Od okrajové minority k desetině národa

Atraktivita České republiky pro cizince se za poslední čtvrtstoletí výrazně zvýšila. Přicházejí sem zejména cizinci ze zemí mimo EU.

Na konci roku 2024 vystoupal počet legálně pobývajících cizinců v Česku na úroveň 1 094,1 tisíce osob, což představuje přesně 10,0 % tehdejší celkové populace. S nárůstem cizinecké složky v populaci docházelo k hluboké a plynulé proměně demografické struktury obyvatelstva. Zatímco majoritní složka s českým státním občanstvím vykazovala populační stárnutí a přirozený úbytek, cizinci si uchovávali specifický profil charakteristický mladší věkovou strukturou a vysokou mírou ekonomické aktivity. Tyto rysy byly dány dlouhodobou ekonomickou atraktivitou země a v posledních letech také humanitární situací ve východní Evropě.

Vstup do EU a další milníky

Vývoj počtu cizinců na českém území po roce 2000 prošel několika zásadními etapami, které zrcadlily geopolitický a ekonomický vývoj celé střední Evropy.

V roce 2000 žilo v České republice přibližně 200 tisíc cizinců (necelá 2 % populace). V roce 2001 došlo k legislativním a metodickým změnám týkajícím se cizinců, které upravily jejich započítáváni do oficiálních statistik. V návaznosti na doporučení OSN začali být do celkového počtu obyvatel a migračních přehledů zahrnováni také azylanti a cizinci s dlouhodobým pobytem (s vízem nad 90 dnů). Do roku 2000 statistika sledovala výhradně cizince s trvalým pobytem.

Zásadní podnět k navýšení počtu cizinců přinesl rok 2004 a vstup České republiky do Evropské unie. Otevření hranic a postupné zapojení do jednotného evropského trhu vedlo k významnému přílivu občanů ze sjednocené Evropy (především ze Slovenska) i k posílení legální pracovní migrace ze třetích zemí. Zatímco v roce 2004 žilo v Česku 254 tisíc cizinců, v následujících letech jejich počet dynamicky rostl. Tento vývoj sice dočasně zbrzdila globální hospodářská krize po roce 2008 (kdy počet registrovaných cizinců dosáhl 438 tisíc), po roce 2014 se však růstový trend opět plně obnovil. V roce 2015 tak v zemi pobývalo již 467,6 tisíce cizinců, a do roku 2021 jejich počet vystoupal na 660,8 tisíce.

Zcela mimořádný skok přinesl rok 2022 v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Příchod stovek tisíc uprchlíků hledajících dočasnou ochranu zvýšil celkový počet legálně pobývajících cizinců poprvé v historii nad milionovou hranici – na 1 116,2 tisíce osob. Po mírné stabilizaci a návratu části uprchlíků v roce 2023 (dílčí pokles na úroveň 1 065,7 tisíce) se v roce 2024 počet cizinců opět zvýšil na výsledných 1 094,1 tisíce. Cizinci tak tvořili přesně desetinu všech obyvatel republiky.

Počty cizinců legálně pobývajících v Česku v roce 2025

Zdroj: ČSÚ

Cizinci podle druhu pobytu

Při podrobnějším zkoumání cizinecké populace bylo zřejmé, že většinu cizinců v Česku tvořili občané několika málo specifických zemí. Občané třetích zemí tvořili ke konci roku 2024 celkem 78,8 % cizinců (862,6 tisíce osob). Zbývajících 21,2 % (231,5 tisíce osob) připadalo na občany států EU.

Pětici nejčastějších cizích státních občanství vedli občané Ukrajiny, kterých zde žilo 589,5 tisíce, což představovalo téměř 54 % všech cizinců u nás. Druhou nejpočetnější skupinu, a zároveň vůbec největší ze zemí Evropské unie, tvořili Slováci v počtu 121,5 tisíce osob. Následovali občané Vietnamu, kteří v Česku představovali tradiční a dobře etablovanou komunitu čítající 69,0 tisíce lidí. Na čtvrtém místě figurovali občané Ruské federace, kterých v Česku pobývalo 39,0 tisíce; jednalo se přitom o jedinou velkou skupinu, u níž došlo k meziročnímu poklesu, konkrétně o 2,0 tisíce osob. Pětici pak uzavírali obyvatelé Rumunska s počtem 21,0 tisíce osob.

České právo rozlišuje několik základních pobytových statusů. Cizinecká populace v České republice se podle nich v roce 2024 dělila do pěti hlavních kategorií.

Trvalý pobyt měla přibližně třetina cizinců v zemi, což odpovídalo 370,8 tisíce osob (33,9 %). Tento status garantuje sociální a ekonomická práva v téměř identickém rozsahu, jaký mají občané České republiky. Cizinci jej standardně získávají po pěti letech nepřetržitého přechodného pobytu. U rodinných příslušníků občanů Evropské unie nebo České republiky se tato lhůta zkracuje na jeden až dva roky. Více než dvě třetiny osob s trvalým pobytem pocházely ze zemí mimo Evropskou unii. V této skupině výrazně převažovali Ukrajinci s podílem 43,1 %, následovaní Vietnamci s 22,5 % a Rusy s 10,0 %. Zbývajících 32,2 % osob s trvalým pobytem tvořili občané EU, mezi nimiž měli největší zastoupení Slováci (58,6 %), s velkým odstupem pak Poláci (9,7 %), Rumuni (6,8 %) a Bulhaři (6,7 %).

Dlouhodobý pobyt byl vůbec nejpočetnější kategorií (591,6 tisíce osob, tj. 54,1 %). Týká se výhradně občanů třetích zemí, obvykle navazuje na předchozí dlouhodobá víza a váže se na konkrétní, úřady schválený účel, jako jsou zaměstnání, podnikání, studium nebo sloučení rodiny. Také v této skupině byli nejpočetněji zastoupeni Ukrajinci, kteří tvořili 79,3 % všech osob s dlouhodobým pobytem. Občané jiných států následovali s výrazným odstupem, druzí byli Rusové (2,3 %) a třetí Vietnamci (2,1 %).

Přechodný pobyt občanů EU představuje specifický režim určený výhradně pro unijní příslušníky. V roce 2024 jej v Česku využívalo 112,3 tisíce osob, tedy 10,3 % z celkového počtu cizinců. Nejsilnější zastoupení mezi nimi měli Slováci, kteří tvořili téměř polovinu (46,0 %) této skupiny. Druzí nejpočetnější byli Rumuni (11,6 %) následovaní Bulhary (8,7 %) a Maďary (7,0 %).

Dlouhodobá víza s počtem 16,9 tisíce osob (1,5 %) slouží v praxi především jako vstupní brána pro pozdější získání dlouhodobého pobytu. Udělují se maximálně na dobu jednoho roku a úřady je vydávají například sezonním zaměstnancům. Kromě občanů Ukrajiny, kteří v této kategorii drželi dominantní podíl 68,4 %, zde měli početnější zastoupení ještě občané Kazachstánu s 6,2 %.

Mezinárodní ochrana byla s 2,6 tisíci osob (0,2 %) nejmenší sledovanou kategorií cizinců v České republice. Zahrnuje úspěšné žadatele, kterým byl v zemi přiznán azyl nebo doplňková ochrana kvůli hrozící vážné újmě v jejich domovském státě. Mezi lidmi s udělenou mezinárodní ochranou se nejčastěji vyskytovali uprchlíci z Ukrajiny (21,8 %), Sýrie (10,9 %) a Afghánistánu (10,8 %). Pětiprocentní hranici pak překračovali ještě občané Ruska (8,9 %) a Běloruska (8,4 %).

Většina je v produktivním věku

Zatímco majoritní populace s českým občanstvím se potýkala s přesunem silných poválečných ročníků do seniorského věku, věková struktura cizinců vykazovala odlišný trend. V produktivním věku (15–64 let) se nacházelo celkem 80,7 % všech legálně pobývajících cizinců. U osob s českým občanstvím se přitom tento podíl pohyboval výrazně níže (necelých 64 %). V cizinecké populaci držela nejvýraznější podíl kategorie středního produktivního věku (30–44 let), v níž se nacházela téměř třetina (32,8 %) všech cizinců.

Věková struktura cizinců a osob s českým státním občanstvím v roce 2024 (%)

Zdroj: ČSÚ

Naopak v poproduktivním věku (nad 65 let) bylo pouhých 5,7 % cizinců, což je výrazně pod úrovní české majority, v níž senioři tvořili pětinu společnosti. Děti (0–14 let) v roce 2024 představovaly 13,5 % z populace cizinců v Česku.

V roce 2024 se v Česku živě narodilo 7 746 dětí s cizím státním občanstvím, což odpovídalo 9,2 % všech živě narozených dětí. Podíl dětí cizinců na celkovém počtu živě narozených dětí u nás rostl kontinuálně již třináctým rokem v řadě.

Celkový podíl žen v cizinecké populaci dosáhl v roce 2024 hodnoty 48,8 %. I když se tato hodnota blížila zastoupení žen mezi občany s českým státním občanstvím (51,1 %), struktura podle pohlaví se v populaci cizinců u konkrétních státních občanství výrazně lišila. U občanů Ruské federace (56,4 % žen) a Ukrajiny (53,1 % žen) zaujímaly ženy nadpoloviční většinu, přičemž v případě Ukrajinců byl tento stav dán především humanitární uprchlickou vlnou po roce 2022 tvořenou primárně matkami s dětmi. U občanů Slovenska (48,8 % žen) a Vietnamu (47,1 % žen) vidíme naopak mírnou převahu mužů, což je typickým znakem pracovní migrace. Výrazně vyšší zastoupení žen měli také Poláci (55,2 %).

Cizince neláká jen Praha

Geografické rozmístění cizinců na mapě České republiky vykazovalo silnou asymetrii a výrazný sklon soustředit se do městských oblastí. Cizinci logicky směřují tam, kde je nejvyšší koncentrace kapitálu, pracovních příležitostí a rozvinutá infrastruktura.

Absolutním těžištěm cizinecké komunity byla Praha, kde žilo 32,4 % cizinců z celé republiky (354 323 osob) a která byla zároveň nejatraktivnějším regionem pro šest nejpočetnějších národností (Ukrajinci, Slováci, Vietnamci, Rusové, Rumuni, Bulhaři). Na druhém místě za ní figuroval Středočeský kraj (14,2 %), což je dáno rezidenčním zázemím Prahy a průmyslovým centrem v Mladé Boleslavi. Třetí příčku držel Jihomoravský kraj (10,1 %), kde se projevuje dominance Brna a jeho okolí.

Cizinci podle krajů v roce 2025

Zdroj: ČSÚ

Některé skupiny cizinců však pragocentrický model bourali a vykazovali unikátní regionální vazby. Poláci byli kvůli geografické blízkosti a těžkému průmyslu výrazně koncentrováni v Moravskoslezském kraji. Mongolové nacházeli časté uplatnění v průmyslu na severu Čech, kde bylo 30 % jejich komunity rozděleno mezi Liberecký a Ústecký kraj. Rumuni a Bulhaři byli ve zvýšené míře zastoupeni v Plzeňském kraji, což přímo souvisí s tamními průmyslovými zónami a poptávkou po dělnických profesích. Slováci oproti jiným skupinám měli častější pobyt v Jihomoravském kraji, Vietnamci a Němci se zase relativně více usazovali v krajích Karlovarském a Ústeckém.

Z tranzitní země jsme se stali cílovou

Podíl cizinců v Česku vykazuje dlouhodobě rostoucí trend. Za posledních 10 let se zvýšil z necelých 4,5 % na 10,4 %, přičemž k výraznému skokovému navýšení došlo v roce 2022. Tento vývoj potvrzuje transformaci České republiky z tranzitní země v zemi cílovou. Data zároveň ukazují, že demografické i ekonomické charakteristiky cizinců se výrazně liší podle země jejich původu. Předkládaná zjištění mohou posloužit jako klíčový podklad pro efektivní nastavení integračních politik a zapojení jednotlivých skupin do české společnosti k oboustrannému prospěchu.

Aktuálně

V roce 2025 pokračoval nárůst počtu cizinců, a to na hodnotu 1 131,2 tisíce osob, tj. 10,4 % celkové populace. Ze zemí mimo EU pocházelo 895,5 tisíce osob – především z Ukrajiny (613,0 tis.), Vietnamu (69,7 tis.) a Ruska (37,5 tis.). Ze zemí Evropské unie pobývalo v České republice 235,7 tisíce osob – zejména Slováci (125,3 tis.), Rumuni (21,3 tis.), Poláci a Bulhaři (shodně 17,6 tis.).