Neztratit důvěru uživatelů

„Jednou z největších výzev současnosti je reagovat na rychlé změny v ekonomice a společnosti a přitom zachovat kontinuitu, přesnost a objektivnost publikovaných dat,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Jak byste zhodnotil uplynulý rok 2023? Co se v ČSÚ povedlo a co nedopadlo úplně podle vašich představ?

Za uplynulý rok nevidím nic zásadního, co by se nepovedlo. Kvůli vysoké inflaci jsme byli v centru pozornosti politiků i široké veřejnosti, čelili jsme kritice za publikované ceny energií, ale reagovali jsme rychle a profesionálně a neztratili důvěru našich uživatelů. Naopak vnímám pozitivně růst zájmu o statistická data a potřebnost naší instituce pro každodenní rozhodování na úrovni hospodářské politiky, ale i firem a občanů. Pro oficiální statistiku jako konzervativní disciplínu je vždy velká výzva zachovat kontinuitu, ale současně i schopnost reagovat na rychlé změny v ekonomice a společnosti. Dostáváme se tak občas do situace, že data ne zcela dobře odrážejí uživatelské potřeby, ale snažíme se na to reagovat a své výstupy zpřesňovat. Nemá to přitom nic společného s úpravou dat na míru nějaké skupině uživatelů, vždy zachováváme maximální míru objektivity.

Jaké hlavní úkoly čekají ČSÚ v roce letošním?

Kromě běžné rutiny budeme pokračovat v prioritních úkolech, které směřují obecně ke zlepšování fungování naší instituce, a to jak z pohledu provozního, tak i v oblasti produkce statistik. Během tohoto a příštího roku významně zmodernizujeme po technologické i funkční stránce náš statistický informační systém. Pro naše dodavatele dat bude důležitý portál respondenta. V něm za dva roky přehledně naleznou údaje, které nám mají reportovat a získají možnost nám některá tato data poskytovat takzvaně „na tlačítko“ přímo ze svého účetního či personálního systému. Uživatelé se dočkají nové webové stránky a také nové databáze statistických údajů nazvané Datastat. Pracujeme na využití satelitních snímků pro odhad sklizní zemědělské úrody, nově budeme pro statistiku zemřelých a sňatků využívat údaje ze základního registru osob a na něj navázaných informačních systémů. Pro domácnosti, které s námi spolupracují na statistických zjišťováních, připravujeme možnost vyplnit některé dotazníky online.

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Je absolventem Ná­rodohospodářské fakulty VŠE v Praze. V ČSÚ působí od roku 2001, před­sedou je od března 2018. Profesně se zabývá oblastí národních účtů, podílel se na im­plementaci evropských standardů národního účet­nictví. Ve vědecké činnosti se orien­tuje na zkoumání role ekonomických struktur v procesu přechodu od ná­kladové ke kva­litativně zamě­řené konkurenční výhodě a na ana­lýzu makroekono­mických a struk­turálních dopadů globalizace ekono­mických toků.

Jak se podařilo sestavit rozpočet ČSÚ na letošní rok? Ve kterých kapitolách došlo k největším úsporám, které kapitoly byly posíleny?

Celkově byl zkrácen rozpočet úřadu o pět procent provozních výdajů a dvě procenta výdajů na platy. Rozpočet jsme krátili prakticky ve všech položkách a neustále řešíme optimalizaci našeho fungování. Modernizace některých našich budov nám částečně uleví ve výdajích za energie, ale protože jejich cena vzrostla, faktická úspora se příliš neprojeví. Šíře úkolů, které zajišťujeme, je obrovská a procesy často i objektivně složité. Velkou položkou jsou výdaje na IT a kybernetickou bezpečnost, kde se objektivně zvyšují nároky. Stát tlačí na rušení agend a zjednodušování byrokracie, na druhé straně fungování svých rozpočtových organizací nastavením pravidel, ať už v oblasti finanční, personální nebo třeba veřejných zakázek rozhodně nezjednodušuje. Personální úspory se přitom finančně projeví se zpožděním, což velmi omezuje možnost přidat těm, kdo přeberou část agend za pracovníky, kteří odešli.

V minulém vydání Statistiky & My jsme se věnovali demografické projekci obyvatelstva ČR. Z ní vyplývá, že populace u nás stárne a dlouhodobě ubývá mladší složka populace. Projevuje se tento trend i na struktuře zaměstnanců ČSÚ?

Ano, mírně stárneme, i když věková struktura je docela vyvážená tím, jak proběhla generační obměna už v minulých letech. Získávání nových mladých odborníků je velký problém. Schopní lidé jsou obecně na trhu práce vzácní a ti, kteří jsou ochotni pracovat pro veřejný sektor, ještě více. Řešíme to velmi individuálně, nabízíme zpravidla možnost pracovat i v jiném kraji než v Praze, což je v kombinaci s prací z domova docela zajímavá nabídka. Možnosti finanční motivace máme velmi omezené, v uplynulých dvou letech došlo k výraznému propadu reálných mezd. Jsme zajímaví pro lidi, kteří preferují určitou stabilitu, příjemné pracovní prostředí, práci na zajímavých projektech a profesní rozvoj. Po získání určité praxe je možnost podílet se na technických asistencích pro zahraničí nebo vyslání na zahraniční stáž. Pro část zaměstnanců je také důležitým faktorem možnost souběžně působit v rámci pedagogické nebo výzkumné činnosti na univerzitách.

Tématem tohoto vydání je zdraví. ČSÚ při získávání a zpracování dat z oblasti zdravotnictví spolupracuje s ÚZIS. Můžete čtenářům přiblížit, jak tato spolupráce probíhá?

Úzce spolupracujeme v oblasti, která je na rozhraní zdravotnické a demografické statistiky, což jsou takzvané základní příčiny úmrtí. Od ÚZIS získáváme data z hlášení o prohlídce zemřelého, a ty pak kódujeme podle mezinárodní klasifikace. O tato data je velký zájem. Projevilo se to zejména v období covidu, kdy počet zemřelých dramaticky vzrostl a vedly se debaty, do jaké míry je to právě vlivem pandemie. Pravidelně také zaznamenáváme zájem médií o specifické příčiny úmrtí, jako jsou sebevraždy, s nástupem léta pak počty utonulých osob. Data od ÚZIS ale využíváme třeba i pro sestavování zdravotnických účtů.

Letos to bude 20 let, co se Česko stalo součástí EU. Jak se za tu dobu změnily statistiky ČSÚ? V kterých oblastech byly změny nejvýraznější?

Vstup do Evropské unie přinesl obrovský nárůst nároků na reportovaná data, které se v čase dál zvyšují. Týká se to prakticky všech statistických oblastí, sám mám zkušenost s národními účty, na jejichž implementaci na standardy EU jsem se podílel. Na naše zaměstnance to klade daleko vyšší nároky, než pamatuji v období před 20 lety. Bohužel, při schvalování statistické legislativy, což je v drtivé většině evropská záležitost, není věnována dostatečná pozornost možnosti statistických institucí data sbírat a zpracovávat v požadované kvalitě. Všichni o odstraňování byrokracie pouze mluví, ale fakticky se nekoná. Navíc tlak na deregulaci podnikání má na statistiku spíše negativní efekt, protože se snižuje množství informací, které stát shromažďuje v rámci svých registrů a informačních systémů. Příkladem je jen velmi hrubá identifikace odvětví, ve kterém má firma oprávnění vykonávat činnost. Podle ní nelze identifikovat odvětvovou strukturu ekonomiky, což je ale pro sledování jejího stavu a vývoje velmi důležité. Částečně se to snažíme řešit s využitím umělé inteligence, která z veřejně dostupných zdrojů zjistí, v jakém oboru daná firma nabízí své služby, a dokážeme ji tak s velkou pravděpodobností správně zatřídit.

Co nás letos čeká v oblasti zahraniční spolupráce?

Do pololetí předsedáme uskupení V4 a čeká nás ještě několik workshopů na pracovní úrovni. V březnu máme dohodnutou bilaterální schůzku s maďarskými kolegy v Budapešti, kde se budeme bavit mimo jiné o našich zkušenostech z předsednictví v Radě EU. Pokračujeme také v technických asistencích a studijních návštěvách se zeměmi západního Balkánu. Obecně se snažíme být na mezinárodní scéně aktivní a viditelní, přináší to kromě získaných zkušeností také nezanedbatelné pozitivní body ve vnímání našeho úřadu a zprostředkovaně i České republiky.

Spolupracuje ČSÚ ještě nějak se statistickým úřadem Ukrajiny? Pracuje u nás ještě nějaký ukrajinský statistik?

V současné době nejsme s jejich statistickým úřadem v kontaktu, bohužel pro ukrajinské statistiky je velmi obtížné pracovat u nás. Nejde ani tak o jazykovou bariéru, ale spíše o podmínky státní služby, které vyžadují občanství některé členské země EU. Můžeme proto nabídnout pouze částečné angažmá na dohodu mimo pracovní poměr, což jsme v minulosti u dvou pracovnic z Ukrajiny využili. V současné době však již pro nás žádný ukrajinský občan nepracuje.

Které oblasti statistiky doznají podle vás největších změn v příštích dvaceti letech? V čem bude ČSÚ v roce 2044 jiný?

V takto dlouhém horizontu se změny určitě dotknout více či méně všech statistik. Jde jednak o obsah: s tím, jak se mění společnost a ekonomika, mění se i potřeby uživatelů. Je zřejmé, že se dramaticky změní trh práce a demografická situace, v průmyslu dochází k robotizaci, poroste význam sociálních a zdravotních služeb… V podstatě všechny oblasti života bude ovlivňovat umělá inteligence. Ještě větší změny se odehrají ve způsobu, jakým získáváme a zpracováváme data. V delším horizontu očekávám minimalizaci výkazů tak, jak je známe dnes. Dominantně budeme čerpat zdrojová data napojením na podnikové systémy, administrativní databáze a registry státu a municipalit, distributorů energií, obchodních řetězců, ubytovacích platforem, a podobně. Se zapojením umělé inteligence budeme data propojovat a vytvářet statistiky na základě pravděpodobnostních modelů.

To vše bude vyžadovat zcela jinou kvalifikaci od našich zaměstnanců než dnes. Zkušenosti nicméně říkají, že odhadovat vývoj za dvacet let je extrémně obtížné, protože v průběhu této doby se objeví technologie a možnosti, které si dnes nedokážeme úplně představit. Stačí se podívat, jak rychlý náběh má praktické využívání umělé inteligence.

Rozhovor si můžete přečíst v únorovém čísle časopisu Statistika&My.