Přejít k obsahu

Lze uchovat energii pro budoucnost? Třeba v lese

Eva Henzlerová

26. 07. 2018

  • Události
  • Svět
Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) poskytuje dřevní hmota v současnosti až 40 % celosvětové dodávky energie z obnovitelných zdrojů. Představuje stejný objem jako větrná, vodní a sluneční energie dohromady.

Až do poloviny 18. století bývalo lesní dřevo jediným zdrojem tepelné energie pro lidi na celé zeměkouli. I když průmyslová revoluce kvůli zvyšování energetické spotřeby podnítila těžbu uhlí a o století později se začalo s těžbou ropy, v ekonomicky méně vyspělých zemích lidé i nadále topí téměř výhradně dřevem. A protože globální cíle udržitelného rozvoje počítají s postupným nahrazováním fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů, mezi které patří i biomasa, lze – i když lesů ubývá – dřevní hmotu považovat za palivo budoucnosti.
Asi 50 % celosvětové produkce dřeva (tj. 1,86 mld. m3) se využívá jako zdroj energie pro vaření, topení a výrobu elektřiny. Jen díky dřevu si tak může dovolit celá třetina domácností na planetě připravit teplé jídlo, převařit rizikovou vodu a vytopit obydlí.
Lesy pokrývají třetinu povrchu planety Země a jsou zásobárnou energie, která je podle odhadu FAO asi desetkrát větší než celosvětová roční spotřeba energie. V každé čtvrté zemi světa je ale plocha lesů menší než 10 % rozlohy daného státu.
Na území Evropy se v posledních letech díky dotacím povedlo rozšířit lesní plochy o 7 tis. km2. Proti rozšiřování polopouští a pouští byla v Číně osázena semenáčky plocha o rozloze 30 tis. km2. Tato snaha přispívá ke kompenzaci ztrát zalesněné půdy v Asii, k nimž dochází především v Malajsii a Indonésii. Světovým problémem je úbytek jihoamerických deštných pralesů v povodí Amazonky, stejně jako porostů ve střední Africe. Přestože Kanada těžbu dřeva stále rozšiřuje, lze považovat rozlohu lesů v Severní Americe za stabilizovanou. S úbytkem lesů se naopak potýká Austrálie. V jihovýchodní části tohoto kontinentu dochází v posledních letech k velkoplošným požárům.

Stromy pracují pro nás

Města osázená zelení poskytují nejen vyšší kvalitu života, lepší vzduch, příjemnější životní prostředí, ale i nižší náklady na tepelnou energii. FAO upozorňuje, že strategicky rozmístěné stromy v městských oblastech mohou ochladit vzduch až o 8 °C. V oblastech s horkým a suchým klimatem se tak díky stromům snižuje teplota vzduchu a tedy i náklady na klimatizaci. Naopak ve studeném a větrném počasí mohou správně vysazené větrolamy kolem domů ušetřit energii na vytápění. Lesy či větrolamy poskytují ochranu proti větru a chrání půdu před erozí. Více ZDE.