ICT specialisté berou v průměru sto tisíc

Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2025 meziročně vzrostla o 6 % na téměř 100 tisíc korun. Nejlépe placeni byli vývojáři softwaru. Dlouhodobým trendem zůstává nízké zastoupení žen, a to jak mezi specialisty, tak studenty těchto oborů.

Mezi specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií patří především analytici, vývojáři, programátoři, databázoví specialisté a správci počítačových sítí (dále jen ICT specialisté). Jejich výdělky se dlouhodobě pohybují vysoko nad průměrnou mzdou. Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2025 meziročně vzrostla o 5,6 tis. Kč na 99,8 tis. Kč. Nejvíce vydělávali vývojáři softwaru (113,2 tis. Kč), nejméně administrátoři a správci sítí (82,4 tis. Kč).  

„Výdělky ICT specialistů se výrazně liší podle typu jejich zaměstnavatele. V roce 2025 pobírali ICT specialisté pracující ve mzdové sféře měsíčně v průměru 102 tisíc korun, jejich kolegové ve sféře platové 58 tisíc korun,“ říká Martin Mana ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Zatímco ve mzdové sféře berou ICT specialisté téměř dvojnásobek toho, co ostatní zaměstnanci v soukromých firmách, ve veřejné sféře je jejich plat vyšší jen o zhruba desetinu v porovnání s ostatními pracovníky odměňovanými podle platových tabulek.  

Za posledních deset let se počet ICT specialistů v Česku zdvojnásobil na 135 tisíc v roce 2024. Přibližně dvě třetiny z nich pracovaly ve firmách zaměřených na informační a komunikační činnosti, desetina v průmyslu a 7 % v bankovním sektoru. Ve veřejné správě, vzdělávání a zdravotnictví bylo zaměstnáno 6 % (8 tis.) všech ICT specialistů.

ICT specialisté představovali 2,6 % všech pracujících v Česku, stejný podíl byl i průměr za EU27. Nejvyšší byl tento podíl v roce 2024 v Lucembursku (5,7 %) a ve Švédsku (5,4 %), naopak nejnižší v Řecku a v Itálii, a to okolo 1 %. „Přetrvávajícím trendem u nás zůstává velmi nízké zastoupení žen mezi ICT specialisty, které v roce 2024 dosáhlo 13 %. Šlo o jeden z nejnižších podílů mezi zeměmi Evropské unie,“ uvedla Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Na konci roku 2025 studovalo ICT obory na vysokých školách v Česku 25 847 osob, což představovalo 7,8 % všech vysokoškolských studentů. ICT obory ve stejném roce absolvovalo 4 740 osob, z toho 1 443 cizinců a 887 žen. Na vysoké školy v hlavním městě Praze připadlo 45 % (2 154) a v moravské metropoli Brně 28 % (1 323) z těchto absolventů.

Přestože zastoupení žen mezi studenty ICT oborů na vysokých školách v Česku každoročně roste, stále nedosahuje ani 20 % a je nejnižší ze všech skupin oborů vzdělávání. Napříč zeměmi EU bylo v roce 2024 zastoupení žen mezi studenty ICT oborů nejvyšší (33 %) ve Švédsku a v Estonsku, naopak nejnižší (15 %) v Maďarsku a na Slovensku. Zastoupení studentů s cizím státním občanstvím je u ICT oborů u nás naopak nejvyšší ze všech oborů vzdělávání, 31 % v roce 2025. Mezi 8 109 cizinci, kteří na konci roku 2025 studovali na vysokých školách v Česku ICT obory bylo nejvíce Slováků (3 452), dále občanů Ukrajiny (1 607), Ruska (745) a Kazachstánu (527).

Další informace ke statistice ICT odborníků i studentů ICT oborů naleznete na webu ČSÚ.