Kde hledat volné pracovní síly? Mezi mladými a seniorkami

V minulém roce jsme evidovali mimořádně příznivý vývoj na trhu práce. Celkový počet pracujících byl nejvyšší od vzniku ČR a zároveň míra nezaměstnanosti byla vůbec nejnižší v rámci celé EU. Za této situace se tím naléhavěji nabízí otázka, jak řešit rozpor mezi tlakem na další růst zaměstnanosti a současnými sociálně ekonomickými a demografickými podmínkami.

Ekonomicky neaktivní populace představuje určité řešení

Z porovnání s ostatními členskými zeměmi EU vyplývá, že v případě naší republiky se jedná zejména o mladé lidi do pětadvaceti let, v kratším výhledu i o ženy ve věku 60 a více let. Při Výběrovém šetření pracovních sil se všechny členské země EU zabývají i skupinou osob, které nepracují, aktivně si práci nehledají, a nesplňují tedy podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané, zároveň by ale chtěly pracovat. Tyto tzv. odrazené osoby lze považovat za specifickou rezervu pracovních sil.

V roce 2008 činil počet odrazených od hledání zaměstnání téměř 190 tis. a na této úrovni se udržel zhruba do roku 2011. Od roku 2012 je zřejmý značný pokles počtu těchto osob. V roce 2013 se jejich počet snížil pod 150 tis. Výsledky za tři čtvrtletí roku 2017 ukazují, že v minulém roce se jejich počet dostal již pod hodnotu 125 tis. Jedná se častěji o ženy, ale významná je i četnost mužů.
Současně s poklesem počtu odrazených prudce klesl počet nezaměstnaných. Od roku 2013 se snížila celková nezaměstnanost o téměř 205 tis. osob na necelých 165 tis. v průměru za tři čtvrtletí roku 2017. Výsledkem je fakt, že absolutní počet neaktivních ochotných pracovat se významně přiblížil celkovému počtu nezaměstnaných. Ještě v roce 2013 byl poměr počtu odrazených k počtu nezaměstnaných 40 : 100, ale v minulém roce se dostal na úroveň 76 : 100. Po zahrnutí předběžného odhadu za 4. čtvrtletí 2017 se v průměru za celý minulý rok dostal na úroveň 79 : 100.
Pokud jde o vývoj počtu neaktivních ochotných pracovat a celkového počtu zaměstnaných, projevuje se jiná tendence. Z hlediska poměru četnosti těchto skupin se ukazuje, že jestliže v roce 2013 dosahoval hodnoty 3,0 : 100, tak v minulém roce to bylo pouze 2,4 : 100. Tento poměr je vyšší u žen a dosahuje zhruba dvojnásobné hodnoty než u mužů (3,3 : 100 oproti 1,7 : 100).
Rozdíly v počtu neaktivních ochotných pracovat v jednotlivých věkových skupinách jsou nízké. Četnost těchto osob v šesti pětiletých skupinách produktivního věku až do věku 45 let se pohybovala od 11,2 tis. do 12,7 tis. Jejich počet ve starším věku se těmto údajům přibližuje. Relativně významnější jsou rozdíly ve věkové skladbě mužů a žen. Ženy přitom převládají nad počtem mužů ve věku od 20 až do 55 let, zejména v rozmezí od 30 do 45 let.
Rychlejší růst počtu žen s vyšším stupněm vzdělání vede k tomu, že podíl odrazených žen se středním stupněm vzdělání s maturitou a s vysokoškolským vzděláním činil 53 % (absolutně téměř 40 tis. z celkového počtu 75 tis. žen). Odpovídající počet mužů s tímto vyšším vzděláním přitom dosahuje pouze o něco více než jedné třetiny počtu mužů klasifikovaných jako neaktivní a ochotní pracovat.

V rámci výběrového šetření se zjišťuje obvyklé ekonomické postavení respondenta, jak je vnímáno samotnou dotazovanou osobou. Nevztahuje se tedy pouze k referenčnímu období, jak vyžaduje striktní výklad klasifikace zaměstnaných, nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních podle metodiky Mezinárodní organizace práce ILO. Respondenti nejčastěji uvádějí, že patří do skupiny starobních a invalidních důchodců, nezaměstnaných a do skupiny osob v domácnosti. Velký počet odrazených žen ve věku 30–45 let je v prvé řadě ovlivněn počtem matek na mateřské a rodičovské dovolené, včetně následné péče o děti v domácnosti. Přitom tyto ženy mají významně vyšší úroveň formálního vzdělání než starší ročníky.
Převažující část odrazených někdy pracovala, v průměru za tři čtvrtletí minulého roku to bylo 97 tis. osob. Počet těch, kteří nikdy nepracovali, dosáhl necelých 28 tis. Ve výběrovém šetření jsou zjišťovány údaje o odvětvové klasifikaci (CZ-NACE) těch odrazených, kteří měli nějakou pracovní zkušenost v posledních osmi letech (71 tis.). Významná část z nich byla zaměstnána ve zpracovatelském průmyslu (17,2 tis.). Velký počet z nich pracoval i v obchodních organizacích (10,4 tis.) a dále ve veřejné správě (6,4 tis.), ve vzdělávání (5,5 tis.) a ve zdravotní a sociální péči (5,2 tis.). V těchto pěti odvětvových sekcích pracovaly téměř dvě třetiny všech respondentů se zjištěnou pracovní zkušeností.

Za stejný okruh osob byly zjišťovány údaje o klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO. S výjimkou hlavní třídy řemeslníci a opraváři převažují ve všech ostatních třídách vždy ženy nad muži, a to především ve skupině pracovníků ve službách a prodeji a ve skupině úředníků, ale i v profesích často vyžadujících vysokoškolské vzdělání, jako jsou specialisté nebo techničtí a odborní pracovníci.
Počet neaktivních, kteří mají zájem pracovat, dosáhl v průměru za 1.–3. čtvrtletí roku 2017 téměř 125 tis. osob. Ne všichni jsou však v případě nalezení vhodného pracovního místa schopni do něj rychle nastoupit. Pouze 40 tis. uvedlo, že mohou nastoupit do zaměstnání do 14 dnů. Mírně mezi nimi převažují ženy (22 tis.) nad muži (necelých 18 tis.). I tyto údaje dokumentují vysokou míru využití dostupných pracovních zdrojů na trhu práce. Více ZDE.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost