K čemu podniky používají umělou inteligenci

Z technologií AI používají podniky v Česku nejčastěji generativní nástroje pro vytváření textů, programových kódů, obrázků nebo videí. Pracují s nimi například v marketingu, v zákaznické podpoře, při analýze dat nebo tvorbě softwaru.

Umělá inteligence (AI) představuje schopnost strojů analyzovat data a učit se z nich tak, aby mohla napodobovat lidské myšlení a chování. AI trénuje, resp. učí se tím, že zpracovává obrovské množství různých dat – z knih, článků, z textů z internetu, z obrázků nebo zvuků (např. z lidské řeči). Hledá v nich vzory a souvislosti a postupně upravuje své vnitřní parametry tak, aby její odpovědi byly co nejpřesnější. Podnikům dokáže umělá inteligence pomoci s rutinními úkony, optimalizací a plynulostí prodeje, může zlepšit údržbu strojů, úroveň služeb pro zákazníky nebo zvýšit kvalitu produkce.

AI technologie existují buď v čistě softwarové podobě, nebo jde o systémy integrované do strojů či zařízení, které se díky nim dokáží samostatně pohybovat a rozhodovat (např. autonomní roboty nebo drony). Umělá inteligence v softwarové podobě zahrnuje například jazykové modely, které rozumějí lidské řeči a vytvářejí texty nebo jiný obsah a odpovídají na otázky (např. GPT-4, Gemini). Řadí se sem i modely umožňující učit se z dat a činit předpovědi nebo rozhodnutí (např. strojové učení), ale také nástroje schopné rozpoznat obraz, (např. obličeje) nebo přečíst, pochopit a automaticky zpracovat obsah dokumentů. A v neposlední řadě do této skupiny patří nástroje rozpoznávající lidskou řeč a převádějící ji na text.

Podniky s 10+ zaměstnanci v Česku a v zemích EU používající AI (% z celkového počtu podniků)

Zdroj: Eurostat

V používání AI doháníme průměr EU

Celkový ukazatel používání umělé inteligence sestavuje ČSÚ podle odpovědí podniků na otázky týkající se osmi zjišťovaných technologií AI. V roce 2025 dosáhl podíl podniků s 10 a více zaměstnanci v Česku, které využívaly alespoň jednu z těchto technologií, 18 %. Meziročně tak hodnota vzrostla o polovinu a od roku 2021 bezmála čtyřikrát.

S nástroji AI pracují nejčastěji velké podniky s více než 250 zaměstnanci. V roce 2025 překročil podíl firem využívajících AI v této skupině poprvé 50% hranici a dostal se na 54 %. Přestože se v Česku využívání AI v podnicích rok od roku rozšiřuje, zůstává celkové procento (18 %) stále pod průměrem zemí EU, který za rok 2025 byl 20 %. Ze zemí EU využívaly AI nejčastěji podniky v Dánsku (42 %), dále ve Finsku (38 %) a ve Švédsku či v Belgii (v obou zemích 35 % podniků).

Podniky s 10+ zaměstnanci v zemích EU27 používající AI v roce 2025 (% z celkového počtu podniků)

Zdroj: Eurostat

V podnicích v Česku vedou nástroje generativní AI

V roce 2025 podniky v Česku používaly nejčastěji technologie generativní AI, které dokážou vytvořit nový textový obsah podle zadání nebo na základě vstupních dat. Tyto systémy umějí psát články, e-maily, marketingové texty, programové kódy nebo analýzu na zadané téma. Spadají sem také generátory hlasu, tedy nástroje převádějící text na mluvenou řeč nebo klonující hlas. Využití často nacházejí v marketingu, tedy k reklamním účelům, případně k převodu textu do mluvené podoby (hlasoví asistenti, načítání audioknih nebo pomoc lidem se zrakovým postižením). Nástroje generativní AI pro text používalo u nás v roce 2025 celkem 13 % podniků. To je dokonce více než průměr EU, který dosáhl 9 %. Častěji než v Česku používají nástroje generativní AI k tvorbě textů nebo kódů podniky ve Švédsku (20 %), v Nizozemsku či v Belgii (shodně 16 %) a v Rakousku či Estonsku (shodně 15 %).

Na druhé příčce se u českých podniků umisťují nástroje generativní AI, které dokážou vytvářet multimediální obsah, například obrázky, ilustrace, fotografie, loga, videa nebo hudbu podle konkrétního zadání. Využití nacházejí především v kreativním průmyslu (grafika, design, umění), v mediálním sektoru nebo také v architektuře či v průmyslu k prototypování a vizualizacím. Generativní AI pro tvorbu multimediálního obsahu používalo v roce 2025 celkem 10 % podniků v Česku a stejný podíl najdeme i v rámci EU. Nejvíce je využívaly podniky ve Finsku (22 %), ve Švédsku (19 %) nebo v Dánsku (18 %). Nástroje pro tvorbu multimediálního obsahu byly do zjišťování zařazeny v roce 2025 poprvé, a ovlivnily tak i celkový nárůst ukazatele využívání AI v podnicích.

V Evropě je nejrozšířenější vytěžování textových dat

Nástroje umělé inteligence určené k analýze informací z textu – známé jako text mining neboli vytěžování textů – jsou v českých podnicích třetím nejčastěji používaným typem AI. Využívají se pro zpracovávání rozsáhlých textových souborů například pro analýzy, pro sledování veřejného mínění nebo třídění dokumentů. Pomáhají získávat informace z webů, sociálních sítí, smluv či e-mailů. Analyzují recenze a umějí z nich zjistit, které produkty zákazníci nejvíce chválí nebo kritizují, nebo také procházet weby konkurence a extrahovat z nich užitečná data. V roce 2025 využívalo vytěžování textových dat 7 % českých podniků. V celé EU je to průměrně 12 % firem, a jedná se tak o nejrozšířenější technologii umělé inteligence v rámci Unie. Nejčastěji se s ní pracuje v severských zemích – v Dánsku, ve Finsku a ve Švédsku ji využívá více než čtvrtina podniků.

Strojové a hluboké učení

Čtvrté místo patří v Česku strojovému nebo hlubokému učení k analýze dat. Tuto technologii v roce 2025 použilo v Česku celkem 7 % podniků, průměr za EU byl o něco nižší (5 %). Nejčastěji používají strojové nebo hluboké učení podniky ve Finsku či v Dánsku (13 %). Strojové učení umožňuje počítačům učit se z dat a zlepšovat se na základě zkušeností. Jeho výhodou je, že dokáže pracovat s obrovským množstvím informací a nacházet v nich souvislosti, které by člověk často vůbec nepostřehl. Díky tomu se stává klíčovou technologií pro podniky i veřejné instituce. Strojové učení firmám pomáhá předpovídat poptávku, optimalizovat výrobu, odhalovat podvodné transakce. Dokáže také odhalovat spam. E-shopy díky strojovému učení doporučují zákazníkům produkty, které by je mohly zajímat, a banky sledují neobvyklé chování na účtech. Ve výrobě umí strojové učení upozornit na možné poruchy strojů ještě před tím, než nastanou. Údržba se tak provádí ve chvíli, kdy data ukazují zvýšené riziko selhání, a ne až poté, co k selhání dojde. V marketingu strojové učení analyzuje chování zákazníků a ve zdravotnictví podporuje lékaře při vyhodnocování snímků či dat o pacientech.

Hluboké učení je pokročilá forma strojového učení, která napodobuje způsob, jakým pracuje lidský mozek. Využívá tzv. neuronové sítě, jež dokážou zpracovávat obrovské množství dat a učit se velmi složité vzorce. Umožňuje autům rozpoznávat dopravní značky a chodce, překladačům převádět text mezi nejrůznějšími světovými jazyky. Firmám pomáhá automatizovat zákaznickou podporu (chatboti), analyzovat velké objemy dokumentů, odhalovat podvody nebo předpovídat chování zákazníků.

Automatizace pomocí softwarových robotů

V Česku 4 % podniků a v EU průměrně 5 % podniků využívá tak zvanou inteligentní robotickou automatizaci procesů (RPA). Je to způsob, jak firmy automatizují rutinní, opakující se a časově náročné úkoly pomocí softwarových „robotů“. Na rozdíl od běžné automatizace ale nejde jen o slepé vykonávání kroků. Inteligentní RPA kombinuje automatizaci s AI, takže dokáže pracovat s textem, obrázky, rozhodovat se podle dat nebo se učit z předchozích situací. V praxi to znamená, že např. účetní oddělení nemusí ručně přepisovat údaje z faktur ani manuálně zakládat smlouvy a zákaznická podpora se nemusí zabývat jednoduchými dotazy, které robot vyřeší během několika vteřin.

Technologie AI používané podniky s 10+ zaměstnanci v Česku a v zemích EU v roce 2025  (% z celkového počtu podniků)

Zdroj: Eurostat

Rozpoznávání řeči a objektů

Rozpoznávání řeči založené na umělé inteligenci umožňuje převádět mluvený projev do textu a automaticky s ním dále pracovat. Firmy v praxi využívají rozpoznávání řeči například k automatickému přepisu telefonátů se zákazníky, což jim umožňuje snadno vyhledávat v záznamech, analyzovat nejčastější dotazy nebo sledovat spokojenost klientů. V interním prostředí pomáhá AI zapisovat porady, vytvářet shrnutí schůzek nebo převádět diktované poznámky do textu. Výsledkem je rychlejší komunikace, přesnější dokumentace a menší administrativní zátěž, což firmám uvolňuje kapacitu pro činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Tuto technologii používala v roce 2025 u nás 4 % podniků, v průměru EU jich bylo 7 % a v rámci EU jde o čtvrtou nejčastěji využívanou technologii AI. Evropský průměr zvyšuje podíl podniků v Dánsku (15 %) nebo ve Finsku (14 %), které tuto technologii AI používají nejvíce.

Rozpoznávání objektů, osob nebo dokumentů pomocí umělé inteligence používala v Česku v roce 2025 celkem 2 % podniků, v EU to byla průměrně 4 % podniků. Ze zemí EU se s touto technologií nejčastěji pracuje ve Slovinsku, v Belgii, v Dánsku nebo ve Finsku, kde ji využívá přibližně 7 % podniků. AI dokáže analyzovat obrazový materiál z kamer, fotografií nebo skenů a okamžitě identifikovat předměty, osoby nebo typy dokumentů. V průmyslu se tato technologie používá například k rozpoznávání a vyřazování vadných kusů na výrobních linkách. V logistice pomáhá identifikovat balíky, číst štítky nebo kontrolovat správné naložení zboží. V oblasti bezpečnosti dokáže systém rozpoznat neoprávněný vstup, sledovat pohyb osob nebo upozornit na neobvyklé situace. Firmy také využívají rozpoznávání dokumentů, které AI automaticky přečte, vytěží z nich potřebné údaje a zařadí je do správných systémů. Výsledkem je rychlejší zpracování informací, méně chyb a vyšší bezpečnost.

Autonomní pohyb a rozhodování strojů

Technologie umělé inteligence, která umožňuje strojům samostatně se pohybovat a rozhodovat na základě interakce s okolím, patří mezi nejpokročilejší oblasti moderní automatizace. Tyto systémy využívají kombinaci senzorů, kamer, algoritmů strojového učení a pokročilého zpracování dat, která jim umožňuje vnímat prostředí, vyhodnocovat situace a reagovat na ně v reálném čase. Díky tomu se stroje mohou bezpečně pohybovat v prostorech, kde se např. pohybují lidé, překonávat překážky nebo přizpůsobovat své chování změnám v okolí. V praxi se tato technologie uplatňuje například v autonomních robotech používaných ve skladech, které samostatně převážejí zboží. Můžeme je nalézt i v průmyslových robotech vybavených senzory nebo schopností rozpoznávat objekty, které již podniky zařazují do automatizovaných výrobních linek. Čím dál více se používají autonomní drony, a to jak pro záchranné a krizové situace, tak například v armádě, zemědělství, stavebnictví nebo při monitorování veřejných prostor. Přesto však zůstává využití těchto pokročilých autonomních systémů zatím poměrně nízké, v Česku i v průměru EU je používá pouze okolo 1 % podniků.