Patříme mezi zdatné čtenáře

Češi jsou desátí v počtu vydaných knižních titulů na obyvatele v zemích EU a mají nejhustší síť veřejných knihoven.

Počet vydaných knižních titulů v České republice mezi lety 2006 a 2019 neklesl pod hranici 16 tisíc za rok. Dostal se pod ni až během pandemie v letech 2020 a 2021, kdy se pohyboval okolo 14 tisíc titulů ročně. Podle posledních dostupných dat Národní knihovny České republiky (NK ČR) z roku 2021 tvořila 37 % všech titulů beletrie, 15 % připadlo lite­ratuře pro děti, 5 % učebnicím a zbytek titulů tvořila vědecká či populárně naučná literatura. Většina titulů vydaných v Česku v roce 2021 vyšla v českém jazyce (87 %) a dále pak v angličtině (3 %) nebo slovenštině (2 %). Více než třetina všech vydaných titulů byla pře­ložena z cizích jazyků. Nejvíce titulů bylo přeloženo z angličtiny (přibližně polovina všech překladů) a dále pak z němčiny (15 % překladů) či z francouzštiny (7 % překladů). Tyto údaje vycházejí z povinných výtisků zaslaných vydavateli do NK ČR.

Počet vydaných titulů v České republice (tis.)

Dlouhodobě silná pozice

Česko si dlouhodobě udržuje silnou pozici v počtu vydaných neperiodických titulů na obyvatele v rámci mezinárodního srovnání. Podle žebříčku 33 zemí zveřejněném Mezinárodní asociací knižních vyda­vatelů (International Publishers Association) z roku 2014 obsadilo Česko s 1,5 tituly na obyvatele šestou příčku. Podle nejnovější studie zveřejněné organizací WIPO (World Intellectual Property Organization) se Česko umístilo s 1,5 tituly na obyvatele na 10. příčce v žebříčku 20 vybraných zemí EU. Data za­hrnují také (na rozdíl od údajů z NK ČR) e-knihy a audioknihy, které tvoří dle této studie přibližně 14 % z celkového počtu titulů. Nejvíce titulů na obyvatele v žebříčku vybraných zemí EU bylo v roce 2020 vy­dáno v Estonsku (4,4 titulu), Rakousku (2,2 titulu) a Itálii (2,1 titulu).

Počty vydaných titulů na obyvatele ve vybraných zemích EU (2020)

Návštěvnost knihoven klesá

Zatímco v počtu vydaných knižních titulů na oby­vatele se Česko nachází přibližně v polovině žeb­říčku, v hustotě knihovní sítě výrazně vyniká. V ev­ropském srovnání je naše země s přibližně pěti sty veřejnými knihovnami na milion obyvatel na čele pořadí sestaveného za rok 2019 organizací Public Li­braries. Další západní státy jako Německo či Francie následují až s velkým odstupem. Podle studie Global Libreries publikované Nadací Gatesových je v Česku dokonce nejhustší síť veřejných knihoven na celém světě. I přes vysokou dostupnost knihoven v místě bydliště – na každých 2 000 obyvatel připadá jedna knihovna, se fyzická návštěvnost veřejných knihoven v Česku dlouhodobě snižuje.

Jak ukazují data Národního informačního a po­radenského střediska pro kulturu, v posledních pěti letech před pandemií klesla roční návštěvnost knihoven v Česku z 23,6 milionu návštěv v roce 2015 na 22,1 milionu návštěv v roce 2019. Propad fyzických návštěv, stejně jako u ostatních kulturních institucí, prohloubila protipandemická opatření v letech 2020 a 2021. V prvním pandemickém roce 2020 dosaho­vala návštěvnost knihoven přibližně šedesátipro­centní návštěvnosti předchozího roku, v roce 2021 pak poklesla o dalších 600 tisíc na 12,5 milionu ná­vštěv za rok. Podobný trend je možné sledovat také u počtu fyzických výpůjček, který se přímo odvíjí od počtu návštěvníků v knihovnách. Počet výpůj­ček mezi lety 2019 a 2020 klesl přibližně o čtvrtinu z 51,2 milionu na 38,8 milionu, a v roce 2021 v po­rovnání s rokem 2019 o dalších 8 procentních bodů na 35 milionů výpůjček.

V pandemických letech 2020 a 2021 naopak stoupl počet návštěvníků online služeb knihoven. Mezi ně patří například přístup do elektronického katalogu, výpůjčního protokolu či návštěva online seminářů a vzdělávacích akcí. V roce 2020 vzrostl počet online návštěvníků knihoven oproti předchozímu roku o více než dva miliony na 38 milionů návštěvníků a stejný nárůst online návštěvníků oproti předchozímu roku zaznamenaly knihovny i v roce 2021, kdy jejich online služby zaznamenaly 40,2 milionu návštěv.

Počet návštěvníků a výpůjček ve veřejných knihovnách v Česku (mil.)

Článek si můžete přečíst v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností