Nová klasifikace i správa dat

Ředitelka sekce obecné metodiky a registrů Pavla Trendová nás seznámila s novinkami, které čekají respondenty a uživatele dat z ČSÚ v letošním roce.

V roce 2024 se uskutečnil převod Registru osob (ROS), který do té doby spravoval ČSÚ, na Digitální informační agenturu (DIA). Co všechno se tím pro ČSÚ změnilo a jak nyní funguje agenda, která je na ROS navázaná?

Rok 2024 byl z pohledu převodu agendy ROS naprosto zlomový. V průběhu každého týdne jsme měli několik schůzek, na kterých se řešila související témata, například převod zaměstnanců, rozpočtu, technologického vybavení, ukončení nebo převod smluv a podobně. ROS na DIA přešel od 1. listopadu 2024, i když některé aktivity pokračovaly až do června 2025. Z pohledu statistického registru se pro nás po obsahové stránce výsledně nic nezměnilo, jsme i nadále jedním z hlavních uživatelů dat ROS. Přebíráme z něj údaje do statistického Registru ekonomických subjektů (RES) stejně, jako jsme to dělali od roku 2012. Jen už nezajišťujeme vlastní správu, organizační, technické a technologické zabezpečení ROS a nestaráme se o podporu jeho provozu a o rozvoj. Tím se ČSÚ sice „ulevilo“, ale za cenu pozbytí vlivu na další vývoj ROS a základních registrů jako takových.

V listopadu byla publikována vyhláška o Programu statistických zjišťování na rok 2026. Obsahuje nějaké výrazné změny oproti roku 2025? Čekají nás nějaká nová zjišťování, nebo naopak nějaká ubydou?

Program statistických zjišťování se každoročně mění. Míra změn do velké míry závisí na tom, zda z administrativních zdrojů získáme data, která jsme dosud zjišťovali prostřednictvím výkazů zasílaných respondentům. Pak je možné některé výkazy zrušit. Pro rok 2026 takto zbavíme respondenty povinnosti vyplňovat výkaz o audiovizuálních mediálních službách a rozhlasovém vysílání nebo výkaz o vodovodech a kanalizacích.

Zcela specifický význam má právě vznikající Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, na kterém se ČSÚ aktivně podílel. Tento projekt má přinést centralizaci sběru dat a odstranit duplicity hlášení zaměstnavatelů vůči různým úřadům. Předpokládá se, že po naběhnutí tohoto nového zdroje dat dojde pravděpodobně od roku 2027 ke zrušení či redukci několika statistických zjišťování týkajících se zaměstnanosti a mzdové statistiky.

Druhým důvodem změn je plnění povinností vyplývajících z evropských nařízení. Pro rok 2026 k uložení nových povinností nedošlo, žádná nová zjišťování prováděna nebudou. Rozdíly oproti loňskému roku však uvidíme v případech, kdy přijdou na řadu zjišťování s víceletou periodicitou, například Integrované šetření v zemědělství, které se provádí v tříletých intervalech. Další běh vychází právě na letošek.

Ing. Pavla Trendová

Vystudovala VŠE, obor ekonomická statistika. Do ČSÚ nastoupila v roce v roce 1993 a pracovala zde postupně v oddělení metadat, koordinace statistických zjišťování, poté v pozici vedoucí oddělení a ředitelky. Od roku 2015 zastává post ředitelky sekce obecné metodiky a registrů. Zaměřuje se zejména na modernizaci statistických procesů, registry a koordinaci státní statistické služby. Je členkou mezirezortního koordinačního výboru KOVIN zřízeného pro implementaci evropské směrnice INSPIRE a členkou skupiny ředitelů metodik při Eurostatu (DIME).

Stěžejním tématem poslední doby je implementace nové klasifikace NACE. V jaké je nyní fázi a co nás v této souvislosti ještě čeká?

V akci implementace klasifikace ekonomických činností jsme výrazně postoupili, ale rozhodně nejsme na konci. Velkou výzvou byl již samotný návrh změn, ke kterému jsme Eurostatu dali řadu připomínek. Jednalo se o stanovení struktury klasifikace a převodník mezi původní a novou verzí. Ani tato akce však zatím není dokončena. Eurostat dal teprve loni k připomínkám návrh vysvětlivek, které definují jednotlivé položky klasifikace, a u některých kódů tedy ještě nemáme stoprocentně jasno. Národní verzi klasifikace jsme ale vytvořili a byla publikována ve Sbírce zákonů ve formě sdělení. Všechny informace také průběžně zveřejňujeme na webových stránkách ČSÚ.

Prvním krokem, který následuje po přijetí nové klasifikace, je její implementace do Registru ekonomických subjektů. V této oblasti už proběhlo mnoho aktivit. Připravili jsme převodníky mezi starou a novou klasifikací a na začátku listopadu 2025 jsme nové kódy do RES úspěšně nahráli. Pro uživatele budou na webu ČSÚ k dispozici od poloviny ledna. Pravděpodobně do konce roku 2028 zde budou ekonomické činnosti subjektů uvedeny jak podle nové, tak staré klasifikace NACE, přičemž termín tohoto dvojího zatřídění je opět dán požadavky evropské statistiky. A ty se mohou změnit. Nyní je řada na uživatelích, aby si používání nové klasifikace osvojili. K tomu by jim měla pomoci i webová aplikace DISRES, která umožňuje zobrazovat data z RES spolu s informacemi o ekonomických činnostech vykonávaných subjekty.

Další oblastí implementace, která nás teprve čeká, je aplikovat novou klasifikaci na výstupy z jednotlivých statistik tak, jak nám to předepisují příslušná evropská nařízení. Náběh bude postupný. Od roku 2026 je u statistik uvedeno, zda se jedná o výstupy zpracované podle nové, nebo staré NACE. Uživatelé samozřejmě očekávají přepočet co nejvíce do minulosti, ale tyto přepočty jsou náročné, a ne vždy realizovatelné v požadované kvalitě.

V průběhu minulého roku jsme uskutečnili řadu seminářů a konzultací s ministerstvy a analytiky a další jsou ještě před námi. Vzhledem k rozsahu akce je nutné informace šířit a vysvětlovat co největší skupině uživatelů.

Jakými nástroji a podle jakého klíče se subjektům přiřazují revidované kódy?

Pro přiřazení revidovaných kódů jednotlivým ekonomickým činnostem se vycházelo z analýzy rozdílů mezi starou a novou klasifikací. Vytvořili jsme převodník ve formě tabulky a pomocí speciálního softwaru se kódy subjektům převáděly automaticky. Využívali jsme k tomu hlavně informace, které už o jednotlivých subjektech máme nebo které lze získat z veřejných zdrojů, například z webových stránek.

Kolika subjektů se nová NACE týká?

Stručně řečeno všech, které jsou v RES. Ke konci roku bylo v registru zhruba 2,8 milionu aktivních ekonomických subjektů. K nějaké změně kódu došlo u 1,2 milionu z nich, u zbylých zůstaly kódy stejné.

Proč je důležité, aby firmy a instituce měly v RES přiřazeny správné kódy činnosti? K čemu se tyto kódy využívají?

Důvodů je několik, ale konkrétně pro ČSÚ je zatřídění důležité pro to, abychom správně stanovili takzvanou zpravodajskou povinnost. Náš úřad oslovuje vybrané ekonomické subjekty a ukládá jim povinnost vyplnit a předložit statistické výkazy za určité období. Statistická šetření se zaměřují na různá odvětví nebo obory a my podle kódů NACE určujeme, komu zašleme výkazy týkající se například zemědělství, strojírenského průmyslu, vzdělávání a podobně. Proto potřebujeme, aby zatřídění bylo co nejpřesnější a nejaktuálnější. Nechceme přece obtěžovat firmy, které se danou činností vůbec nezabývají, a na druhou stranu si nemůžeme dovolit vynechat důležité hráče v nějakém oboru jenom proto, že mají v RES neaktuální kódy činnosti.

Vedle statistiky se klasifikace NACE používá i v řadě jiných oblastí pro nestatistické účely. Může sloužit třeba při posuzování nároku na některé dotace a v dalších případech, kdy je třeba subjekty rozdělit podle toho, jakými činnostmi se zabývají. I proto udržujeme RES v co nejlepší kvalitě.

Jak se ekonomické subjekty dozvědí, jaké činnosti mají v RES uvedeny?

Subjekty nemusejí samy pátrat, jestli se údaje vedené o nich v RES nějak změnily. Ve čtvrtek 18. prosince 2025 jsme zahájili zasílání výpisů o změně údajů v RES. Jejich prostřednictvím ekonomické subjekty dostanou do svých datových schránek informace o změnách těch údajů, které ČSÚ sám vytváří nebo je získává z jiných než administrativních zdrojů. Tedy i o zatřídění ekonomické činnosti dle NACE. Výpisy z RES budou nejen průběžně zasílány do datových schránek při každé změně, ale budou také ukládány v Portálu respondenta, který ČSÚ právě spustil.

Jak mají postupovat subjekty, které zjistí, že mají kód NACE přiřazen nesprávně?

Zatím jedinou cestou je poslat zprávu do datové schránky ČSÚ. Odeslání přes datovou schránku je nezbytné a logické, protože pouze tak máme záruku, že informaci zaslala odpovědná osoba, tedy statutár nebo zástupce daného ekonomického subjektu. Během prvního čtvrtletí také bude na našem webu nasazena nová aplikace pro reklamace prostřednictvím Portálu. Všemi obdrženými podněty se budeme zabývat, a pokud budou oprávněné, budeme usilovat o rychlou nápravu. Upozorňuji však, že ke změně kódu v RES nestačí pouhé sdělení nebo přání daného subjektu. Vždy je třeba ověřit v administrativních zdrojích, že subjekt konkrétní činnost skutečně vykonává a má k činnosti oprávnění.

Jsou stanoveny nějaké pevné termíny, do kdy by si měly subjekty své nové kódy překontrolovat a případně je reklamovat?

Žádný termín není stanoven a ani být nemůže. Aktualizace probíhá průběžně. Je celkem běžné, že firmy po čase změní svou činnost, a třeba z autodopravy přejdou na skladování, z maloobchodu na velkoobchod a podobně. Tyto změny se promítají v RES tak, jak se o nich z administrativních zdrojů dozvídáme. Pokud se ale informace ke státní správě nedostane, zůstává v registru kód původní a my ho považujeme za platný.

Ekonomické subjekty v RES zatřiďujeme podle hlavní činnosti, ale jsou zde uvedeny i další činnosti, které má ekonomický subjekt vedeny například v obchodním či živnostenském rejstříku. Z těchto rejstříků údaje přebíráme.

Vraťme se k Portálu respondenta. V návaznosti na jeho spuštění má být postupně ukončena činnost Dante Webu…

Ke spuštění Portálu respondenta dochází právě teď začátkem roku. Postupně přibývají nové funkce a přidávají se další šetření. Protože ale stále ještě „dobíhají“ výkazy za poslední měsíce a čtvrtletí 2025, musí nějakou dobu fungovat i Dante Web. Zjednodušeně řečeno, výkazy za poslední čtvrtletí 2025 budou respondenti vyplňovat ještě „postaru“ přes Dante Web, všechny další už „nově“ prostřednictvím Portálu respondenta. O své konkrétní zpravodajské povinnosti jsou všichni respondenti standardně informováni začátkem roku zprávou do datové schránky, takzvaným Oznámením o zpravodajské povinnosti vůči ČSÚ. Tento postup zůstal zachován. Oznámení bude samozřejmě uloženo v Portálu též, aby respondent měl na jednom místě k dispozici všechny informace, které se ho týkají.

V čem bude Portál respondenta lepší než dosavadní způsoby sběru dat?

Než odpovím na otázku, zmíním, že náš Portál není určen jen pro sběr dat. Jeho role je mnohem širší. Jeho prostřednictvím mohou ekonomické subjekty získat výpisy z RES a později i reklamovat případné neaktuální údaje vedené v RES.

Hlavní rolí Portálu však bude sběr dat. Zjednodušeně, Portál respondenta bude novým komunikačním kanálem mezi naším úřadem a respondenty statistických zjišťování. Poskytne moderní, a věříme, že i uživatelsky přívětivé prostředí pro plnění zpravodajské povinnosti. Nahradí dosavadní způsoby sběru dat jedním kanálem, ve kterém lze snadněji, přehledně a bezpečně vyplnit požadované formuláře. Portál bude obsahovat potřebné informace a návody k vyplnění i historii vyplnění v předchozích obdobích. Díky Portálu budou mít ekonomické subjekty plnou kontrolu nad vlastními daty, které předávají ČSÚ.

Jak se s Portálem bude pracovat?

V první náběhové fázi dostanou respondenti zprávu do datové schránky. Tato zpráva bude obsahovat odkaz, s jehož pomocí se do Portálu přihlásí. Postupně naběhne i propojení s Registrem zastupování tak, aby k výkazům týkajícím se daného subjektu získaly přístup i osoby, které ho oficiálně pro určité úkony zastupují. Třeba účetní firma, daňový poradce a podobně.

Po přihlášení do Portálu získá respondent přehled o své zpravodajské povinnosti, tedy které formuláře má pro daný rok povinnost vyplnit a v jakých termínech je musí odeslat (stisknutím tlačítka „Podat výkaz“). Bude si moci nastavit automatická upozornění, získá kontakt na zpracovatele konkrétních úloh, aby s ním mohl konzultovat případné nejasnosti.

Do budoucna Portál umožní nahrát data přímo z účetního systému, aniž aby je někdo musel do výkazu ručně přepisovat. Tím se výrazně sníží administrativní zátěž respondentů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje Portál podnikatele. Najdou i v něm podnikatelské subjekty své povinnosti vůči ČSÚ?

Ano, najdou. S MPO dlouhodobě spolupracujeme a na jejich webových stránkách jsou již dnes v sekci „Databáze informačních povinností“ uvedeny povinnosti podle zákona o státní statistické službě a příslušné vyhlášky o programu statistických zjišťování. Nový portál bude adresnější. Po zadání IČO portál dohledá zařazení podnikatele do konkrétní NACE a uvede, které povinnosti se ho mohou týkat.

Pro statistické účely ale zpravidla oslovujeme pouze vybrané subjekty, a to na základě více kritérií. Povinnost vyplnit výkazy se tedy netýká úplně všech podnikatelů dané NACE. V Portálu podnikatele proto bude výrazně uvedena poznámka, že povinnost vůči ČSÚ vzniká až poté, co subjekt obdrží do datové schránky příslušné oznámení. Uvidíme, jak to bude v praxi fungovat. Pokud by informace v Portálu podnikatele byly matoucí, požádáme o úpravu stránky.

Jaká jiná témata jste v uplynulém roce řešili?

Ráda bych zmínila prioritní úkol k vytvoření pravidel řízeného přístupu k datům. Jak všichni sledujeme v médiích, v posledních letech sílí tlak na sdílení, tedy opětovné využití dat mezi orgány státní správy. Tomu jsme jednoznačně nakloněni. Počet námi využívaných administrativních a jiných zdrojů dat již roky přesahuje počet statistických zjišťování. Konkrétně pro rok 2026 je to 138 administrativních zdrojů versus 89 zjišťování. I z toho důvodu potřebujeme, aby na sdílená data bylo spolehnutí, tedy aby byla kvalitní, předávaná adekvátním způsobem, za všechna sledovaná období a aby byla k dispozici v požadovaném čase. Kvalitu musejí zajišťovat všichni poskytovatelé dat. Zjednodušeně řečeno, jde nám jednak o snadnější přístup k datům jiných rezortů, ale také o jejich kvalitu.

Proto jsme uvítali, že Digitální a informační agentura (DIA) připravila pro veřejnou správu základní strategii ke správě dat a začala poskytovat metodickou podporu. Zprvu jsme nevěděli, jakými kroky začít, ale postupně jsme odkrývali jednotlivá témata k řešení. Byli jsme postupně dotazováni, jak se o data „staráme“, jak je ukládáme a chráníme. Poté jsme obdrželi doporučení, jak konkrétní témata popsat, roztřídit a zase „složit“. Dali jsme si za cíl identifikovat a popsat všechny části statistického procesu, které považujeme za nezbytné pro efektivní a bezpečnou správu dat, samozřejmě při zohlednění všech statistických zásad ochrany dat, procesů a postupů. DIA připravila tzv. minimální standard pro kvalitní správu dat, který již plníme. Částečně plníme i standard vyšší. Jak jsem zmínila, oblast datové připravenosti je opravdu široká a úkol pokračuje i v roce 2026. Kromě zajištění vyššího standardu při správě dat a dokončení veškerých dokumentací čekáme na schválení národního právního předpisu k evropskému nařízení o správě dat (DGA). Na tvorbě zákona jsme se aktivně podíleli. Očekáváme rovněž novou roli ČSÚ, takzvaného příslušného subjektu v oblasti statistiky, na kterou se musíme pečlivě připravit.

Můžete uvést nějaké příklady analyzovaných oblastí?

Jde o stanovení rolí a odpovědností při správě dat, vedení detailní evidence datových sad, zajištění kategorizace dat a popis dat v dohodnutých oblastech podle šablony DIA. Témat jsme odkryli opravdu hodně. Z úkolu vzešly i manažerské a strategické dokumenty ve formátu politik, tedy Politika správy dat na ČSÚ do roku 2030, Politika využívání administrativních a jiných zdrojů pro statistické účely a Politika pro ukládání dat a metadat. Nezačínáme úplně od nuly, nastavené postupy jsme posuzovali již v minulosti. Například systém pro stanovení datových potřeb, který máme myslím velice dobře propracovaný, systém zveřejňování statistických informací, oblast zajištění bezpečnosti dat, řízení změn statistického informačního systému a řízení rizik.

Byl již úkol dokončen nebo v něm budete pokračovat?

Oblast „datové připravenosti“ je opravdu široká. Úkol pokračuje i v roce 2026. Kromě zajištění vyššího standardu při správě dat a dokončení veškerých dokumentací, čekáme na schválení národního právního předpisu k evropskému nařízení o správě dat (DGA). Na tvorbě nového zákona jsme se aktivně podíleli. Očekáváme novou roli ČSÚ, takzvaného příslušného subjektu v oblasti statistiky, na kterou se musíme pečlivě připravit.

Rozhovor vyjde v prvním letošním vydání časopisu Statistika&My 5. prosince.