Demografický vývoj za čtvrt století

Obyvatelé Česka se stěhují blíže k hlavním městům Čech i Moravy a dožívají se vyššího věku.

Na konci roku 2025 žilo v Česku 10,92 milionu obyvatel. V územním detailu bylo 26,4 % z nich soustředěno do kraje Středočeského (1,48 mil.) a Prahy (1,41 mil.). Mezi „milionové“ regiony patřily v dalším pořadí kraje Jihomoravský (1,23 mil.) a Moravskoslezský (1,18 mil.). Nejméně lidnatým zůstal kraj Karlovarský (0,29 mil.). Více než čtvrtstoletí existence současného krajského uspořádání nabízí příležitost podívat se na to, jak se demografická mapa Česka proměnila.

Kde lidí přibývá a odkud odcházejí

Česko se od 1. ledna 2000 člení na 14 vyšších územních samosprávních celků, tzv. krajů. Od té doby došlo pouze k drobným územním změnám, takže pořadí krajů podle rozlohy se již nezměnilo. Výměrou největšími jsou v Česku kraje Středočeský a Jihočeský. Nejmenší je svou rozlohou Praha. Vývoj počtu obyvatel probíhal ve sledovaném období výrazně dynamičtěji. Zatímco do roku 2008 byl nejlidnatějším kraj Moravskoslezský, v roce 2009 jej vystřídala Praha a od roku 2010 je regionem s nejvyšším počtem obyvatel již šestnáct let nepřetržitě kraj Středočeský.

Nejvýraznější populační růst zaznamenal právě kraj Středočeský, jehož počet obyvatel se mezi roky 2001 a 2025 zvýšil o 381,0 tisíce na 1 477,1 tisíce obyvatel. Druhý nejvyšší přírůstek náležel Praze, a to o 335,4 tisíce na 1 407,1 tisíce obyvatel. Zatímco v roce 2001 žilo v Praze a v obklopujícím Středočeském kraji 22,4 % obyvatel Česka, v roce 2025 se jejich podíl zvýšil na 26,4 %.

S výrazným odstupem třetí nejvyšší populační růst proběhl v letech 2001 až 2025 v kraji Jihomoravském. Zde se počet obyvatel zvýšil o 100,6 tisíce na 1 230,5 tisíce. Pro aktuálně čtvrtý nejlidnatější kraj Moravskoslezský (1 176,4 tisíce obyvatel) byl typický trend opačný. Od roku 2001 v něm ubylo 71,0 tisíce osob, tj. nejvíce ze všech krajů. Zatímco v roce 2001 žilo v Moravskoslezském kraji o 137,6 tisíce osob více než v kraji Středočeském, v roce 2025 jich bylo vlivem protichůdných tendencí o 300,8 tisíce méně.

Populační úbytek byl v letech 2001 až 2025 zaznamenán ve čtyřech ze čtrnácti krajů. K nejvýraznějšímu poklesu počtu obyvatel došlo na východě republiky. Vedle Moravskoslezského kraje se týkal také krajů Zlínského a Olomouckého. Pokles počtu obyvatel byl typický rovněž pro nejzápadnější a nejméně lidnatý kraj Karlovarský, a to především vlivem populačních úbytků od roku 2009 a navzdory vývoji v roce 2022.

Mimořádnou kapitolou sledovaného období byl rok 2022. V důsledku války na Ukrajině se počet obyvatel zvýšil ve všech krajích současně, což je od roku 2001 výjimečný jev. Celkový populační přírůstek dosáhl 310,8 tisíce osob a stal se nejvyšším v novodobé historii krajského uspořádání. Všechny kraje současně vykázaly populační růst také v letech 2007 a 2008, avšak výrazně nižší.

Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel v letech 2021 až 2025

Zdroj: ČSÚ

Většinu přírůstků způsobilo stěhování

Převahu živě narozených nad zemřelými vykázala od roku 2001 pouze dvojice krajů: hl. m. Praha (o 18,8 tis.) a kraj Středočeský (o 6,2 tis.). I v tomto regionu však v závěru sledovaného období početně převažovali zemřelí nad živě narozenými. V roce 2025 postihl záporný přirozený přírůstek všech 14 krajů. Výrazné úbytky obyvatelstva přirozenou měnou, které každoročně trápí Česko již od roku 2020, měly v tomto období různé demografické příčiny. Zatímco v „covidových“ letech 2020 až 2022 byly zapříčiněny především zvýšenou úmrtností, v letech 2023 až 2025 je způsobil zejména pokles porodnosti. Absolutně nejvyšší převahu zemřelých nad živě narozenými měly v úhrnu let 2001 až 2025 kraje Moravskoslezský (o 47,7 tis.) a Ústecký (o 27,4 tis.).

Kladný přírůstek stěhováním zaznamenaly všechny kraje kromě Moravskoslezského, jehož populace se vlivem migrace početně snížila o 23,3 tisíce.

Suverénně nejvyšší kladná salda stěhování si v letech 2001 až 2025 připsaly kraj Středočeský (374,7 tis.) a hl. m. Praha (316,6 tis.). Zatímco ve Středočeském kraji však byly migrační přírůstky dány souběhem kladné bilance vnitřního i zahraničního stěhování, v případě hlavního města je způsobilo pouze stěhování s cizinou. Saldo vnitřního stěhování má Praha dlouhodobě záporné. V dalším pořadí a s výrazným odstupem následovala dvojice krajů Jihomoravský a Plzeňský.

Přírůstek/úbytek obyvatel stěhováním v letech 2021 až 2025

Zdroj: ČSÚ

V každém kraji se stárne jinak

Významnou proměnou prošla také věková struktura obyvatelstva. Trvalým procesem zůstává stárnutí populace, které se ve všech krajích projevilo rostoucím průměrným věkem obyvatel. Mezi lety 2001 a 2025 vzrostl průměrný věk v krajích o 0,7 až 6,3 roku. Nejvyšší tempo stárnutí bylo charakteristické pro oblasti s výraznou převahou vystěhovalých, tj. pro kraje Karlovarský a Moravskoslezský. Nejpomaleji stárla populace Prahy a kraje Středočeského, pro které je typická vysoká převaha přistěhovalých. V Praze se zvyšování průměrného věku obyvatel po vrcholu v roce 2013 dokonce na několik let téměř zastavilo. V roce 2025 žila průměrně nejstarší populace na území kraje Zlínského (44,4 roku), naopak průměrně nejmladší obyvatelstvo měly kraj Středočeský a Praha (shodně42,0 roku).

Stárnutí obyvatelstva spolu s vývojem počtu narozených dětí v jednotlivých krajích se výrazně promítly do hodnoty indexu stáří, tedy počtu osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let. Index stáří výrazně vzrostl v období let 2001 až 2025 ve všech krajích s výjimkou Prahy, kde se zvýšil pouze nepatrně ze 122,3 na 123,1.

Zatímco do roku 2013 byl index stáří nejvyšší právě v Praze a v letech 2014 až 2023 v kraji Královéhradeckém, v závěrečných dvou letech sledovaného období náleželo prvenství kraji Karlovarskému (159,7 v roce 2025). Nejnižší index stáří si posledních 15 let udržuje kraj Středočeský (113,0 v roce 2025). Okamžik, kdy zde senioři početně převýšili počet dětí, nastal až v roce 2015 jako úplně poslední ze všech krajů.

Všude se žije déle

Vedle změn v počtu obyvatel či věkové struktuře přineslo poslední čtvrtstoletí ještě jeden trend. Ve všech krajích se prodloužila předpokládaná naděje dožití při narození mužů i žen, přičemž rychleji rostla u mužů. Ačkoliv se vzájemný rozdíl mezi oběma pohlavími ve všech krajích mírně snížil, ženy i nadále žijí v průměru déle. Zcela nejvyšší naděje dožití při narození příslušela v letech 2024 až 2025 Praze, a to jak v případě mužů (79,2 roku), tak v případě žen (84,6 roku). Pod 76letou hranicí byla ve sledovaném období naděje dožití mužů při narození v krajích Ústeckém (75,4 roku), Moravskoslezském (75,8 roku) a těsně i v Karlovarském (76,0 roku). Ve stejné trojici krajů byla zaznamenána i nejnižší naděje dožití žen, ale v mírně odlišném pořadí. Zcela nejnižší vykazoval opět v kraj Ústecký (81,0 roku), následovaly kraje Karlovarský (81,7 roku) a Moravskoslezský (82,2 roku).

Pětadvacet let existence krajského uspořádání ukazuje, že české regiony se demograficky vyvíjejí rozdílně. Některé získávají nové obyvatele především díky migraci, jiné čelí dlouhodobému populačnímu úbytku a rychlejšímu stárnutí. Současně však všechny kraje spojuje prodlužování lidského života, které představuje jednu z nejvýznamnějších pozitivních změn sledovaného období.

Naděje dožití při narození v letech 2024–2025 (roky)

Zdroj: ČSÚ