Karel Egon I. – správa založená na odbornosti

Nové metody správy země a pokrokové přístupy se v Čechách uplatňovaly i v 18. století, které bývá označováno za dobu temna.

Karel Egon I. z Fürstenbergu představuje v českých dějinách naprosto specifický prototyp osvícenského aristokrata, který principy rozumu a pokroku uplatňoval jako správce země ve funkci nejvyššího purkrabího, a rovněž tak na svých vlastních panstvích, zejména v oblasti Křivoklátska. Nově se například na křivoklátském panství pustil do pěstování jetele a řepky olejné. Zavedl systematickou správu lesů a modernizoval zemědělství i průmysl včetně metod podchycování a evidence jejich výsledků. Statistické přehledy se tak staly důležitým podkladem pro správní rozhodování.

Vzdělání nad známosti

Karel Egon I. získal české državy po své matce, a založil tak mladší českou větev fürstenberského rodu. Vzdělání získal na prestižních institucích své doby. V letech 1744 až 1746 studoval na univerzitě v Lipsku, poté pokračoval na akademii v Turíně. Po návratu do Čech nastoupil kariéru ve státní správě – od roku 1751 působil jako rada u zemské vlády v Praze. V roce 1766 byl vyslán jako hlavní císařský komisař k říšskému komornímu soudu ve Wetzlaru, kde prokázal rovněž diplomatické schopnosti. Vrcholem jeho kariéry bylo jmenování nejvyšším purkrabím Českého království, tedy faktickým správcem země v zastoupení vladaře. Tento úřad zastával v letech 1771 až 1782 v době vlády Marie Terezie a jejího nástupce Josefa II. Počínal si přitom velmi dobře a těšil se přízni dvora. A to přesto, že se počítal ke stoupencům pozvolných reforem státu.

Kromě samotné osobnosti Karla Egona I. Formovali podobu panství i jeho vysoce postavení úředníci, kteří už tehdy museli splňovat nároky na odborné vzdělání (často byli absolventi právnických či hospodářských fakult). Tato profesionalizace správy nahradila starý systém založený na osobních vazbách a učinila jej podstatně efektivnějším. Karel Egon I. vynikal výrazným humanitním cítěním, které bylo v tehdejší společnosti spíše výjimečné. Proslul svými aktivitami na podporu chudých a poddaní u něj měli faktické zastání. Zrušení roboty na svém panství v Podmoklech roku 1779 dokonce učinil několik desetiletí před tím, než byla oficiálně zrušena v celém království. Založil rovněž první soukromou hospodářskou školu v habsburské monarchii a soustavně podporoval vzdělávání prostého lidu. Za svou podporu chudých získal přezdívku žebrácký advokát, nicméně když před ním sedláci zatajili nalezení pokladu ze zlatých keltských mincí, neváhal použít násilí, aby si vymohl jeho vydání.

Věda a umění

Významnou kapitolou v životě Karla Egona I. Bylo působení v oblasti vědy a kulturního dění. Shromáždil mimořádnou knihovnu čítající asi 20 000 svazků, k níž osobně sepsal pětisvazkový katalog. Tato kolekce patří dodnes mezi největší a nejcennější šlechtické knihovny v Čechách a od roku 1881 je umístěna na hradě Křivoklát. Bohatou sbírku přírodních a uměleckých předmětů věnoval Královské české společnosti nauk, jíž se při založení roku 1784 stal prvním čestným prezidentem. Jednání společnosti se často odehrávala v jeho paláci na Malé Straně, který získal přídomek Chrám múz. Sbírky Karla Egona I. jsou dnes ve správě Národního muzea v Praze.

Karel Egon I. zemřel v Praze na Malé Straně a byl pohřben ve fürstenberské hrobce v Nižboru. Ač je období 18. století někdy označováno jako doba temna, výše popsaný příběh dává o trochu jiný náhled a informuje nás o časech, ve kterých se obor statistiky jako takový teprve začal formovat. Nemalou zásluhu na tom měla i osobnost Karla Egona I. z rodu Fürstenbergů.