výrazně omezeno a utajováno.

Odkaz budoucím statistikům

Iniciátorem ročenky byl tehdejší místopředseda ČSÚ Václav Čáp, který pro ní napsal základní osnovu a založil redakční radu, v jejímž čele stál. Kromě organizačních povinností byl také autorem několika kapitol, zejména o první republice. Autorský kolektiv sestával až na několik výjimek ze zaměstnanců statistického úřadu. Členy redakční rady byli šéfové jednotlivých odborů a vedoucí zejména svodných útvarů. „Historická ročenka byla zamýšlena jako pamětní odkaz jedné generace statistiků pro využití jejich následovníkům,“ vysvětluje hlavní motivaci pro její vznik Jana Bondyová, tehdejší tajemnice redakční rady.

Čekala však na ně obtížná práce. Statističtí odborníci s dlouholetými zkušenostmi s vědeckou, pedagogickou a publikační činností si museli poradit například s tvorbou dlouhých časových řad u cenových statistik. Jejich sestavení totiž komplikovaly měnové reformy, které Československo v průběhu svých moderních dějin zažilo, četné metodické a další změny i různé cenové základny pro propočty indexů.

Ve své době neměla v Evropě konkurenci

Unikátnost publikace spočívala ve faktu, že do té doby žádný jiný evropský statistický úřad podobnou historickou ročenku nevydal. V polovině 80. let, kdy vznikla, existovala pouze její obdoba ve Spojených státech. Jejímu vzniku napomohla i dlouhá existence samostatného statistického úřadu v naší zemi, založeného již v roce 1919, kterou se jiné státy nemohou chlubit.

Bez politických tlaků a zásahů

I když vznikala v době normalizace, na překážky ze strany tehdejších představitelů komunistického vedení statistického úřadu nebo země nenarážela. Nepřinášela totiž žádné nové údaje, pouze ty, které byly již dříve publikované. „Statistika si držela vždy určitou politickou nezávislost, data nebyla nikdy falšována. Maximálně zde byl příkaz nepublikovat ukazatel, což byl například HDP, tehdy národní důchod, v roce, kdy nebyl růst, ale pokles. Zákon o státní statistické službě byl v tomto směru respektován a dodržován,“ upozorňuje Bondyová.

Autoři vycházeli zejména ze statistických ročenek pravidelně vydávaných od roku 1957 a dalších publikací statistického úřadu. Spolupracovali rovněž se slovenským statistickým úřadem a dalšími institucemi, jako byla ministerstva, vysoké školy a výzkumné ústavy, včetně zahraničních.

Trojnásobná kontrola údajů

Ročenka vznikala pomalu a velmi pracně. Podklady se vytvářely ručně, poté je přepisovaly písařky na psacích strojích a následně byly předány k děrování na děrné štítky. Z nich se pomocí sálového počítače vytvořily tiskové sestavy. Dalším krokem byly korektury, přičemž kontrola správnosti údajů byla provedena u každé tabulky minimálně třikrát. Nejtěžší bylo podle vzpomínek pamětníků sestavit data dohromady a „neutopit“ se v tunách papíru s podklady.

Uznání ze zahraničí

Po svém vydání v roce 1985 zaznamenala ročenka velký úspěch mezi odbornou, ale i laickou veřejností. Dobře se prodávala i v knihkupectvích, přestože cena za objemnou publikaci s více než 900 stránkami zaplněnými tabulkami činila 254 Kčs.

Velmi dobrým pomocníkem byla a dosud je zejména pro vysokoškolské studenty, kteří navštěvují Ústřední statistickou knihovnu ČSÚ a využívají její dlouhé časové řady údajů ve svých diplomových pracích. Častými uživateli jsou rovněž novináři píšící o reáliích dob minulých. I v současnosti jsou data z ročenky součástí například jednoho z výzkumných projektů Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia, pro nějž jsou nezbytné informace o bývalém Československu. „Jen litují, že ČSÚ je jediný statistický úřad z východoevropských zemí, který má takto ucelená data k dispozici,“ poznamenává Bondyová.

Tradičním historickým ročenkám dnešní doba nepřeje

Časové řady v knize samotné končí rokem 1983. Za pokračovatele ročenky můžeme považovat dvoudílnou publikaci Československo: Česká a Slovenská federativní republika, kterou zpracoval a vlastním nákladem vydal člen původní redakční rady Jaroslav Češka. Díky ní získají uživatelé doplňující časové řady dat až do zániku československé federace a rozdělení státu.

Překážek stojících v současnosti v cestě vzniku nové historické ročenky je mnoho. Radikální proměna politického a ekonomického systému v zemi po roce 1989 přinesla i významný předěl v práci Českého statistického úřadu. Posláním statistiky již dnes není působení v procesu plánování národního hospodářství, ale tvorba nestranných a nezávislých statistických informací.  Práci statistikům neulehčil ani vstup Česka do EU spojený s přijetím nových metodik, zákonů a předpisů. Historická ročenka v tištěné podobě však zákonitě ztratila své opodstatnění i kvůli jednoduché dohledatelnosti statistických údajů na internetu. „Myslím, že dnes existují databáze se spoustou dostupných dat v časových řadách a Český statistický úřad je jejich velkým producentem. Při současné míře digitalizace je snadný jejich přenos i jejich využití. Historická ročenka se tak svým způsobem přežila,“ domnívá se Bondyová.

Ilustrační fotografie: Bejvavalo.cz.