Obyvatelstvo EU v roce 2025

Počet obyvatel EU v roce 2025 opět vzrostl, byť jen nepatrně, a to z 451,3 mil. k 1. lednu 2025 na 452,0 mil. k 1. lednu 2026 (+0,2 %). Záporný přirozený přírůstek byl více než vyvážen kladnou čistou migrací.

Z širšího pohledu vzrostl počet obyvatel dnešních zemí EU z 354,5 milionu v roce 1960 na 452,0 mi­lionu k 1. lednu 2026. To představuje nárůst o 97,5 milionu lidí. Tempo růstu počtu obyvatel se v po­sledních desetiletích postupně zpomalovalo. V 60. letech 20. století činil průměrný nárůst přibližně 3 miliony lidí ročně, v období 2005–2025 se počet obyvatel EU zvyšoval v průměru o přibližně 0,8 milionu osob za rok.

Čistá migrace v EU se od poloviny 80. let výrazně zvýšila a od 90. let je hlavním faktorem ovlivňu­jícím růst počtu obyvatel. Počet živě narozených dětí mezi lety 1960 a 1995 postupně klesal, zatímco počet úmrtí rostl. Rozdíl mezi počtem živě naro­zených dětí a počtem úmrtí v EU se od roku 1961 výrazně zmenšil, a v roce 2012, kdy počet úmrtí převýšil počet narozených, se přirozený přírůstek obyvatelstva stal záporným.

V roce 2025, stejně jako v předchozích letech, byl počet úmrtí (4,81 mil.) v EU nadále vyšší než počet živě narozených dětí (3,46 mil.), což vedlo opět k zápornému přirozenému přírůstku obyvatel­stva (–1,35 mil.). Celkový nárůst počtu obyvatel EU o přibližně 0,7 milionu osob zaznamenaný v roce 2025 způsobila tedy výlučně kladná čistá migrace (+2,05 mil. osob).

V některých zemích obyvatel přibylo

Počet obyvatel jednotlivých zemí EU k 1. lednu 2026 se pohyboval od 0,6 milionu na Maltě po 83,5 milionu v Německu. Německo, Francie a Itálie představovaly k začátku roku 2026 téměř polo­vinu (47 %) celkového počtu obyvatel EU.

Jak již bylo uvedeno výše, počet obyvatel EU jako celku v průběhu roku 2025 mírně vzrostl (míra růstu 1,6 na 1 000 obyvatel). Nárůst však nebyl rov­noměrně rozložen mezi jednotlivé země EU: v 16 zemích došlo ke zvýšení počtu obyvatel, zatímco v 11 zemích počet obyvatel poklesl. Nejvyšší míry růstu počtu obyvatel zaznamenaly loni Malta (míra růstu 24,1 na 1 000 obyvatel), Kypr (13,7) a Lucem­bursko (13,1). Zeměmi s nejvýraznějšími poklesy byly Lotyšsko (–8,3), Estonsko (–6,8) a Maďarsko (–5,4).

Z 16 zemí EU, v nichž v roce 2025 došlo k ná­růstu počtu obyvatel, zaznamenalo 6 zemí (Dánsko, Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta a Švédsko) jak přirozený přírůstek, tak kladnou čistou migraci. V 10 zemích (Belgie, Česko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko) byla hnací silou růstu počtu obyvatel kladná čistá migrace, jelikož přirozený populační vývoj byl záporný.

Z 11 zemí EU, které loni zaznamenaly pokles po­čtu obyvatel, mělo 9 (Bulharsko, Německo, Řecko, Itálie, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slo­vensko) sice kladnou čistou migraci, ale ta nestačila na vykompenzování záporné přirozené měny. Pouze v Estonsku a Lotyšsku došlo k záporné přirozené měně i záporné čisté migraci.

Více se dočtete na webu Eurostatu zde.