Petra Kuncová: Stále více informací si uživatelé dokážou vyhledat sami

Co všechno má na starosti odbor informačních služeb v ČSÚ?

Statistická činnost zahrnuje sběr, zpracování a poskytování informací. A my máme na starosti právě tu poslední fázi statistického procesu. Úřad přece nepřipravuje údaje proto, aby je schoval do šuplíku, ale proto, aby je poskytoval uživatelům. A to je náš úkol.

Struktura odboru odráží cesty, jimiž se naše informace k uživatelům dostávají. Každodenní kontakt se zákazníky zajišťují oddělení informačních služeb a oddělení podpory uživatelů včetně ústřední statistické knihovny. Oddělení internetu se stará o webové stránky úřadu, a to nejenom ty hlavní, ale také o specializované stránky k různým akcím či projektům. Aktuálně jsou to například webové stránky sčítání nebo dětské skupiny Staťáček, v minulosti to byl třeba web Století statistiky. Pomáháme také s údržbou a provozem webových stránek krajských správ ČSÚ. Ta poslední (ovšem nikoli významem) je naše oddělení výstupních databází, jehož doménou je zejména správa a rozvoj veřejné databáze ČSÚ. Kromě průběžného doplňování nových dat se upravují také možnosti jejich zobrazování. Mám radost, že se nám konečně začíná vyplácet práce a úsilí, které jsme my i kolegové z metodiky nebo z věcně příslušných odborů do veřejné databáze vložili.

Zjednodušeně řečeno, odbor informačních služeb tvoří takové rozhraní mezi úřadem a veřejností, která využívá naše údaje.

Jak se vyvíjí zájem o statistické informace ČSÚ? Kdo jsou nejčastější žadatelé a které typy informací patří mezi nejžádanější?

Na přelomu milénia jsme měli okolo třiceti tisíc dotazů ročně. V současné době je to v součtu za ústředí i krajské správy zhruba osm až deset tisíc. To ovšem neznamená, že by zájem o informace klesal, ale ukazuje to, že stále více našich informací je k dispozici volně na webu a zájemci si je tam mohou vyhledat sami.

Letos, v souvislosti se sčítáním, očekáváme, že počty dotazů opět narostou. Lidé budou chtít poradit při vyplňování formulářů, budou se chtít ujistit, že postupují správně, a budou hledat řešení nestandardních situací.

Struktura zájemců o informace se liší v krajích a v pražském ústředí. V krajích jsou častější dotazy od samosprávy a regionálních poboček státních úřadů, na centrum se pak nejčastěji obracejí občané, lidé z podnikatelského sektoru a také studenti.

Mezi nejžádanější informace patří dlouhodobě statistiky obyvatelstva, nyní navíc v souvislosti s covidem výrazně narostly dotazy na počty zemřelých. Značnému zájmu se těší interaktivní graf na našem webu znázorňující vývoj počtu zemřelých podle týdnů, na kterém lze volit různé parametry a jehož zdrojem jsou data uložená odborem statistiky obyvatelstva do veřejné databáze.

Standardně hodně žádané jsou také mzdové a cenové statistiky. Na začátku roku v souvislosti s inflačními doložkami ve smlouvách se lidé často ptají na inflaci. Nyní už máme potvrzení o inflaci ve formátu pdf také volně ke stažení na webu, takže i počet těchto požadavků postupně klesá.

Určitě zaznamenáváte i nějaké neobvyklé či kuriózní žádosti o informace…

Lidé si někdy myslí, že víme úplně všecko. Dostali jsme třeba dotazy, zda víme, jaký je průměrný počet sexuálních partnerů v životě, kolik je v Česku domácích mazlíčků a kolik sežerou krmení, jaká je spotřeba elektrické energie v souvislosti se změnou času, kolik je u nás střech se sklonem do 18 procent a jakou mají plochu… Někdo se ptal, zda máme více informací o údaji, který říká, že v roce 2010 byl ve Zlíně usmrcen člověk krokodýlem.

Ing. Petra Kuncová

Ředitelka odboru informačních služeb ČSÚ. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze (obor ekonomická statistika, diplomová práce z oblasti demografie) a s Českým statistickým úřadem spolupracovala už v době studií. Profesně se zaměřovala zejména na poskytování informací a stála u zrodu internetové prezentace ČSÚ, na kterou dohlíží i z titulu své současné pozice.

Jak na takové dotazy reagujete?

Snažíme se lidi neodbýt. Jsme tu přece pro ně, bez uživatelů by naše data neměla smysl. A když některá data nesledujeme, žadateli to vysvětlíme a pokusíme se mu nabídnout něco podobného z dané oblasti, co by mohlo jeho zájem uspokojit. Nebo ho přesměrujeme na instituci, kde by mohli požadovanou informaci mít.

Jak dlouho průměrně trvá vyřízení dotazu?

Nejvíce dotazů chodí e-mailem a většinu z nich vyřídíme ještě týž den nebo do 24 hodin. Uživatelé bývají dost často překvapeni, takovou rychlost u státního úřadu nečekají.

Kolik pracovníků dotazy vyřizuje?

V celém odboru na všechny agendy je nás 42. Vlastní odpovídání na dotazy má na starosti 5 lidí. Velmi úzce ale také spolupracujeme s věcně příslušnými odbory, zejména u složitějších dotazů. A nesmíme opomenout naše kolegy na krajských správách, kteří se na vyřizování dotazů i na dalších činnostech v oblasti poskytování a zveřejňování statistických informací významně podílejí.

Účtujete si za poskytování informací nějaké poplatky?

Pokud se jedná o jednoduchý dotaz na informace, které jsou u nás běžně dostupné, je náš servis zdarma. Za zpracování složitějších tabulek, souhrnů, analýz a podobně si účtujeme hodinovou sazbu, která je velmi nízká. Pro některé speciální druhy výstupů týkající se zejména dat pro vědecké účely máme i ceník, který je k dispozici na webu. Ani v tomto případě nejsou naše ceny nijak vysoké.

U náročnějších zakázek se s klientem vždy domlouváme individuálně, abychom si předem ujasnili, jaké informace a v jaké formě nejlépe splní jeho požadavek. Na základě upřesněného zadání se pak stanoví i cena.

Jedním z významných informačních výstupů ČSÚ je Katalog produktů. Jak se vyvíjí počet jeho položek nebo termíny jejich zveřejňování?

V posledních letech je počet výstupů víceméně stabilní. Drtivá většina produktů je v katalogu zařazena každý rok pravidelně, některé už třeba 30 let. Občas nějaký přibude, loni to byly třeba týdenní počty zemřelých, které jsme předtím nezveřejňovali vůbec. Byla však po nich poptávka a náš úřad tyto údaje zasílá do Eurostatu, tak jsme je otevřeli i pro zájemce u nás. Dalších několik výstupů je zařazeno i podle toho, zda se dané šetření v konkrétní rok provádí, či nikoliv. Nejčastěji jsou ovšem do katalogu přidávány analýzy, které jsou zpracovány k nějakému aktuálnímu tématu.

Příliš se nemění ani termíny zveřejňování jednotlivých informací. Poslední významnější úprava souvisela s novým způsobem zpracování odhadů národních účtů. Nyní jsou tyto odhady publikovány dříve.

To, že se s položkami v katalogu nic zásadního neděje, určitě není na závadu. Stabilita a předvídatelnost našich výstupů je z pohledu našich uživatelů věc hodnocená pozitivně.

Neustálým vývojem ale procházejí otevřená data, která publikujeme na webu. V nich i v průběhu roku přibývají nové datové sady, které používají zejména expertní uživatelé (jako například datoví novináři) ve svých nástrojích pro zobrazování a srovnávání různých údajů.

V současné době zrovna probíhá anketa spokojenosti uživatelů, a zatímco v minulosti bývalo k webu poměrně hodně připomínek, tak ze zatím dostupných výsledků se ukazuje, že web má velmi vysoké hodnocení. Z toho mám radost, protože z toho vyplývá, že jdeme správným směrem a že práce, kterou jsme za ta léta do budování webu vložili, konečně přináší své ovoce.

Ovlivnila nějak proces elektronizace statistických informací pandemie covidu?

