Hraniční meze chudoby

Hranice chudoby se používá pro měření tzv. míry ohrožení příjmovou chudobou. Nejčastěji se používá 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu – první hranice chudoby, která v roce 2014 činila 9 901 Kč měsíčně. V případě, že ukazatel počítáme jako 70 % mediánového ekvivalizovaného disponibilního příjmu, budeme v tomto článku hovořit o druhé hranici chudoby. Ta předloni dosáhla výše 11 552 Kč.

To, že každý člen domácnosti má ekvivalizovaný disponibilní příjem například ve výši druhé hranice chudoby, neznamená, že touto částkou disponuje. Pokud osamělá matka se třemi dětmi mladšími 13 let žije na druhé hranici chudoby, je její faktický příjem 11 552 × (1+ 0,3 + 0,3 + 0,3), tzn. 21 949 Kč. Na každého člena domácnosti tedy fakticky připadá nikoli 11 552 Kč, ale  21 949/4, tedy 5 487 Kč. Váhy uvedené v závorce zohledňují výhodu bydlení ve společné domácnosti (první dospělý člen domácnosti má váhu 1, druhý 0,5, dítě do 13 let 0,3 a dítě starší 13 let pak váhu 0,5).
Jestliže obyvatelstvo rozdělíme podle věku, pod první i druhou hranicí chudoby se vyskytují děti a mládež do 18 let (15 a 23 %). Mladí lidé ve věku 18 až 24 let z počátečních 9 % pod první hranicí chudoby se ocitají pod druhou již v 18 %.
Třetí problematickou skupinou jsou senioři ve věku 65 a více let. Zde je výrazný nárůst ze 7 na 19 %. Výrazně lepšího postavení dosahují oproti ženám (11 a 19 %) muži (9 a 15 %).

Nejlépe jsou na tom pracující

Dělení obyvatelstva podle ekonomické aktivity ukazuje nejvyšší rozdíly. V nejlepší situaci jsou pracující. Pod první hranicí chudoby se jich nacházejí 4 % a pod druhou 8 %. Naproti tomu nezaměstnaní mají tyto hodnoty 48 a 60 %, což je nejvíce ze všech. U důchodců je patrný nárůst ze 7 na 18 %. V horším postavení jsou ekonomicky neaktivní osoby, kterých se ocitá pod první hranicí chudoby 15 %, resp. 23 % pod druhou.

Celkem 36 % domácností, tvořených pouze jedním rodičem s alespoň jedním závislým dítětem, se propadlo pod první hranici chudoby. Pod druhou jich spadlo 49 %. Lze tedy tvrdit, že téměř 50 % osob v těchto domácnostech nedosáhne na 11 552 Kč ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Většinou jde o osamělé matky s dětmi, ty jsou v nejhorší situaci. Po nich následují domácnosti jednotlivců-žen (18 a 45 %), dále domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let (15 a 45 %), což jsou většinou vdovy, rozvedené či osamělé ženy. Naproti tomu ostatní domácnosti bez dětí mají nejlepší postavení (3 a 6 %). Dobře si vedou i domácnosti, kde jsou dva dospělí, z nichž alespoň jeden je ve věku 65 a více let (4 a 7 %).
Domácnosti dvou dospělých do 65 let jsou na tom o něco hůře (8 a 11 %). Plná pětina domácností se závislými dětmi se ocitá pod druhou hranicí chudoby.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností