Co prozradilo sčítání

Základní poznatky ze Sčítání 2021 v kostce.

První definitivní výsledky Sčítání 2021 zveřejnil Český statistický úřad necelý rok po rozhodném okamžiku. Jednalo se o základní informace o obyvatelstvu a do­mech do úrovně krajů. Okruh témat se postupně roz­šiřoval a publikované údaje zahrnuly i nižší územní detail. Další výsledky za domovní a bytový fond, včetně hlavních charakteristik, byly zpřístupněny ve druhé polovině minulého roku. A začátkem letoš­ního roku došlo v návaznosti na dokončení zpraco­vání ke zveřejnění prvních výsledků za hospodařící domácnosti či o vyjížďce do zaměstnání a škol.

Obyvatelstvo

K 26. březnu 2021 žilo na území České republiky 10 524 167 obvykle bydlících osob, což je oproti roku 2011 o 87,6 tisíce více. Přestože se počet mužů od Sčí­tání 2011 zvýšil o 1,5 procentního bodu, v populaci stále mírně převažovaly ženy (50,7 %).

Průměrný věk obyvatele České republiky dosáhl 42,7 roku, což je o 1,7 roku více než před deseti lety. Oproti trendu z předchozích dekád vzrostl počet osob ve věkové skupině 0–14 let, a sice o více než 200 tisíc. I přes tento fakt výsledky sčítání potvrzují jev stárnutí populace – za posledních deset let přibylo přes půl milionu osob ve věkové skupině 65+.

Nejčetnější skupinou obyvatelstva podle rodin­ného stavu se staly svobodné osoby. Tvoří 43 % všech obvykle bydlících nad 15 let. Poprvé tak počet svo­bodných převýšil skupinu ženatých/vdaných. Mírně vzrostlo, mimo jiné, zastoupení rozvedených osob.

Podíl žen ve věku 15+ s různým počtem živě narozených dětí (%)

Navýšil se také počet cizích státních příslušníků bydlících na území České republiky. Nejpočetnější skupinou cizinců byli Ukrajinci (150 tisíc), na druhém místě Slováci (95 tisíc). Následovali Vietnamci (54 ti­síc), Rusové (35 tisíc) a Poláci (14 tisíc). Od minu­lého sčítání se nejvíce rozrostly skupiny Ukrajinců (o 29,6 %) a Slováků (o 16,5 %). Největší část cizinců žila v Praze a ve Středočeském kraji. K datu sčítání bylo v České republice přibližně 45 tisíc osob s ví­cenásobným státním občanstvím. Naprostá většina z nich měla občanství České republiky a jednoho cizího státu.

V dobrovolné otázce na národnost se k české, moravské nebo slezské národnosti, jakožto k jediné národnosti, přihlásilo 6,4 milionu osob. Při započtení všech, kteří národnost uvedli třeba i v kombinaci s druhou národností, to bylo celkem 6,8 milionu osob. Z ostatních národností lidé nejčastěji dekla­rovali slovenskou, ukrajinskou, vietnamskou a pol­skou. Bez vyplnění nechala tuto otázku téměř třetina dotazovaných.

Polovina obyvatel Česka, kteří uvedli bydliště v době narození, žila v době narození ve stejné obci jako při Sčítání 2021. Bydliště v době narození v za­hraničí deklarovalo 6,5 % osob.

Vzdělanostní struktura obyvatelstva potvrzuje trendy nastolené při minulých sčítáních. Přibývá osob s vysokoškolským vzděláním. Zatímco před deseti lety jich bylo 1 113 887, v roce 2021 už bylo evidováno 1 552 407 lidí s vysokoškolským diplo­mem, což představuje nárůst o téměř 40 procentních bodů. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí měla Praha (33,7 %), což znamená, že každý třetí člověk bydlící v Praze vystudoval vysokou školu. Na druhé straně roste také počet těch, kteří jsou bez vzdělání (o zhruba 35 procentních bodů). Nejpočet­nější skupinou obyvatel dle vzdělanostní struktury jsou stále absolventi středních škol bez maturity, a to navzdory skutečnosti, že v absolutním vyjádření se jejich počet snižuje. Naproti tomu roste počet těch, kteří mají úplné střední vzdělání s maturitou či vyšší odborné vzdělání.

Otázka na náboženskou víru byla dobrovolná, stejně jako při minulém cenzu. Možnost neodpovědět využilo více než 30 % osob. Příslušnost k církvi či ná­boženské společnosti deklarovalo téměř 1,4 milionu obyvatel (tj. 18,7 %), naopak odpověď bez nábožen­ské víry zvolilo více než 5 milionů obyvatel (68,3 %). Stejně jako před deseti lety měla nejvíce příznivců římskokatolická církev (741 tisíc), následovala Čes­kobratrská církev evangelická (32 tisíc) a Církev čes­koslovenská husitská (23 tisíc). Řada obyvatel se opět přihlásila ke skupině, která se považuje za věřící, ale nehlásí se k žádné z církví, náboženských společností nebo směrů.

Jako poslední byly zatím za osoby publikovány ekonomické charakteristiky. Došlo k nárůstu počtu osob zahrnutých mezi pracovní sílu (zaměstnaných a nezaměstnaných) z 5,1 milionu v roce 2011 na téměř 5,6 milionu, což představuje více než polovinu obyvatel se zjištěnou ekonomickou aktivitou. Podíl zaměstnaných poprvé od Sčítání 1991 přesáhl 50 % z celkového počtu osob se zjištěnou ekonomickou aktivitou. Za posledních 10 let se více než zdvojnásobil počet pracujících důchodců, kterých bylo v roce 2021 již 566 tisíc. Mimo pracovní sílu bylo zahrnuto 46,5 % osob se zjištěnou ekonomickou aktivitou, z toho polovinu tvořili nepracující důchodci a necelou třetinu žáci a studenti.

Většina zaměstnaných pracovala v postavení zaměstnance (76,1 %). Jako OSVČ pracovalo 13,6 % zaměstnaných a jen 1 % osob zaměstnávalo v rámci svého podnikání další osoby.

Více než čtvrtina (27,5 %) zaměstnaných v Česku, u nichž se podařilo zjistit odvětví ekonomické činnosti jejich zaměstnavatele, pracovala v průmyslu. V zemědělství, lesnictví a rybářství pracovalo pouze 3,2 % ze všech zaměstnaných se zjištěným odvětvím ekonomické činnosti.

Zaměstnaní podle vybraných odvětví ekonomické činnosti (tis. 2021)

Domácnosti

Celkový počet hospodařících domácností dosáhl hodnoty 4 813 103. V absolutním vyjádření to znamená, že se za posledních 30 let počet hospodařících domácností zvýšil o téměř 830 tisíc. Ve srovnání s předchozím sčítáním v roce 2011 došlo k nárůstu o 10 %.

Struktuře domácností podle typu dominuje kategorie úplných rodin tvořených jednou rodinou. Nejčastější formou úplné rodiny je manželství. I přesto, že jejich podíl od roku 2011 klesl, představuje tento typ stále 77 % úplných rodin. Necelou pětinu rodinných domácností představují neúplné rodiny. V této kategorii výrazně převažují osamělé matky nad osamělými otci. Téměř 40 % hospodařících domácností jsou domácnosti nerodinné, tvořené především domácnostmi jednotlivců. Počet domácností jednotlivců se od roku 1991 stabilně zvyšuje, mezi posledními dvěma sčítáními dokonce o třetinu.

S nárůstem počtu domácností jednotlivců souvisí pozvolné zmenšování průměrné velikosti hospodařící domácnosti. V roce 2021 klesla hodnota průměrně velké domácnosti na 2,15 osoby. Kromě domácností jednotlivců vzrostl také počet dvoučlenných domácností. Nejčastěji měly domácnosti v České republice jednoho nebo dva členy. Počet domácností se třemi a více členy naopak klesl.

Hospodařící domácnosti podle počtu členů domácnosti

V hospodařících domácnostech tvořených jednou rodinou žilo v roce 2021 téměř 2,1 milionu závislých dětí, což představuje v průměru 0,75 dítěte na jednu hospodařící domácnost tohoto typu. Oproti roku 2011 to znamená mírný nárůst.
Při Sčítání 2021 ve více než polovině (54 %) hos­podařících domácností tvořených jednou rodinou nežilo žádné závislé dítě. Domácnosti s jedním zá­vislým dítětem představovaly více než pětinu (22 %) všech hospodařících domácností tvořených jednou rodinou, další téměř pětinu pak domácnosti se dvěma závislými dětmi.

Byty

Celkový počet obydlených bytů dosáhl 4 480 139, a od sčítání před deseti lety se tak zvýšil o 9,1 %.

Z hlediska právního důvodu užívání bytu se z více než třetiny jednalo o byty ve vlastním domě, čtvr­tina bytů byla v osobním vlastnictví a pětinu tvořily byty nájemní.

Průměrně velký byt měl 3,9 obytných místností (včetně kuchyně, pokud se jedná o samostatnou míst­nost). Nejvíce bytů obývala pouze jedna osoba. Po­četně pak následovaly obydlené byty se dvěma a třemi osobami. Na jeden obydlený byt tak v Česku připa­dalo průměrně 2,3 bydlící osoby.

Technická vybavenost bytů, jako je zavedení vo­dovodu či plynu nebo vytápění ústředním topením, se postupem času stále zvyšuje. Plyn byl v roce 2021 zaveden již ve více než dvou třetinách obydlených bytů. Vybavenost bytu vodovodem je již samozřej­mostí, ve všech krajích překračovala 99 % obydlených bytů, u nichž byl údaj zjištěn. Devět z deseti obydle­ných bytů v Česku je vytápěno ústředním topením. Přibližně třetina obydlených bytů má ústřední dálkové vytápění z teplárny či kotelny mimo dům, další třetina využívá ústřední vytápění s vlastním zdrojem pouze pro daný byt, pětina obydlených bytů pak ústřední domovní vytápění. Jako hlavní zdroj energie k vytá­pění bytu je nejčastěji využíván plyn nebo energie z kotelny mimo dům bez rozlišení paliva.

Počet obydlených bytů (tis.)

Pozn.: do roku 2001 trvale obydlené byty, v roce 2011 a 2021 obvykle obydlené byty.

Domy

K 26. březnu 2021 bylo v Česku celkem 2 317 276 domů. Ve srovnání s předešlým sčítáním v roce 2011 tak přibylo přes 159 tisíc domů.

Téměř dva miliony domů v Česku bylo v době sčí­tání obydlených, neobydlený zůstával přibližně každý sedmý dům. Více než dva miliony domů, tedy napros­tou většinu domovního fondu, představují rodinné domy. Bytových domů je asi desetkrát méně. Nej­častějším vlastníkem domů byly fyzické osoby, které vlastnily přes 88 % všech obydlených domů v Česku. Druhá nejčetnější forma vlastnictví – spoluvlastnictví vlastníků bytů, je typická pro bytové domy.

Připojení domu na vodovod je podobně jako u bytů již téměř stoprocentní. Na vodovod z veřejné sítě bylo připojeno 82 %, na soukromý zdroj vody (např. studnu) více než desetina obydlených domů.

Přípojku na kanalizační síť mělo již 64 % všech obydlených domů se zjištěným způsobem odvádění odpadních vod, žumpu či jímku využívala necelá tře­tina obydlených domů. Vlastní čističku odpadních vod využívalo téměř 80 tisíc domů.

Podíl obydlených domů se zavedeným plynem dosahoval v celostátním průměru téměř dvou třetin z obydlených domů, ovšem s výraznými rozdíly mezi jednotlivými regiony způsobenými různou mírou plynofikace v jejich obcích.

Více než dvě třetiny obydlených domů měly ústřední domovní vytápění. Přibližně každý dvacátý obydlený dům byl vytápěn ústředním dálkovým topením z kotelny či teplárny mimo dům, nejčastěji se jednalo o bytové domy.

Nejčastěji jsou domy v ČR postaveny z kamene, cihel, tvárnic a jejich vzájemných kombinací (téměř 90 % domů se zjištěným materiálem). Výtahem bylo vybaveno více než 61 tisíc domů, což odpovídalo pouhým 2,7 % domovního fondu se zjištěnou vybaveností výtahem. Tento údaj ale vcelku koresponduje se skutečností, že naprostá většina domů dosahuje nejvýše tří nadzemních podlaží. Počet obydlených domů s pěti nebo více nadzemními podlažími nedosahuje ani 74 tisíc.

Článek si můžete přečíst v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Sčítání lidu, domů a bytů