Našeho odboru se v tomto smyslu pandemie moc nedotkla, elektronizaci jsme měli zvládnutou už před jejím propuknutím. Hlavním impulzem pro to byla povodeň v roce 2002, která ničivě zasáhla tehdejší sídlo ČSÚ. Po této zkušenosti jsme se zaměřili na to, abychom zajistili bezpečné uložení dat, snadný přístup k nim pro zájemce odkudkoliv a možnost vzdálené správy našich systémů. Přechod na home office pro nás tedy nebyl velký problém a rovněž zveřejňování dat nijak neutrpělo. Stejně tak odpovídání na dotazy uživatelů funguje z home office téměř stejně dobře jako z úřadu.

V loňském roce bylo modernizováno safe centrum pro poskytování důvěrných statistických údajů pro účely vědeckého výzkumu. Jak je toto pracoviště využíváno?

Toto pracoviště jsme vytvořili kvůli požadavkům výzkumníků z různých vědeckých pracovišť, kteří po nás chtěli data, která jsme nebyli ochotni vydat z úřadu. Zároveň jsme ale nechtěli bránit vědeckému výzkumu, jen jsme potřebovali zabezpečit, aby přístup k těmto datům byl z naší strany kontrolovaný a měli jsme jistotu, že data nebudou zneužita nebo poskytnuta neoprávněným osobám.

Po otevření safe centra nebyl zájem o jeho využití tak velký, jak jsme očekávali, ale postupně narůstá. Loni byl navíc zbrzděn rekonstrukcí a pandemií covidu. Nyní už akademici opět na toto pracoviště začínají docházet a využívat ho mohou i studenti, kteří zde mají možnost pro své diplomové a doktorské práce získat data, k nimž by se jinak nedostali.

Jste schopni poskytnout zájemcům i statistická data z jiných zemí?

ČSÚ je součástí sítě národních kontaktních center European Statistical Data Support. Díky tomu vyřizujeme i dotazy týkající se zemí, které zasílají svá data do Eurostatu. Velká část databází Eurostatu je již přeložená do češtiny, takže mnohdy jako odpověď posíláme odkaz na web s příslušnou datovou sadou. Dokážeme ale zprostředkovat i odpovědi na složitější dotazy týkající se evropské statistiky.

Nejviditelnějším projektem ČSÚ pro letošní rok je sčítání. Jak se na něm podílí odbor informačních služeb?

Zásadně, protože jsem projektovou manažerkou sčítání. Mám na starosti celou jeho organizaci a moji kolegové z odboru jsou v rámci sčítání zapojeni do velkého množství řešitelských týmů. Spolupracujeme samozřejmě i s ostatními odbory, na sčítání se podílí úplně celý úřad. Jednotlivé dílčí úkoly provádějí specialisté z odborů, které mají s danou činností největší zkušenosti a mají pro ni potřebné kompetence. Například s veřejnými zakázkami nám pomáhá odbor veřejných zakázek a právních služeb, o pořizování nábytku se zase stará odbor hospodářské správy, majetku a investic. Odbornou stránku věci má samozřejmě na starosti útvar, do jehož kompetence sčítání patří – odbor statistiky obyvatelstva. Jeho ředitel Robert Šanda je věcným gestorem v rámci projektového řízení sčítání. A pro úplnost – nositelem tohoto projektu je Libor Svoboda, se kterým byl rozhovor v zářijovém vydání Statistiky & My.

Nyní už přípravy finišují a chystá se ostrý start. Vše zatím běží podle plánu a já jsem přesvědčená, že jsme udělali maximum pro to, aby sčítání proběhlo dobře a bez velkých komplikací.

V rámci ČSÚ jste také vedoucí projektu Zavádění systému řízení kvality. Co konkrétního tento projekt přinese?

Kvalita zjednodušeně řečeno znamená, že se věci dělají správně a že člověk přemýšlí o tom, co a jak dělá a zda by bylo možné to dělat lépe. Zavedení systému řízení kvality by se mělo projevit hlavně tím, že se zlepší interní procesy v úřadu, komunikace a práce s lidmi. Na poskytování informací navenek se projekt přímo nezaměřuje, ale naši klienti by měli jeho výsledky zaznamenat třeba v tom, že některé informace dostanou o něco dříve, v lepší a srozumitelnější formě a podobně. Projekt běží už od loňska a letos by měl být dokončen. Čerpáme na něj dotaci z Evropské unie, takže termín musíme dodržet.