Mzdová nerovnost se snižuje

Data strukturální mzdové statistiky za rok 2016 potvrzují akcelerující mzdový růst a zároveň ukazují, že výdělky se rychleji zvyšují zejména v dolní polovině mzdového rozdělení, tedy u hůře placených zaměstnanců. Naopak nejvyšší výdělky rostly vloni nejpomaleji, čímž se snižuje úroveň nerovnosti v odměňování. To představuje výrazný zlom v dlouhodobém trendu na trhu práce.
Jestliže ještě v roce 2015 vydělávalo hrubou mzdu pod 18 tis. Kč celých 28 % zaměstnanců, vloni jejich podíl poklesl na 24,5 %. Desetina si vydělala v roce 2016 méně než 13 tis. Kč, avšak rok předtím to bylo 12 %. Na druhé straně se meziročně zvýšil podíl zaměstnanců vydělávajících více než 40 tis. Kč z 13 na 14,7 %. Asi 1,3 % zaměstnanců si vloni vydělalo více než 100 tis. Kč měsíčně a jejich podíl se zvýšil zanedbatelně.
Tyto proměny mzdové distribuce jsou svázány s růstem minimální mzdy a zaručených mezd v kombinaci s růstem vyjednaných mezd a zvyšující se poptávkou právě po pracovních silách na níže- a středně kvalifikovaných pozicích. Podle statistik Úřadu práce ČR jsou nabízená volná pracovní místa klasifikována nejčastěji právě na pozice řemeslníků, řidičů, prodavačů apod.
Uzavírání mzdové distribuce odpovídá i fakt, že nejméně za poslední rok vzrostly mzdy u nejlépe placených manažerských profesí (+2,3 %), zatímco ve všech ostatních skupinách zaměstnání byl nárůst více než 4%. Nejvíce vzrostly platy zaměstnancům v ozbrojených silách (+11,5 %), když za předchozí období spíše stagnovaly – v souhrnu se za čtyři roky zvýšily pouze o 9,9 %. Druhý nejvyšší meziroční nárůst najdeme u pomocných dělníků (+6,7 %), výrazně se mzdy zvýšily též u technických profesí (+5,3 %).

V letech 2008–2016 došlo ke zpomalení růstu mezd

Úrovně mezd se velmi liší v jednotlivých odvětvích, proměny dlouhodobých trendů se však projevily i tam. Jestliže od začátku tisíciletí byl ve všech odvětvích patrný rychlý pokles mzdového růstu, pak nejvýrazněji se to projevilo ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. V předkrizových letech 2000 až 2008 zde vzrostla průměrná mzda celkem o 92 %, ale v osmiletém období 2008 až 2016 již jen o 17 %. Obdobně v profesních, vědeckých a technických činnostech: před krizí se průměrná mzda zvýšila o 89 % a potom pouze o 13 %. Na třetím místě je peněžnictví a pojišťovnictví s 82% růstem před krizí a pak jen 10% navýšením. Všechna tato odvětví jsou charakteristická nadprůměrnými mzdami, které však výrazně zpomalují právě v posledním období. V energetice lze od roku 2010 hovořit již o stagnaci.

Méně se zpomalování růstu mezd dotýká informačních a komunikačních činností, které osm let před krizí vzrostly o 89 % a po ní o 20 %. Tak se toto odvětví takřka dotáhlo na peněžnictví a pojišťovnictví, pro které jsou typické vysoké mzdy. Vůbec nejméně se zpomalení dotklo ubytování, stravování a pohostinství, kde předkrizový nárůst o 66 % je jen o 40 p. b. nižší, než bylo pokrizových 26 %, přičemž nejvíce rostlo v posledních dvou letech. Toto odvětví má však stabilně nejnižší úroveň průměrné mzdy. Druhé odvětví s nejnižšími mzdami jsou administrativní a podpůrné činnosti, v nichž dominují zaměstnanci agentur práce – tam před krizí vzrostla průměrná mzda o minimálních 48 a po ní o 17 %.
Ve vývoji po roce 2008 najdeme nejrychlejší růst platů ve zdravotní a sociální péči, o 32 %, zatímco celkové mzdy vzrostly jen o 22 %, a naopak nejméně v těžbě a dobývání, o pouhých 7 %. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje zdaleka nejvíce zaměstnanců ze všech odvětví, stouply mzdy o nadprůměrných 28 %.
Přes různorodost indexů se pořadí odvětví mění jen velmi málo, v peněžnictví a pojišťovnictví a v informačních a komunikačních činnostech jsou průměrné mzdy zhruba dvojnásobné než ve zbylých odvětvích. To se projevuje i v mzdových distribucích. V ubytování, stravování a pohostinství, kde jsou mzdy nejnižší, braly dvě třetiny zaměstnanců méně než 16 tis. Kč a v administrativních a podpůrných činnostech to byla téměř polovina (48 %). Na druhé straně v informačních a komunikačních činnostech a v peněžnictví a pojišťovnictví pobírala více jak třetina zaměstnanců mzdy nad 50 tis. Kč.

Nejlépe a nejhůře odměňovaní zaměstnanci

Nejvyšší výdělky je třeba hledat ve specifické oblasti letového provozu a pak v manažerských profesích, kde značně záleží na oboru. Rozptyl mezd je však v těchto zaměstnáních velice vysoký, takže i když průměrná mzda nejvyšších představitelů společností přesáhla stotisícovou hranici, polovina jich brala méně než 56 823 Kč. Vysoce jsou ceněni řídící pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací, výzkumu a vývoje, reklamy a styku s veřejností, lidských zdrojů, kde se výdělky většinou pohybovaly nad 55 tis. Kč. Nejhůře byli placeni manažeři v oblastech sociální péče, kultury a vzdělávání, ti měli platy zpravidla do 40 tis. Kč.
Druhou významnou oblastí vysokých výdělků byli odborníci v informačních a komunikačních technologiích. Vývojáři webu a multimédií, softwaru, systémoví analytici a specialisté v oblasti prodeje a nákupu ICT a v oblasti bezpečnosti dat měli mzdové mediány nad hranicí 50 tis. Kč. Jsou tedy odměňováni na úrovni nejvyšších státních úředníků.
Mezi typická nízkovýdělková zaměstnání i v roce 2016 patřily především méně kvalifikované profese: číšníci a servírky, pracovníci ostrahy, uklízeči, pouliční prodejci, pomocníci v kuchyni, dělníci v oblasti výstavby budov a pomocní nekvalifikovaní pracovníci ve službách. Tam nadpoloviční většina zaměstnanců vydělávala méně než 14 tis. Kč hrubého měsíčně.
K dalším méně placeným zaměstnáním však patřily i mnohé řemeslnické profese: švadleny, šičky a vyšívači se mzdovým mediánem 13 596 Kč, pekaři, cukráři a výrobci cukrovinek s 14 968 Kč anebo obsluha čerpacích stanic a mycích linek dopravních prostředků s 15 094 Kč. Obsluha strojů v prádelnách a čistírnách měla medián 15 281 Kč.
Velká část těchto nízkovýdělkových profesí je silně feminizovaná. S výjimkou kuchařů a servírek navíc ženy pobíraly mzdu nižší, než měli na stejném pracovním místě muži.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost