Mzdová statistika nově

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele umožní provádět velmi podrobné statistické analýzy pracovního trhu.

Všechny podnikatelské i nekomerční subjekty v Česku, které mají zaměstnance, s napětím vyhlížejí 1. duben 2026. V ten den má být do ostrého provozu uveden projekt Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který je do budoucna zbaví nutnosti předávat informace o zaměstnancích a vyplacených odměnách několika různým úřadům a institucím v různých termínech. Celou řadu hlášení a výkazů postupně nahradí jedno elektronické podání zaslané na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ta pak bude údaje z JMHZ dále distribuovat dalším organizacím, které mají právo s nimi pracovat (např. MPSV, Finanční správa, Úřad práce). Jedním z uživatelů dat JMHZ bude i Český statistický úřad, jenž zveřejňuje údaje o průměrných mzdách, počtech zaměstnanců v jednotlivých odvětvích, odpracované době apod.

Až dosud slouží jako hlavní zdroje informací pro výpočet ukazatelů o trhu práce výkazy vyplňované především velkými zaměstnavateli v Česku a také systém Informace a statistiky o průměrném výdělku (ISPV), který do roku 2025 spravovalo MPSV. V oblasti statistiky trhu práce bude ČSÚ postupně přecházet na nový datový zdroj JMHZ, do kterého budou posílat každý měsíc údaje o svých zaměstnancích všichni zaměstnavatelé, tedy až 420 000 firem a institucí. Pro statistiku trhu práce tak nastane revoluční změna.

Na co je třeba dát pozor

První novinkou, na kterou se statistici v ČSÚ musejí připravit, bude obrovský nárůst objemu vstupních dat. Až dosud sbíráme data od vybraného vzorku (i když poměrně rozsáhlého) zaměstnavatelů, z JMHZ získáme údaje naprosto od všech. To si jednak vyžádá technické přizpůsobení, abychom byli schopni takový objem dat zpracovat, a jednak to pravděpodobně ovlivní i vypočtené výstupní hodnoty. I když je vzorek dosud reportujících zaměstnavatelů sestaven velmi pečlivě tak, aby co nejlépe reprezentoval celý pracovní trh, je to stále jen vzorek, a výsledné údaje, například průměrná mzda, se mohou od souhrnného údaje za celý pracovní trh mírně lišit. Navíc do hry vstupuje i to, že některé podniky nepošlou údaje včas, chybějící údaje se pak musejí odhadovat a výsledky se kvůli tomu následně po získání dodatečných údajů revidují. Pro zdárný přechod na nový zdroj dat proto bude třeba všechny případné rozdíly důkladně zanalyzovat, abychom byli schopni dobře napojit časové řady a správně určit, jak průměrná mzda meziročně vzrostla.

Další důležitý detail spočívá v tom, že do stávajících statistických výkazů zaměstnavatelé vyplňují souhrnná čísla: celkový počet zaměstnanců, celkové mzdy, celkový počet odpracovaných hodin. V JMHZ naproti tomu budou údaje za jednotlivé zaměstnance. Po přechodné období roku 2026 bychom proto měli mít k dispozici dvě čísla – to z výkazu vyplněného zaměstnavatelem a to, které si vypočteme z dat JMHZ. Obě tato čísla by teoreticky měla být stejná, ale může se stát, že firma např. v souhrnných údajích chybně vykazuje zaměstnance na dohodu, takže ve výsledku odhalíme rozdíl. V takovém případě bude nutné zjistit jeho příčinu a uvést vše do souladu.

Dosud také zaměstnavatelé uvádějí do výkazů informace pouze ze svého pohledu. Pracuje-li například pan Novák na půl úvazku jako řidič u dopravní firmy a na půl úvazku jako číšník v restauraci, je evidován jako zaměstnanec jak dopravní firmou, tak i restaurací. V přehledu podle odvětví je tedy pan Novák započten jednou v dopravě a ještě jednou v pohostinství. Pokud však počty zaměstnanců v těchto odvětvích sečteme, je ve výsledku pan Novák zahrnut dvakrát. Celkové počty zaměstnanců při provádění stávajících šetření tak vycházejí nadhodnocené, protože z výkazů od zaměstnavatelů nelze zjistit, že pan Novák řidič je totožný s panem Novákem číšníkem. Při užití JMHZ už to nebude problém, jenže tím pádem dojde ke změně výstupních údajů. Celkový počet zaměstnanců uváděný ve fyzických osobách bude potom nižší, než když sečteme počty podle jednotlivých odvětví. To bude třeba uživatelům našich dat dobře vysvětlit.

Statistika průměrných mezd však již před delší dobou upřednostnila tzv. přepočtené počty, kde je zohledněna výše úvazku. I tento výpočet bude nutné nově upravit, ale rozdíly ve výstupech by neměly být tak veliké. Pan Novák bude započten dvěma polovičními úvazky, tedy v celku jako jeden přepočtený úvazek.

V souvislosti s náběhem JMHZ byl rok 2025 posledním, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí provozovalo mnoho let používaný systém ISPV. V něm se na vzorku zaměstnavatelů zjišťovaly výdělky v různých profesích. Profese byly roztříděny podle kódů Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO do mnoha skupin, díky nimž je možné porovnávat např. mzdy prodavačů s platy učitelů či řidičů. Od roku 2026 bude základním zdrojem informací, které byly dosud součástí ISPV, právě JMHZ. Nicméně kódy profesí sem budou svým zaměstnancům přiřazovat sami zaměstnavatelé. Je tedy velmi důležité připravit zaměstnavatelům kvalitní online nápovědu pro výběr správných kódů.

Co nás čeká

Podle harmonogramu bude systém JMHZ spuštěn do ostrého provozu k 1. dubnu 2026. Od tohoto data do něj budou všichni zaměstnavatelé vkládat údaje o svých zaměstnancích, zasílat měsíční hlášení a do 30. června 2026 tam zpětně doplní i údaje za první čtvrtletí. Kompletní data za první pololetí 2026 tak budou v systému k dispozici na konci července.

ČSÚ má ze zákona povinnost zjišťovat a publikovat data o trhu práce průběžně, a proto nemůže víc než půl roku čekat na podklady, které je třeba ještě dále zpracovat novým způsobem. Z tohoto důvodu proběhnou i letos příslušná statistická šetření tak, jak jsme byli zvyklí. Vybraní zaměstnavatelé mají povinnost vyplnit výkazy a zaslat je do ČSÚ. Zde z nich budeme vytvářet za všechna čtvrtletí a celý rok 2026 standardní výstupy a postupně budeme navíc zjišťovat jejich soulad s údaji z JMHZ a řešit případné rozdíly. Celé druhé pololetí už také budeme paralelně zpracovávat výstupy na základě dat z JMHZ a budeme vše ladit tak, abychom si na začátku roku 2027, až tyto výstupy zveřejníme, byli naprosto jistí, že jsou správné a že se na ně uživatelé mohou spolehnout. Což zdaleka nezáleží jen na ČSÚ. Vždyť JMHZ bude naprostou novinkou pro všechny zaměstnavatele, kteří se budou muset naučit s tímto systémem pracovat, vkládat do něj správně data a dodržovat předepsané termíny. Lze proto oprávněně očekávat, že počáteční období bude spojeno s častějším výskytem chyb, s dodatečnými opravami záznamů a změnami těch, které již dříve v prvním termínu zaměstnavatelé zaslali. Než se vše ustálí a JMHZ se stane běžným rutinním nástrojem, bude to nějaký čas trvat, ovšem i po tuto dobu musejí být výstupy ČSÚ přesné a spolehlivé. O to větší pozornost musíme náběhu nového systému věnovat.

Nové možnosti pro statistiku i praktické využití

Pokud vše poběží podle plánu, a my věříme, že ano, od roku 2027 už nebude potřeba sbírat samostatný čtvrtletní výkaz o práci, a ČSÚ ho zruší. Dále bude výrazně redukován i obsáhlý roční výkaz o úplných nákladech práce a v několika dalších dojde k vypuštění některých zjišťovaných údajů. Zaměstnavatelům tak odpadne významná část administrativních povinností, kterými jsou vůči státu zatíženi. Rozsah statistických výstupů se naproti tomu značně rozšíří. Vzhledem k tomu, že v JMHZ budou adresné údaje o jednotlivých zaměstnancích, bude možné analyzovat např. to, jak zaměstnanci přecházejí mezi různými odvětvími a profesemi, zda si tím přechodem finančně polepšili, v jakých profesích dochází nejčastěji k souběhu různých forem pracovního poměru, jak a kým jsou využívány zkrácené úvazky apod.

Systém JMHZ bude prostřednictvím zabezpečených agendových identifikátorů propojen s dalšími informačními systémy veřejné správy, a statistici tak budou mít posléze k dispozici anonymizovaná data o zaměstnancích například i z hlediska bydliště, věku, rodinného stavu apod. To umožní provádět velmi podrobné úzce zaměřené analýzy, např. na mzdové rozdíly mezi regiony či městy a obcemi, na to, jaké sociální či vzdělanostní skupiny osob mají nejčastěji souběh více zaměstnání nebo jak daleko dojíždějí lidé za prací, aby uplatnili specifickou kvalifikaci. Výsledky takových analýz pak mohou sloužit například politikům jako podklad pro potřebné úpravy pracovního práva či pro opatření v sociální oblasti, ale také třeba firmám při rozhodování, kde postavit nový závod, nebo samosprávám při tvorbě strategií týkajících se vzdělávání. A dalších možností uplatnění bude jistě celá řada.

Tuzemská statistika pracovního trhu by se tím měla posunout na úroveň evropské špičky. Podobně podrobná data mají k dispozici například statistici ve skandinávských zemích, i když tam je musejí kompletovat z několika různých zdrojů. Výhodou JMHZ bude, že všechny údaje budou soustředěny na jednom místě. Netřeba samozřejmě dodávat, že toto místo bude velmi silně zabezpečeno tak, aby nemohlo dojít k úniku či neoprávněné změně uložených informací. Ochrana osobních údajů JHMZ bude srovnatelná se zabezpečením již existujících základních registrů veřejné správy.