Z veřejných zdrojů téměř 50 tisíc na osobu

S rostoucími celkovými výdaji na zdravotní péči rostou také výdaje z veřejných zdrojů. V roce 2021 poprvé překročily hranici 500 mld. Kč.

V České republice je zdravotní péče dlouhodobě financována převážně z veřejných zdrojů. Mezi veřejné zdroje se řadí jak finanční prostředky z povinného zdravotního pojištění, tak i prostředky z veřejných rozpočtů, které zahrnují výdaje ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů a obcí. V letech 2010 až 2019 se veřejné zdroje podílely na financování zdravotní péče v Česku v průměru z 85 %. S příchodem pandemie onemocnění covid-19 v roce 2020 došlo ke zvýšení tohoto podílu na 87,7 %. V dalším covidovém roce (2021) se podíl snížil na 86,4 %, nicméně stále byl vyšší než v letech předcovidových. Absolutní výše výdajů z veřejných rozpočtů v roce 2021 činila 500,9 mld. Kč, což je meziročně o 39,6 mld. Kč více. K rekordnímu meziročnímu nárůstu výdajů došlo o rok dříve, v roce 2020, kdy výdaje vzrostly o 87,1 mld. Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka činily v roce 2021 veřejné výdaje na zdravotní péči 47,7 tis. Kč, což je o 4,6 tis. Kč více než v roce předchozím a o 12,6 tis. Kč více než v roce 2019.

Struktura výdajů ze státního rozpočtu na zdravotní péči podle druhu (%)

(1) Zahrnuje výdaje na rehabilitační péči, doplňkové služby, léky a zdravotnické prostředky, správu systému zdravotní péče a ostatní jinde nezařazené.

Nejvíc platí zdravotní pojišťovny

V letech 2010–2019 financovaly zdravotní pojišťovny v průměru 73 % zdravotní péče v Česku. To se změnilo v roce 2020, kdy se vlivem prudkého nárůstu výdajů ze státního rozpočtu (z důvodu onemocnění covid-19) snížil jejich podíl na celkových výdajích na 70 %. Následující rok se mírně zvýšil na 71 %. Výdaje zdravotních pojišťoven se v letech 2010–2018 postupně zvyšovaly z 223 na 292 mld. Kč. V roce 2019 poprvé překročily hranici 300 mld. Kč. První covidový rok (2020) vzrostly výdaje o 16,4 % na 369,4 mld. Kč. Druhý covidový rok (2021) už byl nárůst výdajů nižší (11,4 %), nicméně i přesto výdaje zdravotních pojišťoven pokořily hranici 400 mld. Kč a činily 411,4 mld. Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele to bylo v průměru 39,2 tis. Kč.

Zdravotní pojišťovny dlouhodobě vydávají více než polovinu výdajů na zdravotní péči za péči léčebnou. V roce 2021 na ni šlo celkem 254,4 mld. Kč (24,2 tis. Kč na jednoho obyvatele). Celkem 54 % z celkových výdajů za léčebnou péči připadá na lůžkovou léčebnou péči při hospitalizaci. Dalších 43 % jde na ambulantní léčebnou péči poskytovanou v samostatných ordinacích lékařů, ale i v rámci nemocnic. Jen 3 % je čerpáno na denní léčebnou péči, kdy je pacient formálně přijat do zdravotnického zařízení, ale je propuštěn ten samý den, a 0,1 % na domácí léčebnou péči.

Druhá nejvyšší částka z výdajů zdravotních pojišťoven jde na léky a zdravotnické prostředky. V předcovidových letech za ně vydaly v průměru 17 % z celkových výdajů, nicméně s příchodem onemocnění covid-19 a větším nárůstem výdajů za léčebnou péči klesl tento podíl na 13 % v roce 2020 a na 12 % v roce 2021. Absolutní výše výdajů pojišťoven za léky a zdravotnické prostředky však stále rostla. Celkově bylo za léky a zdravotnické prostředky v roce 2021 vydáno 49 mld. Kč, což je 4,7 tis. Kč na jednoho obyvatele. Z toho šlo 4 137 Kč na léky a zdravotnický materiál a 526 Kč na terapeutické pomůcky (např. brýle, pomůcky pro sluchově postižené, berle).

Poměrně vysokou částku 36 mld. Kč zaplatily v roce 2021 zdravotní pojišťovny i za preventivní péči. Už druhým rokem vydaly nejvíce peněz v rámci tohoto druhu péče za programy pro včasné odhalení nemoci, což bylo způsobeno pandemií onemocnění covid-19, neboť se do této kategorie řadí i antigenní a PCR testování. V předcovidových letech nepřesáhly výdaje na tuto kategorii 1,3 mld. Kč, v roce 2020 dosáhly částky 7,4 mld. Kč a v roce 2021 dokonce 19,7 mld. Kč. V roce 2021 došlo v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19 k rekordnímu nárůstu výdajů na imunizační programy, a to o 7,4 mld. Kč na celkovou hodnotu 9,1 mld. Kč.

Dále z výdajů zdravotních pojišťoven v roce 2021 směřovalo celkem 21,6 mld. Kč na dlouhodobou zdravotní péči, 20,5 mld. Kč na doplňkové služby (laboratorní služby, zobrazovací metody a doprava pacientů) a 17,8 mld. Kč na rehabilitační péči.

