Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR dle výsledků VŠPS – 4. čtvrtletí 2020

Dle údajů z výběrového šetření pracovních sil klesl ve 4. čtvrtletí 2020 počet pracujících meziročně o 1,6 %. Míra nezaměstnanosti činila 3,1 %. Nejen nezaměstnaných, ale i ekonomicky neaktivních přibylo zhruba o 50 tis.

Po stabilizaci v letním období se začala celková zaměstnanost ve 4. čtvrtletí vlivem zavedení protipandemických opatření opět snižovat. Mezikvartální pokles (28 tis. osob) byl ale slabší než ve 2. čtvrtletí 2020 (65 tis.). Na meziročním úbytku pracovníků se ve 4. čtvrtletí (i po celý rok) podílely hlavně ženy, u nichž se projevila i citelná ztráta míst v odvětvích vázaných na cestovní ruch. V ubytování, stravování a pohostinství se počet pracovníků snížil o více než 15 %. Téměř 40 tis. míst ztratila doprava a skladování. Přetrvával ale dlouhodobý růst zaměstnanosti v informačních a komunikačních činnostech a ve vzdělávání. Ve zpracovatelském průmyslu se navzdory zlepšujícím se hospodářským výsledkům úbytek zaměstnanosti během loňského roku prohluboval (až na více než 5% ve 4. čtvrtletí). Pokračoval naopak mírný růst zaměstnanosti ve stavebnictví.

Po celý rok klesal počet zaměstnanců, ale i podnikatelů – mezi nimi šlo převážně o podnikatele se zaměstnanci.

Ve 4. čtvrtletí výrazně klesl průměrný počet odpracovaných týdenních hodin. V listopadu i prosinci byl meziročně nižší o desetinu, z toho u podnikatelů o šestinu. Šlo o obdobné hodnoty jako v březnu 2020, ale příznivější než v dubnu.

Obecná míra nezaměstnanosti během roku 2020 setrvale mírně rostla. V prosinci dosáhla u mužů 2,8 %, u žen 3,7 %. Na srovnatelné úrovni se nacházela naposledy v polovině roku 2017. K přírůstku přispěly hlavně ženy a frikčně nezaměstnaní. Déle než rok byla bez práce jen pětina nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti se nejvíce zvýšila na Karlovarsku (na 6,1 %), kde se projevil propad cestovního ruchu a patrně i ztížené podmínky pro pendlery.

Proti vyššímu růstu nezaměstnanosti působily jak vládní stabilizační programy pro podniky, tak i výraznější přesun osob, které přišly o práci, do ekonomicky neaktivních. Neaktivních přibylo loni nejvíce za poslední dekádu. Růst se projevil se hlavně u osob do 30 let (i vlivem omezení nabídky termínovaných a zkrácených pracovních úvazků), zčásti také u lidí nad 60 let (zejména mužů). Počet neaktivních nehledajících práci, ale chtějících pracovat, přestal loni poprvé po čtyřech letech meziročně klesat. Ve 4. čtvrtletí 2020 tvořila tato skupina bezmála 100 tis. osob. Většina z nich ale nebyla schopna okamžitě do práce nastoupit.

Na konci roku 2020 nabízely úřady práce v ČR 319 tis. volných míst. To bylo méně než v prosinci 2018 i 2019. Počet míst meziročně klesá již od dubna 2020. Celkově bylo míst stále více než registrovaných uchazečů o práci (292 tis.), ovšem v kategorii osob s vyšším než základním vzděláním připadalo na jedno odpovídající místo již 2,6 uchazeče.

Dle konjunkturálních průzkumů zůstala na konci roku očekávání podniků v oblasti zaměstnanosti na 1. čtvrtletí 2021 převážně negativní. To platilo zejména ve službách, kde byl podíl podniků očekávajících pokles zaměstnanosti o 16 procentních bodů vyšší než podíl těch, co plánovaly růst. Lepší vyhlídky měl z hlavních odvětví obchod následovaný průmyslem.

Míra nezaměstnanosti mezi osobami ve věku 15 až 74 let dosáhla v prosinci 2020 v EU 7,5 %. Na rozdíl od Česka zde v posledních měsících roku nezaměstnanost nerostla. To platilo také např. pro Polsko a Slovensko. Zhoršovala se naopak pozice mladých do 25 let. Nezaměstnanost u nich v EU vyrostla na 17,8 %, v Česku na 10,3 %. Nejlepší postavení měli mladí v Německu (6,1 %) a Nizozemsku (9,5 %). V EU, podobně jako v Česku, zůstává zejména vlivem odchodu do neaktivity část nezaměstnanosti skryta.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost