Nejméně narozených dětí v historii

Porodnost i plodnost v Česku v posledních čtyřech letech výrazně klesají. Ubývá také žen ve věku nejvyšší plodnosti.

Na konci roku 2025 měla Česká republika téměř 10,916 milionu obyvatel, což bylo o 6,3 tisíce víc než o rok dříve. Za přírůstkem však stojí výhradně kladné saldo migrace ze zahraničí. Přirozenou měnou, tedy rozdílem počtu narozených a zemřelých osob naopak 35,7 tisíce obyvatel ubylo.

Úroveň plodnosti se snižuje

V loňském roce se v Česku živě narodilo 77,6 tisíce dětí. To je nejméně v historii celoplošného statistického zjišťování, které na našem území probíhá už od roku 1785. Proti roku 2024 došlo k poklesu o 6,7 tisíce narozených (8 %), ve srovnání s rokem 2021, kdy přišlo na svět nejvíce dětí za posledních šest let, se počet živě narozených snížil o 34,2 tisíce, tedy o 31 %. Podobně jako počet narozených klesá v poslední době i tzv. úhrnná plodnost¹⁾. Zatímco v letech 2018–2020 hodnota tohoto ukazatele mírně překračovala hranici 1,7 dítěte připadajícího na jednu ženu, a v roce 2021 dokonce vyskočila na 1,83, v následujících letech kontinuálně klesala až na 1,28 v roce 2025.

Počty živě narozených dětí

Zdroj: ČSÚ

Současný pokles plodnosti se odehrává v celém věkovém spektru žen, tedy i u žen s nejvyšší plodností – v pojetí pětiletých věkových skupin se jedná o ženy ve věku 25 až 29 a 30 až 34 let. V obou případech došlo mezi roky 2021 a 2025 k poklesu jejich plodnosti přibližně o 30 %. Obdobně se snížila plodnost v intervalu 35 až 39 let. Plodnost žen mladších 25 let setrvale klesá již od roku 2019.

Počet potenciálních rodiček klesá

Vedle míry plodnosti je počet narozených dětí v daném období závislý také na velikosti a věkovém složení populace potenciálních rodiček, zejména ve věku, kdy je plodnost žen vysoká. Počet žen ve věkovém intervalu 26 až 33 let, kdy je plodnost úplně nejvyšší, se snížil mezi roky 2021 a 2025 skoro o 36 tisíc. V této věkové kategorii se totiž aktuálně nacházejí ženy slabých populačních ročníků z druhé poloviny 90. let. Jejich počet bude klesat i v dalších zhruba čtyřech letech, neboť do uvedené věkové kategorie budou vstupovat ženy ze slabých ročníků z první poloviny nultých let, a současně ve věku nad 30 let budou zůstávat ženy z méně početných generací druhé poloviny 90. let. Snížení počtu žen pozorujeme i v širší kategorii 23 až 37 let (na jejíchž okrajích je plodnost stále relativně vysoká), přestože ve věcích 23 až 25 let a 32 až 37 let žen mírně přibylo. Celkový úbytek mezi lety 2021 a 2025 dosahuje v tomto případě téměř 11 tisíc.

Srovnání počtu potenciálních rodiček

Zdroj: ČSÚ

Vliv zmenšování populace potenciálních rodiček na pokles počtu narozených dětí v posledních letech je však oproti propadu úrovně plodnosti výrazně slabší. Hypoteticky, pokud by všechny ženy, které byly v roce 2025 v reprodukčním věku 15–49 let, měly stejnou úroveň plodnosti, jakou měly ženy v období let 2018–2020 (kdy připadalo 1,7 dítěte na jednu ženu), narodilo by se v roce 2025 téměř 103 tisíc dětí, tedy o 25 tisíc více než ve skutečnosti. V roce 2024 by se 15–49letým ženám při této plodnosti narodilo o 20 tisíc dětí více, v roce 2023 skoro o 16 tisíc a v roce 2022 pak o 5 tisíc. V úhrnu uvedených čtyř let tak Česko poklesem míry plodnosti žen „přišlo“ o 66 tisíc (ne)narozených dětí. Je tedy zřejmé, že za hlavní demografický faktor současného poklesu počtu narozených lze označit snížení úrovně plodnosti.

Průměrný počet dětí narozených jedné ženě

Zdroj: ČSÚ

Věk prvního porodu roste

Další významnou skutečností vyplývající z demografických dat je posouvání založení rodiny do vyššího věku. Průměrný věk žen při narození 1. dítěte se za posledních deset let zvýšil o 1 rok, a dostal se na úroveň 29,2 roku. Změna ve výši průměrných věků při narození dalších dětí již nebyla tak výrazná: průměrný věk žen při narození 2. dítěte se zvýšil pouze o 0,3 roku, přičemž dvě třetiny tohoto nárůstu se odehrály až v posledních dvou letech. V případě rození třetího dítěte tento věk již sedmnáct let kolísá mezi 33,0 a 33,3 roku.

Průměrný věk všech rodiček v roce 2025 bez ohledu na pořadí narozeného dítěte byl 30,6 let, a oproti roku 2016 se zvýšil o 0,6 roku.

Průměrný věk žen při narození dítěte (roky)

Zdroj: ČSÚ

U určité skupiny žen pravděpodobně nepůjde jen o odklad/posun začátku rodinného života do pozdějšího věku, ale o rozhodnutí rodinu nemít vůbec (popř. k založení rodiny nedojde ze zdravotních důvodů). Podíl bezdětných žen tak zřejmě poroste. Pravděpodobnost narození 1. dítěte se mezi roky 2021 a 2025 snížila z 88 % na 62 %. Pokud by se tedy situace z roku 2025 nezměnila, zůstalo by bezdětných až 38 % žen. Pravděpodobnost narození druhého dítěte ženě, která již má jedno dítě, odpovídala v roce 2025 hodnotám z let 2021–2023, tedy 78–79 %. Šance porodit třetí dítě má v čase lehce klesající tendenci a loni dosahovala zhruba 25 %.

Zajímavý pohled na časování založení rodiny do pozdějšího věku a na celkové zmenšování plodnosti nabízí srovnání plodnosti žen narozených na počátku 70. let minulého století s generacemi žen narozených v 80. letech a později. Zatímco ženy narozené v roce 1970 či 1971 měly ve věku 25 let průměrně už jedno dítě, plodnost žen narozených na přelomu století byla ve stejném věku méně než třetinová.

Ve věku 30 let měly ženy narozené v 80. letech stále v průměru méně než jedno dítě, zatímco ženy s datem narození na počátku 70. let měly v tomto věku v průměru již 1,4 dítěte. Po dosažení 45 let, tedy prakticky již na konci reprodukčního období, mají ženy narozené v roce 1980 průměrně 1,7 dítěte, na ženy s datem narození o deset let dříve vychází až 1,9 dítěte. Dá se předpokládat, že uvedený trend bude pokračovat a celková plodnost se bude dále snižovat.

Kumulované míry plodnosti podle generace a dosaženého věku

Zdroj: ČSÚ

I přes již poměrně rozvolněnou vazbu mezi sňatkem a rozením dětí (47 % dětí se loni narodilo mimo manželství) mohou být výše uvedené trendy nepřímo „podpořeny“ i poklesem sňatečnosti. Platí totiž, že provdané ženy mají v průměru vyšší plodnost než ženy neprovdané. Počet sňatků loni klesl na historické minimum od konce první světové války. Bylo jich uzavřeno 42,5 tisíce. Méně sňatků bylo naposledy zaregistrováno v roce 1917, kdy do manželství vstoupilo 39,6 tisíce párů. V historii České republiky bylo nejméně sňatků uzavřeno v roce 2013 (43,5 tis.). Rozvodů bylo loni 21,2 tisíce, což je o 435 více než v roce 2024. Podíl manželství končících rozvodem meziročně vzrostl o 1 procentní bod na 41 %, což bylo ale o 9 p. b. méně než v letech 2008–2010, kdy rozvodovost dosáhla svého maxima (50 %).

Nejsme v tom sami

S poklesem plodnosti a její nízkou úrovní se kromě Česka potýkají i další evropské země. Při srovnání s rokem 2021 došlo k nejsilnějšímu propadu v pobaltských republikách (z nich největší nastal v Estonsku), dále v Česku a v Rumunsku. Slabší pokles se týkal zemí jižní Evropy – Španělska a Itálie, i když zde byla plodnost na nízké úrovni již v roce 2021. Snížení plodnosti se nevyhnulo ani zemím s tradičně nadprůměrnými hodnotami tohoto ukazatele – Irsku, Švédsku, Francii či Islandu.

V roce 2024 patřily mezi země s nejnižším průměrným počtem dětí narozených jedné ženě Malta, Španělsko a Litva (úhrnná plodnost 1,01–1,11), dále pak Polsko (1,14) a Estonsko s Itálií (1,18). Nejvyšší úhrnnou plodnost zaznamenaly Bulharsko (1,72), Albánie a Srbsko (obě 1,64) a Francie (1,61).

¹⁾ Úhrnná plodnost = počet dětí, které by se živě narodily každé ženě během celého jejího reprodukčního věku (15–49 let), pokud by míry plodnosti všech žen zůstaly na úrovni roku, za který je úhrnná plodnost vypočítána. Prostou reprodukci obyvatelstva zajišťuje úhrnná plodnost v přibližné výši 2,1.