Výdaje na zdravotní péči v Česku z veřejných zdrojů (mld. Kč)

Rekord přišel s pandemií

Do roku 2019 se výdaje z veřejných rozpočtů podílely na celkových výdajích na zdravotní péči v průměru z 11,5 %. Což se ale změnilo v roce 2020, kdy výrazně vzrostl podíl zdravotní péče financované přímo ze státního a místních rozpočtů, a to z 12,9 % v roce 2019 na 17,5 %. Přestože tento podíl v roce 2021 klesl na 15,4 %, stále byl vyšší než v předcovidových letech.

Mezi lety 2010–2016 se výdaje z veřejných rozpočtů zvyšovaly v průměru o 2,7 % ročně, v následujících třech letech docházelo k vyšším nárůstům (v průměru o 12,4 %). Nicméně rekordní nárůst výdajů z veřejných rozpočtů nastal v roce 2020 s příchodem pandemie onemocnění covid-19, kdy se výdaje zvýšily o 61,8 % na 91,9 mld. Kč. Druhý covidový rok klesly výdaje na 89,5 mld. Kč (8,6 tis. Kč na jednoho obyvatele). V obou covidových letech byly výdaje ovlivněny právě probíhající pandemií, neboť ze státního rozpočtu byly vypláceny mimo jiné mimořádné odměny zdravotnickým pracovníkům za extrémní nasazení.

Na zdravotní péči v roce 2021 putovalo ze státního rozpočtu 78,1 mld. Kč, což odpovídalo 87 % z celkových zdravotních výdajů z veřejných rozpočtů a částce 7,4 tis. Kč na jednoho obyvatele. Oproti prvnímu covidovému roku se jednalo o mírný pokles o 853 mil. Kč, mezi lety 2019 a 2020 ovšem výdaje ze státního rozpočtu vyskočily o rekordních 31,3 mld. Kč na 78,9 mld. Kč.

Ze státního rozpočtu je primárně financovaná dlouhodobá zdravotní péče (každoročně okolo 70 % z celkových výdajů na tuto péči, zbytek je financován zdravotními pojišťovnami a v malé míře i domácnostmi). V roce 2021 na ni bylo ze státního rozpočtu vydáno 51,6 mld. Kč, meziročně o 8 % více. Větší část výdajů (42 mld. Kč) šla na lůžkovou dlouhodobou zdravotní péči, která zahrnuje například domovy pro seniory a domovy pro osoby se zdravotním postižením. V přepočtu na jednoho obyvatele je to pak 3,9 tis. Kč. Domácí dlouhodobá zdravotní péče představuje služby poskytované klientům především v prostředí jejich vlastního domova. Ze státního rozpočtu na ni bylo vydáno 6,4 mld. Kč (meziročně o 12 % více). Nejmenší část výdajů státního rozpočtu na dlouhodobou zdravotní péči (3,1 mld. Kč) jde na denní dlouhodobou zdravotní péči, což je péče poskytovaná například v denních stacionářích.

S příchodem pandemie onemocnění covid-19 enormně vzrostly výdaje státního rozpočtu na léčebnou péči, které v letech 2010–2019 nikdy nepřekročily hranici 1,6 mld. Kč. V roce 2020 se zvýšily na 17,6 mld. Kč, a ačkoliv v dalším roce o 4,5 mld. Kč klesly, pořád jsou mnohonásobně vyšší než v letech předcovidových. Z důvodu onemocnění covid-19 byly poprvé v roce 2020 zaznamenány výdaje ze státního rozpočtu na léky a zdravotnický materiál (7,8 mld. Kč), v dalším roce došlo k poklesu na 162 mil. Kč. Jednalo se o výdaje na roušky a respirátory. Nově se ještě v roce 2021 vyskytly výdaje na imunizační programy (6,5 mld. Kč) zahrnující očkování proti covidu-19. Lze předpokládat, že u těchto druhů péče dojde v dalších letech k poklesu výdajů, neboť souvisely s pandemií.

Na závěr nelze opomenout výdaje na zdravotní péči z krajských a obecních rozpočtů, které dlouhodobě činí jen 2 % z celkových výdajů na zdravotní péči. K většímu nárůstu výdajů z těchto rozpočtů došlo až v roce 2017 (o 18 %), do té doby se pohybovaly mezi 6 až 7 mld. Kč. O 41 % na 13 mld. Kč vzrostly výdaje na zdravotní péči z krajských a obecních rozpočtů v roce 2020. V roce 2021 pak klesly o 1,6 mld. Kč na 11,4 mld. Kč. Poměr rozdělení výdajů z krajských a obecních rozpočtů podle druhu péče je každoročně velmi podobný. Nejvíce peněz jde na dopravu pacientů prostřednictvím záchranných služeb (5,4 mld. Kč v roce 2021) a na lůžkovou léčebnou péči v krajských nemocnicích (4,4 mld. Kč v roce 2021).

Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle druhu (mld. Kč)

(1) Zahrnuje výdaje na dopravu pacientů, laboratorní služby a zobrazovací metody.
(2) Zahrnuje výdaje na správu systému zdravotní péče a výdaje jinde nezařazené.

Článek vyšel v únorovém vydání časopisu Statistika&My.