Ekonomové se bez národního účetnictví neobejdou

Povědomí o existenci národního účetnictví je oproti hrubému domácímu produktu (HDP) menší, přestože HDP je pouze jedním z jeho výstupů. Přesněji řečeno jde národní účetnictví daleko za HDP. Poskytuje stovky logicky na sebe navazujících makroekonomických agregátů. Ačkoli pojem „národní účetnictví“ bude zřejmě většině lidí znít příliš abstraktně, nejedná se v principu vlastně o nic jiného než o uzavřený účetní systém, jaký známe zejména z podnikatelského prostředí. S určitou nadsázkou lze říci, že národní účetnictví je výsledovkou a rozvahou celé ekonomiky.

Historie národního účetnictví je krátká, ale dynamická

Proč národní účetnictví? Jako manažer potřebuje pro řízení podniku informace o jeho finanční situaci, stejně tak se zejména tvůrci hospodářské politiky neobejdou bez představy o vývoji celé ekonomiky. A byla to právě především hospodářská politika státu, která dala vzniknout poptávce po agregátech národního hospodářství.
K počátkům moderního národního účetnictví se tak musíme vrátit zhruba do 30. let 20. století, kdy se svět vypořádával s následky Velké hospodářské krize. Hospodářská politika hledala nástroje a recepty, jak na krizi reagovat. Současně se jako samostatná oblast ekonomické vědy začala utvářet makroekonomie. Tyto kulisy vytvořily více než příznivé prostředí pro rozvoj ekonomické statistiky, stejně jako finanční krize na počátku 21. století vytvořila další požadavky na nová data.
Úsilí statistiků zejména ve Velké Británii, Holandsku či USA tak v 50. letech minulého století vyústilo v publikaci prvního uceleného metodického popisu označovaného jako SNA1953. O co je historie národního účetnictví relativně kratší, o to dynamičtějším vývojem metodologie prošla, a stále prochází.

Měřitelnost a dostatek informací dávají národním účtům jasné limity

Dnes tvoří národní účty detailně rozpracovaný systém ekonomických informací. Lze z něj vyčíst nejen hrubý domácí produkt, ale mimo jiné i úroveň mezd, zisků, dividend, míru přerozdělování, rozsah konečné spotřeby, výši a strukturu investičních výdajů, míru úspor, strukturu finančních investic a samozřejmě bohatství. Pro zajímavost můžeme zmínit, že manuál SNA1953 se vešel na 57 stran. Aktuálně platný manuál (SNA2008) čítá 722 stran, nepočítaje další navazující mnohasetstránkové metodické popisy.
Narůstající rozsah metodiky odráží nejen snahu o větší propracovanost, ale také rostoucí složitost vztahů v současných ekonomikách. Již první tvůrci agregátů si ovšem uvědomovali, že ne vše je měřitelné, a pokud bychom již byli schopni ekonomickou hodnotu odhadnout, těžko získáme dostupná data. Mimo záběr národních účtů tak spadá například hodnota domácích prací, volného času či lidského kapitálu. Měřitelnost a dostatek informací tudíž dávají sféře národních účtů jasné limity. Bez ohledu na budoucí změny a zlepšení metod tak zůstane národní účetnictví makroekonomickým modelem, který má jako každý makroekonomický model svá omezení, limity. V případě ukazatelů národního účetnictví je to právě měřitelnost jevů a dostupnost dat.

HDP a národní účetnictví se považují za jedny z největších vynálezů 20. století

Měřitelností a dostupností dat však složitost života tvůrců národního účetnictví nekončí. Slavní američtí ekonomové Paul A. Samuelson a William D. Nordhaus již před několika dekádami označili HDP a národní účetnictví za jedny z největších vynálezů 20. století. Tím již pouze glosovali dalekosáhlé využití agregátů v ekonomickém životě, které notabene od té doby trvale rostlo.
Vývoj HDP dnes ovlivňuje úrokové sazby, veřejné výdaje, akciové a dluhopisové trhy, úvěrový rating. Umí však také zahýbat i politickou situací. Saldo mezinárodních transakcí slouží pro hodnocení vnější rovnováhy, růst mezd a spotřeby pro hodnocení inflačních tlaků, hospodaření a dluh vládních institucí pro udržitelnost veřejných financí či vstup do Evropské měnové unie. A zmínit by šlo řadu dalších ukazatelů a jejich vlivů.

Vedle vytrvalých změn v reálném ekonomickém životě se tak národní účty dostaly také pod výrazný tlak ze strany uživatelů jak na kvalitu agregátů, jejich metodickou robustnost, tak v neposlední řadě včasnou dostupnost. Dobrých důvodů je samozřejmě mnoho a historie zná řadu případů, kdy nesprávné údaje ovlivnily ekonomickou, ale i politickou situaci.

Fiasko řeckých statistiků a půjčka Velké Británie

V živé paměti je stále případ Řecka, kdy statisticky podhodnocený deficit a dluh vládních institucí otevřel Řecku dveře do eurozóny.
Mezi další podobné příklady můžeme zařadit půjčku Velké Británie od Mezinárodního měnového fondu (MMF) v roce 1976. Ta byla podložena daty o narůstající vnější nerovnováze, což ohrožovalo důvěru finančních trhů v britskou libru. Údaje byly po letech revidovány a podle nových dat situace nebyla zdaleka tak vážná. Mezitím však byla labouristická vláda donucena na základě požadavků měnového fondu přiškrtit veřejné výdaje. Nespokojená veřejnost vládě vše ve volbách spočítala a vynesla v roce 1979 do premiér­ského křesla Margaret Thatcherovou. Později trochu rezignovaně glosoval bývalý ministr financí labouristické vlády, že kdyby Velká Británie měla revidovaná čísla, nikdy by o půjčku nežádala.
Tvorba včasných a spolehlivých dat je tak jasnou prioritou tvůrců národního účetnictví. Požadavek na včasnost se v současnosti projevuje v záměrech publikovat první odhady HDP již 30 dnů po konci referenčního období. Spolehlivost vyžaduje průběžně reagovat na strukturální ekonomické změny, jako je fenomén globalizace. Intenzitou mezinárodních transakcí znesnadňuje globalizace měření přidané hodnoty dané ekonomiky, ale také překotný růst kvality a vývoj nových produktů, rostoucí role investic do znalostí, inovace na finančních trzích, v poslední době rozmach sdílené ekonomiky či kryptoměn. S tím vším se musejí statistické metody postupně vypořádat, popsat tyto skutečnosti a adekvátně je vyčíslit.

Pocity štěstí národní účty změřit nedokážou

S trochou nadsázky lze říci, že národní účetnictví se do určité míry stalo obětí vlastního úspěchu. Zaujetím klíčových pozic v rozhodování významných ekonomických hráčů dále zvýšilo tlak na svoji kvalitu. Uživatelé by si však měli být vědomi omezení makroekonomických statistik. Skutečný vývoj ekonomických vztahů statistika nemůže předbíhat, ale pouze na něj s co nejmenším zpožděním reagovat. V tržně orientovaných ekonomikách nelze současně získat veškeré relevantní informace, což vyvolává potřebu zjednodušení, a samozřejmě je tu samotná omezená měřitelnost, která neumožňuje například ztotožnit velikost HDP s pocitem štěstí. Přesto je národní účetnictví jedinečným nástrojem makroekonomické analýzy, nezbytnou součástí hospodářské politiky, ale také prostředkem vzdělávání.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty