Kulturní dědictví se těší nadprůměrnému zájmu

Česko je v evropském srovnání návštěvnosti památek, muzeí a galerií na pátém místě. Do některé z nich zavítá alespoň jednou ročně každý druhý Čech ve věku 35 až 49 let.

České kulturní dědictví nabízí spoustu potenciálních turistických cílů, ať už se jedná o kulturní památky, či sbírky muzejních institucí. V rámci mezinárodně platné definice kultury (Eurostat) řadíme do kulturního dědictví také oblast knihoven. Z posledních zveřejněných dat Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) za rok 2023 vyplývá, že knihovny, muzejní instituce a památky se v celkové návštěvnosti stále nevzpamatovaly z nedávno proběhlé covidové krize. Stejně tomu je i v ostatních oblastech tradičního a uměleckého sektoru (např. scénické umění, výtvarné umění aj.). Ve srovnání návštěvnosti kulturního dědictví zaostávaly v roce 2023 za posledním předcovidovým rokem nejméně památky, které dosáhly s 13,9 mil. návštěv na 93 % hodnot roku 2019. Návštěvnost muzejních institucí a knihoven se pohybovala s 12,9 mil. a 19,4 mil. Návštěv na 87 respektive 88 % hodnot roku 2019. Zda se jedná pouze o pomalý návrat k původním hodnotám, nebo o nový nižší standard, ukážou data dalších let.

Počet návštěv kulturního dědictví (mil. návštěv)

Zdroj: NIPOS

Knihovny jako nová kulturní centra

Zajímavým trendem ve statistice kulturního dědictví je velký nárůst počtu kulturních a vzdělávacích akcí v knihovnách. Zatímco počet knihoven v Česku bez ohledu na covidovou pandemii dlouhodobě mírně klesá, počet akcí v nich dosáhl v roce 2023 nového maxima. Počet vzdělávacích akcí v roce 2023 vzrostl ve srovnání s rokem 2019 přibližně o čtvrtinu, a jako jeden z mála výkonnostních ukazatelů v oblasti kulturního dědictví výrazně překonal předcovidové hodnoty. Oproti roku 2019 se v roce 2023 zvýšil také počet kulturních akcí, a to o 8 % z 67 tis. na 72 tis. akcí. Velkému nárůstu počtu vzdělávacích akcí odpovídá rovněž stoupající počet jejich návštěvníků. Ten se zvedl o 13 % z 1,1 mil. v roce 2019 na 1,3 mil. návštěvníků v roce 2023. Naopak počet návštěvníků kulturních akcí, i přes jejich bohatší nabídku, zaostal v roce 2023 za rokem 2019 o 10 %. Vzhledem k jasnému trendu nárůstu pořádaných kulturních a vzdělávacích aktivit v knihovnách tak lze hovořit o další výrazné funkci knihovních institucí, které se zejména v menších obcích s absencí kulturní infrastruktury stávají novými kulturními centry.

Počet a návštěvnost akcí v knihovnách

Zdroj: NIPOS

Za kulturou cestují celé rodiny

Návštěvu kulturního dědictví jako volnočasovou aktivitu volí lidé v Česku častěji než návštěvu živých kulturních produkcí (divadelních představení či koncertů). Při rozdělení na věkové kategorie lze sledovat největší zájem o muzejní instituce a památky mezi osobami ve věku 35–49 let. Z nich navštíví alespoň jednou ročně kulturní dědictví každý druhý. Jen o dva procentní body se liší podíl návštěvníků kulturního dědictví v kategorii 16–34 let. Všeobecně platí, že kulturní dědictví navštěvují často celé rodiny v rámci výletů po Česku, což může být také důvod, proč je podíl návštěvníků v prvních dvou věkových kategoriích podobný. Návštěva živých představení je zřejmě o něco častěji solitérní aktivitou, které se nejvíce věnují mladí lidé. Proto návštěvnost živých představení klesá s rostoucím věkem o něco rychleji. V důchodovém věku 65 a více let navštěvuje kulturní dědictví přibližně čtvrtina osob.

Návštěvnost kulturního dědictví a živých představení v roce 2022 (% osob z dané věkové kategorie)

Zdroj: ČSÚ

Pražský hrad vede v návštěvnosti

Na seznam hmotného kulturního dědictví bylo v době psaní tohoto článku zapsáno 17 památek. Velká část z nich figuruje také v žebříčku 10 nejnavštěvovanějších památek v Česku. Na prvních třech příčkách najdeme v roce 2023 památky, které jsou součástí Pražské památkové rezervace, a sice Pražský hrad s 1,8 mil. návštěv, Petřínskou rozhlednu s 643 tis. návštěv a Staroměstskou radnici, kterou v roce 2023 navštívilo přibližně půl milionu osob. Z mimopražských památek se na nejvyšší příčce umístil státní zámek Lednice s 348 tis. návštěvníky a Kostnice a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře s 291 tis. návštěvníky. Desítku nejnavštěvovanějších památek uzavírá Státní zámek Hluboká s 200 tis. návštěvníky. Do žebříčku jsou zahrnuty pouze památky, jejichž provozovatelé udělili NIPOS souhlas se zveřejněním individuálních údajů.

Česko v první pětce zemí EU

S podílem 42 % osob, které alespoň jednou ročně navštívily kulturní dědictví, se Česko umístilo na páté pozici v EU. Nejvyšší podíl návštěvníků památek, muzeí a galerií (63 %) zaznamenalo Lucembursko. Padesátiprocentní hranici podílu návštěvníků kulturního dědictví překonalo ještě Dánsko (54 %).

Mezinárodní statistiky o návštěvnosti muzeí a galerií v Evropě shromažďuje také expertní skupina European Group on Museum Statistics, která disponuje databází vybraných indikátorů muzejní statistiky. Z těchto dat lze vyčíst, že v některých zemích, na rozdíl od Česka, již návštěvnost muzejních institucí v roce 2023 převýšila předpandemické hodnoty. Jednou z nich je například Litva, kde návštěvnost v roce 2023 ve výši 5,8 mil. Překročila o 3 % předcovidové hodnoty roku 2019.

Země EU s nejvyšším podílem návštěvníků kulturního dědictví v roce 2022

Zdroj: Eurostat

Pozn.: Data získaná v rámci šetření EU–SILC v roce 2022 byla do jisté míry stále ovlivněna covidovou krizí, podíly v postcovidových letech budou zřejmě o něco vyšší.