Migrace dětí

Děti do 15 let tvoří nezanedbatelnou část stěhujících se osob. V loňském roce počty a složení dětských migrantů v Česku významně ovlivnila uprchlická vlna z Ukrajiny.

Statistika migrace je založena na sledování registrovaných změn trvalého, v případě cizinců i přechodného pobytu. Evidenci změn adresy pobytu vede Ministerstvo vnitra prostřednictvím Informačního systému evidence obyvatel, resp. Cizineckého informačního systému. Statistika migrace vytvářená v ČSÚ, která z nich vychází, však obsahuje pouze události, kdy dochází ke změně obce bydliště. Počty případů faktického stěhování tak budou určitě vyšší, neboť k pohybům je třeba přičíst také stěhování v rámci obce. Na druhé straně v některých případech statistika zahrnuje pouze administrativní změnu adresy bydliště bez fyzického přestěhování se.

Čtvrtina patnáctiletých bydlí jinde než v době narození

Prostorová mobilita obyvatel Česka není příliš velká. Při sčítání lidu, domů a bytů 2021 bylo zjištěno, že okolo jedné třetiny obyvatel v nejvyšším věku žije v obci svého narození (je ale možné, že část z nich se během života mohla z obce svého prvního obvyklého bydliště odstěhovat a později se tam vrátit). Z dětí ve věku 15 let bydlelo ve stejné obci obvyklého pobytu jako v době narození 73 %. Z každoročních migračních statistik vyplývá, že v letech 2013–2022 ročně změnilo obec svého bydliště v rámci území Česka okolo 230–250 tisíc osob, což lze zjednodušit na průměrně jedno až dvě stěhování za život. Ve věku do 15 let měnilo obec hlášeného pobytu ročně téměř 60 tisíc osob (resp. 35 z tisíce). Za předpokladu pouze jednoho migračního pohybu každého dítěte a udržení stejného objemu stěhování by se tak v dětském věku přestěhovalo již okolo poloviny osob. Důvod migrace se od roku 2005 statisticky nesleduje, nicméně údaje předchozích let ukazují to, co lze předpokládat: v případě dětí jde v naprosté většině (dle údajů před rokem 2005 z 85 až 90 %) o následování rodinného příslušníka.

Migrace dětí ve věku 0–14 let

Nejvíc dětí přichází z Ukrajiny

Zahraniční migrací Česká republika dětské obyvatele tradičně získává. V letech 2013–2021 šlo ročně o přírůstek 1,2 tisíce až 4,5 tisíce dětí ve věku do 15 let (v průměru 3,4 tisíce). Do Česka v uvedeném období přicházelo ze zahraničí 3,6 (rok 2013) až 6,2 tisíce (rok 2019) dětí a v opačném směru republiku opouštělo 1,0 (rok 2019) až 2,4 tisíce (rok 2013) dětí. Výjimečný byl rok 2022, kdy se přírůstek dětí zahraniční migrací zvýšil v důsledku silné uprchlické vlny z Ukrajiny až na bezmála 76 tisíc. Mezi přistěhovalými ze zahraničí bylo tohoto roku 77,3 tisíce dětí, a oproti průměru let 2013–2021 se tedy jejich počet navýšil až skoro na patnáctinásobek. Valná většina příchozích dětí (92 %) měla na konci roku 2022 status osoby s dočasnou ochranou. Počty vystěhovalých do zahraničí se v roce 2022 tak výrazně nenavýšily (1,4 tisíce dětí), neboť do statistiky byly zahrnuty jen ty osoby s dočasnou ochranou, které splnily podmínku obyvatele, tj. byly na konci roku 2022 v Česku přítomné a požádaly si o prodloužení dočasné ochrany. Osoby, které pobývaly v Česku krátkodobě, resp. ti, kteří odešli již před koncem roku 2022 či nepožádali o prodloužení dočasné ochrany po březnu 2023, nejsou ve statistice migrace obyvatel ČSÚ vůbec zahrnuti. Statistiku migrace tak nelze srovnávat např. s celkovým počtem cizinců s udělenou dočasnou ochranou.

V rámci skupiny dětských migrantů jsou v zahraniční migraci obvykle nejvíce zastoupené ty nejmenší děti, které ještě nedosáhly jednoho roku. Do věku osmi let objem dětské zahraniční migrace klesá zhruba na polovinu a v intervalu 8–14 let na této úrovni stagnuje. Uprchlická vlna v roce 2022 ale vedle enormního nárůstu objemu a salda zahraniční migrace také obrátila běžný profil migrace dětí. S výjimkou věku 2 let se až do hranice 10 let zvyšovaly s rostoucím věkem jak objem, tak i saldo migrace, a teprve poté do věku 14 let migrační pohyby a zisky mírně klesaly. Úplného maxima přitom dosahovaly specificky ve věku 17 let, zatímco v předchozích letech šlo nejčastěji o osoby 25–28leté, s lokálním vrcholem i ve věku 18 let.

Ve srovnání s ostatními věkovými skupinami jsou však migrační přírůstky dětí relativně nízké. Na tisíc obyvatel daného věku bývá přírůstek zahraniční migrací u dětí do 15 let obvykle v úrovni 2–5 osob, kdežto v produktivním věku dosahoval v roce 2021 k 15–18 ‰, ve věku 18 let dokonce k 22 ‰.

V kladném saldu zahraniční migrace převládají děti s cizím státním občanstvím a nejvíce z nich má státní občanství Ukrajiny. V průměru let 2013–2021 získávala Česká republika zahraničním stěhováním ročně více než jeden tisíc ukrajinských dětí, které tak tvořily 31 % veškerého zisku zahraniční migrací v dětské populaci. Druhé nejčetněji zastoupené státní občanství v saldu migrace dětské populace bylo slovenské (zisk přes 600 dětí ročně) a třetí pak vietnamské (přes 300 ročně). V loňském roce ukrajinské děti tvořily dokonce 96 % (73,2 tis.) celého salda migrace dětí. Počty nových dětských občanů získaných stěhováním ze zahraničí, kteří měli slovenské (684) či vietnamské (313) občanství, v zásadě odpovídaly situaci předchozích let. Za zmínku také stojí skutečnost, že i (registrovaná) zahraniční migrace dětí s českým občanstvím se pohybuje v kladných číslech, i když ještě nižších. Průměrné saldo za období 2013–2022 činilo méně než 200 dětí ročně.

Zahraniční migrace podle věku

Bydliště měníme nejvíce do tří let věku

V rámci stěhování uvnitř republiky má migrace dětí na celkové migraci o něco větší podíl než v případě migrace zahraniční. Objem i míra stěhování dětí v nejmladším věku (0–2 roky) jsou dokonce ze všech věků nejvyšší, když mírně překonávají intenzitu migrace v druhém vrcholu připadajícím na mladší produktivní věk (27–30 let). V průměru let 2013–2022 měnilo obec registrovaného bydliště 63 dětí ve věku 0–2 roky z každých 1 000 dětí daného věku, ve skupině 27–30letých to bylo 50 z 1000. Míra migrace dětí v jednotlivých věkových obdobích má obecně s rostoucím věkem klesající tendenci, nicméně jsou patrné určité, (v období posledních deseti let poměrně stabilní), nepravidelnosti. První je vyšší míra migrace ve věku 2 roky než ve věku 1 rok, druhou pak je obdobná či nepatrně vyšší míra migrace pětiletých dětí oproti dětem čtyřletým. Drobné zvýšení je pak patrné i ve věku 14 let.

V celém objemu vnitřního stěhování tvoří cizinci přibližně jednu desetinu všech pohybů, v dětské části populace je ale jejich podíl nižší. Z celkem téměř 590 tisíc stěhování osob mladších 15 let v letech 2013–2022 jich připadlo na cizince 23 tisíc, resp. 3,9 %. V posledním sledovaném roce se jednalo o 4,6 % (2,8 tisíce registrovaných změn obce bydliště dítěte-cizince v roce 2022). Nejčastěji jde o stěhování dětí s občanstvím Vietnamu (s výjimkou roku 2021, kdy prvenství připadlo těsně Ukrajině). Ukrajinské děti tvoří druhou nejpočetnější skupinu stěhujících se dětí s cizí státní příslušností. V rámci migrujících cizinců všech věkových kategorií jsou přitom v úhrnu Ukrajinci na prvním místě a Vietnamci na místě druhém či třetím. Trojici nejčetnějších pak doplňují v obou případech Slováci. Obecně platí, že cizinci mění své bydliště v rámci republiky o něco častěji než Češi (alespoň v případě změn spojených s hlášením příslušným orgánům). Pokud jde o děti-cizince, v jejich případě je intenzita stěhování v předškolním věku v zásadě podobná jako u Čechů, v případě starších dětí pak je migrace cizinců již o něco vyšší.

Migrace na územi republiky (roční průměr za období 2013–2022)

Z velkých měst děti odcházejí

Migrační zisky dílčích územních celků se nezřídka liší podle druhu migrace. Ne vždy platí, že když je daná obec migračně zisková, je to jak díky pozitivní bilanci stěhování přes hranice republiky, tak i v rámci území republiky. Typickým příkladem jsou města, která obyvatele včetně dětí získávají zahraniční migrací, zatímco migrací vnitřní jim v úhrnu obyvatelé ubývají. Výsledné migrační saldo pak záleží na velikosti dílčích sald, zda působí stejným směrem, nebo protichůdným a vzájemně se více či méně vyrovnávají. V menších obcích, zejména těch v zázemí velkých měst, jsou migrační přírůstky nových (dětských) obyvatel vytvářeny především stěhováním z jádrového města. Mezi obce s největšími přírůstky dětí vnitřní migrací v posledních deseti letech patřily Králův Dvůr, Říčany, Chýně, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Jesenice (Praha-západ), Nehvizdy, Mníšek pod Brdy, Bašť, Černošice a Dolní Břežany. Všechny patří do Středočeského kraje, v němž se nachází ještě dalších šest obcí v pořadí. Ve větších městech, která jsou celkově migračně zisková (např. Praha, Plzeň, Karlovy Vary), pak naopak přírůstek dětských obyvatel obvykle zajišťuje zahraniční stěhování, které zvládá kompenzovat i úbytky dětí jejich stěhováním do jiných obcí v Česku. Největší migrační ztráty dětské složky populace si pak připisují města jako například Brno a Ostrava, kde není přírůstek dětí zahraniční migrací natolik vysoký, aby dorovnal odliv dětí do jiných obcí.

Obecně nejsilnější mezikrajský migrační proud v České republice míří z Prahy do Středočeského kraje. Na úrovni jednotlivých obcí bývá nejčastější změna adresy dětí z Brna do Prahy (1 242 dětí za roky 2013–2022), z Jirkova do Chomutova (1 067 dětí) a z Chomutova do Jirkova (1 017 dětí), na dalších místech pak následovalo stěhování dětí ve směru Praha-Říčany (870) a Praha-Jesenice (858).

Obce s nějvětším a nejmenším přírůstkem dětí ve věku 0–14 let v období 2013–2022

Článek si můžete přečíst v zářijovém čísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo