(Ne)zaměstnanost v době „blahobytu“

K prezentování vývoje míry nezaměstnanosti v České republice za poslední tři roky lze použít bodový diagram, ve kterém každý bod zachycuje míru nezaměstnanosti příslušného roku proti míře nezaměstnanosti předcházejícího roku. Po ekonomické krizi ke konci roku 2008 nezaměstnanost rostla, ustálila se v cyklické nezaměstnanosti v letech 2012 až 2013, kdy její míra činila 7 %, poté svůj „rovnovážný“ stav opustila a konstantním tempem klesala až na hodnotu necelých 3 % v roce 2017. Průběh roku 2018 v oblasti nezaměstnanosti ukázal, že došlo k nižší nezaměstnanosti, i když ne tak strmým poklesem. Směr křivky naznačuje vyrovnanou hladinu nezaměstnanosti pro další období. Záleží však na mnoha dalších faktorech, například na vývoji největší ekonomiky v Evropě – v Německu, což by se odrazilo i v ekonomice ČR.
Nezaměstnanost kolem roku 2013 dosti závisela na struktuře odvětví a na poptávce spotřebitelů v ekonomice. Například nezaměstnaní s vysokoškolským vzděláním čekali na vhodnou pracovní pozici za požadovaný výdělek. V roce 2015 ČSÚ zaznamenal osoby, které sice zaměstnání měly, ale byly nespokojené, a proto hledaly lepší práci. Tyto případy vymizely díky zvýšení mezd v posledním období.

Zatímco dříve chtěli lidé pracovat více (nestačila jim práce na částečný úvazek), vloni pracovalo na částečný úvazek více lidí. Již se nejednalo o formu zaměstnání pouze pro studenty, matky s dětmi nebo pro lidi v důchodu. Určité zastoupení měly studující osoby, které zaujímaly 9 % z celkového počtu zkrácených úvazků, dalších 15 % byli lidé v řádném starobním důchodu. Zároveň platilo, že celkově na kratší pracovní dobu pracovaly ze tří čtvrtin ženy. Ve velkých městech tuto formu využívaly také ženy s vysokoškolským vzděláním, například lékařky, učitelky nebo právničky. Od roku 2012 se tak počet částečných úvazků mezi vysokoškoláky zvýšil na dvojnásobek a u osob se středním vzděláním s maturitou téměř o polovinu. Ve 2. čtvrtletí 2018 pracovalo na část pracovního úvazku asi 400,8 tis. osob.

S nízkou nezaměstnaností se mírně snižuje ochota dojíždět do práce

Za roky 2017 a 2018 dojížděli lidé do práce především do Prahy, Středočeského kraje, Brna, Hradce Králové a Zlína. Možnost zajímavého výdělku či budování kariéry v zahraničí Češi stále využívají. Počet pracovních příležitostí v zahraničí kulminoval ve 2. čtvrtletí 2018. Z výsledků Výběrového šetření pracovních sil vyplynulo, že největší zájem byl o práci v Německu a v Rakousku.
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (jeden rok a déle) na celkovém počtu nezaměstnaných rostl až do roku 2015. Poté se situace změnila a do poloviny roku 2018 našlo práci z celkového počtu nezaměstnaných asi 20 % dlouhodobě nezaměstnaných. Pracovní trh začal nabízet uspokojující pracovní příležitosti. Za posledních pět let se snížil počet celkově nezaměstnaných osob skoro na třetinu – na zhruba 120 tis. nezaměstnaných. Lidé ovšem začali fluktuovat. Vysoký podíl na tom mají ženy. U těch se významně zvýšila krátkodobá nezaměstnanost. Začaly využívat pracovní nabídky, které jim zrovna vyhovovaly.

Třetina nezaměstnaných najde práci do tří měsíců

Více než dvě třetiny nezaměstnaných se uplatní na pracovním trhu do roka. Počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří hledali práci dva a více roků, za poslední tři roky výrazně poklesl – ze 72,6 tis. na
20 tis. osob. U dlouhodobě nezaměstnaných, kteří si našli práci, však není jisté, zda znovu o zaměstnání nepřišli buď kvůli své nespokojenosti, nebo neschopnosti práci vykonávat. Šlo převážně o osoby s nižším vzděláním. Na trhu práce experimentují hlavně lidé nižšího věku. Ti bývají optimističtí, nepřipouštějí si, že by si nedokázali najít pracovní místo, a hledají vyhovující práci. Více než polovina z celkového počtu krátkodobě nezaměstnaných do jednoho roku je právě ve věku do 29 let.

Pouhá necelá čtvrtina žen s dětmi ve věku 3 až 4 let si vyjednala u zaměstnavatelů částečné úvazky. Celkem 15 % žen s nejmladšími dětmi ve věku 5 až 6 let využívalo práci na částečný úvazek. Současné matky se rozhodně dříve vracejí do práce, ať už kvůli vyšším příjmům, pracovnímu kolektivu či z obavy, že později by pro ně bylo těžší se vrátit na stejnou pracovní pozici.
Výraznější zvýšení zaměstnanosti či snížení nezaměstnanosti lze pozorovat u žen s dětmi ve věku
3 až 4 let. Více než 70 % z nich v roce 2018 pracovalo díky tomu, že si mohly volit kratší délku rodičovské dovolené a umísťovat děti do školky či jeslí, aniž by to mělo vliv na výplatu rodičovského příspěvku.
V porovnání s nezaměstnaností všech žen ve věku 15 až 49 let právě nezaměstnanost žen s malými dětmi klesá zejména poslední tři roky rychleji než nezaměstnanost všech žen bez rozdílu, zda pečují o dítě. Míra nezaměstnanosti žen pečujících o dítě ve věku 5 až
6 let je jen o necelé procento vyšší než u všech žen ve věku 15 až 49 let; ta ve 3. čtvrtletí činila 3,3 %.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností