Přejít k obsahu

Růst spotřeby domácností v EU zpomaluje

  • Statistiky
  • Regiony a země
  • Mezinárodní data

K nejsilnějšímu meziročnímu poklesu spotřeby domácností došlo v 1. čtvrtletí v Česku.

Evropské ekonomiky se potýkají s dopady prudkého cenového růstu, který prostupuje všemi oblastmi hospodářství. Ačkoli letos inflace postupně zmírňuje, stále zůstává vysoká a skokové navýšení cen z loňského roku ovlivňuje chování spotřebitelů i nyní. Svou roli hrají i negativní zprávy a geopolitický neklid, který Evropu silně zasáhl. Meziroční růst spotřeby domácností napříč EU tak zpomaluje, a opatrnost spotřebitelů se v 1. čtvrtletí 2023 projevila již druhým mezičtvrtletním poklesem spotřeby domácností v EU v řadě (–0,3 %). V červenci vydané údaje sektorových účtů ukázaly, že se promítla i do vyšší míry jejich úspor.

Ve více než polovině zemí EU (v 15) v 1. čtvrtletí spotřeba domácností klesla nebo stagnovala. Nejhlubší propady byly zaznamenány v Lotyšsku (–2,2 %), v Maďarsku (–2,0 %) a v Česku(–1,8 %). Česko zažilo v 1. kvartálu již šestý mezičtvrtletní pokles spotřeby za sebou. To je ze všech zemí EU v aktuálním období nejdelší souvislá řada. Spotřeba domácností v ČR mezi 3. čtvrtletím 2021 a 1. čtvrtletím 2023 reálně klesla o 7,5 % a přiblížila se úrovní období pandemie. Za předpandemickým vrcholem spotřeby z konce roku 2019 zaostávala spotřeba v 1. čtvrtletí 2023 o 9,2 %. Naproti tomu nejvíce spotřeba domácností mezičtvrtletně vzrostla v Lucembursku (2,3 %), v Řecku (1,4 %) a shodně o 1,0 % v Chorvatsku, Slovinsku a Rumunsku.

Meziročně se spotřeba domácností v Evropské unii v 1. čtvrtletí zvýšila o 0,5 %. Šlo o čtvrté zpomalení v řadě. Ve většině (17) zemí EU se spotřeba meziročně zvyšovala, ale u téměř všech došlo ke zpomalení dynamiky ve srovnání s předchozím kvartálem. Nejvíce se meziročně zvyšovala spotřeba domácností v Rumunsku (6,3 %), Irsku (5,5 %) a na Kypru (5,0 %). Meziroční pokles spotřeby zaznamenala řada zemí střední Evropy a Pobaltí. Česko se stalo smutným rekordmanem tím, že již podruhé v řadě vykázalo nejhlubší meziroční propad spotřeby v celé EU (–5,8 %). S odstupem za námi se shodně s –2,7 % umístily Polsko, Maďarsko a Estonsko.

Meziroční reálná změna výdajů na konečnou spotřebu domácností v 1. čtvrtletí 2023 (%)

Zdroj: Eurostat

Článek si můžete přečíst v zářijovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty