Ekonomika rostla, ale ne ve všech krajích

Výsledky za rok 2024 ukazují na značné ekonomické rozdíly mezi regiony. Nejvíce se od ostatních liší Praha.

V roce 2024 česká ekonomika reálně rostla. Hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnatelných cenách se v Česku meziročně zvýšil o 1,3 %. Nejlepších výsledků v roce 2024 dosahovaly kraje Pardubický (nárůst o 4,1 %), Olomoucký (o 4,0 %) a Liberecký (o 3,7 %), nedařilo se regionálním ekonomikám v krajích Jihočeském (pokles o 0,8 %), Ústeckém (o 0,7 %), Královéhradeckém (o 0,2 %) a Zlínském (o 0,1 %).

Po vypuknutí pandemie covidu-19 v roce 2020 se HDP ve srovnatelných cenách propadl ve všech regionech, v průměru o 5,3 %. Rok poté již ale krajské ekonomiky většinou rostly. Během posledních let postupně téměř všechny regiony překonaly hospodářské výsledky z roku 2019, jen čtyřem krajům (Ústeckému, Zlínskému, Karlovarskému a Moravskoslezskému) se to zatím nepodařilo. Nominálně však hrubý domácí produkt rostl ve všech regionech. Přes 8 % se dostaly kraje Liberecký, Středočeský, Olomoucký a Pardubický.

V celém Česku byl v roce 2024 vytvořen HDP ve výši 8 058,2 mld. Kč. Nejvíce k tomu přispěly ekonomicky nejsilnější regiony, a to hl. město Praha (27,0 %) a kraje Středočeský (12,4 %) a Jihomoravský (10,9 %). Podíly těchto regionů se dlouhodobě postupně navyšují, nejzásadněji ovšem v Praze. Naopak svůj vliv v průběhu let pomalu ztrácejí kraje Ústecký a Moravskoslezský. Podíly ostatních regionálních ekonomik se příliš nemění, respektive nepatrně klesají.

Hrubý domácí produkt v letech 2020 až 2024

Zdroj: ČSÚ

I v zemědělských krajích dominují služby

Odvětvovou strukturu hospodářství můžeme sledovat prostřednictvím hrubé přidané hodnoty (HPH), ze které se následně HDP odvozuje. Je dána rozdílem mezi celkovou produkcí a mezispotřebou a v roce 2024 činila 7 355,7 mld. Kč v běžných cenách. Dlouhodobý růst HPH byl přerušen naposledy v covidovém roce 2020, kdy se její hodnota snížila o 0,3 %. Pokles se týkal osmi krajů a nejvíce byla zasažena odvětví ubytování, stravování a pohostinství (pokles o 39,6 %), kulturních, zábavních a rekreačních činností (o 12,9 %), administrativních a podpůrných činností (o 11,8 %) a zpracovatelského průmyslu (o 7,0 %). O rok později už přidaná hodnota opět rostla ve všech regionech. V průběhu let sledujeme ve struktuře přidané hodnoty vzestup služeb především na úkor průmyslu. Tato tendence je patrná napříč všemi kraji.

Hrubá přidaná hodnota podle sekcí CZ-NACE (%)

Zdroj: ČSÚ

Zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) na HPH dlouhodobě klesá. V roce 1995 dosahovalo 4,4 %, v roce 2024 už jen 2,1 %, nejvíce se jeho význam snížil v Kraji Vysočina a v krajích Olomouckém a Jihočeském. I přesto mají Kraj Vysočina a Jihočeský kraj nejvyšší podíly primárního sektoru a jsou považovány za naše tradiční zemědělské regiony.

Propad sekundárního sektoru, který zahrnuje veškerý průmysl včetně stavebnictví, je zřetelný v posledních deseti letech. Jeho podíl, jenž v roce 2024 v Česku dosáhl 32,0 %, se během této doby snížil o 5,2 procentního bodu, v krajích Karlovarském a Moravskoslezském dokonce o 10 p. b. Sekundární sektor má nejvyšší zastoupení na Zlínsku (44,6 %) a Pardubicku (42,3 %), přes 50 % hrubé přidané hodnoty tvořil naposledy v roce 2017 ve Zlínském kraji.

Na tvorbě HPH se rozhodující měrou podílí terciární sektor, tedy tržní a netržní služby. Jeho význam neustále roste a od roku 2020 zaujímá ve všech regionech Česka více než 50 %. V desetiletém horizontu se služby nejvíce rozvíjely v krajích Karlovarském a Moravskoslezském.

Celoplošně nejvíce posilovaly činnosti v oblasti nemovitostí. Zatímco v Praze a v krajích Jihomoravském a Moravskoslezském rostl také význam odvětví informačních a komunikačních činností, v ostatních regionech to byla především oblast zdravotní a sociální péče. Největší podíl terciární sféry má s velkým odstupem Praha (83,7 %), dále pak kraje Karlovarský (69,6 %) a Jihomoravský (68,8 %). Nejnižší je naopak v Kraji Vysočina (52,5 %) a na Zlínsku (53,2 %).

Ekonomicky nejslabší je Karlovarský kraj

Ekonomickou výkonnost jednotlivých krajů lze vzájemně porovnávat prostřednictvím hrubého domácího produktu přepočteného na jednoho obyvatele, který dosáhl v roce 2024 v Česku 740,2 tis. Kč. Tato průměrná hodnota je ovšem zásadním způsobem ovlivněna výší tohoto ukazatele v hl. městě Praze, a kromě naší metropole nedosahuje celorepublikové hodnoty žádný jiný kraj. Praha patří v rámci EU k regionům s výkonnější ekonomikou – HDP na 1 obyvatele převyšuje průměr zemí EU o 92 %. Podílí se na tom nejen pracovní síla s vyšší kvalifikací a vzděláním, ale rovněž obyvatelstvo z ostatních krajů, které do hlavního města za prací dojíždí. Pokud do republikového průměru HDP na obyvatele nezahrneme Prahu, klesne hodnota tohoto ukazatele zhruba o 120 tis. Kč. V tomto případě pak průměr Česka vedle Pražanů, Jihomoravanů a Středočechů přesahují ještě kraje Královéhradecký, Plzeňský a Pardubický. Na opačné straně žebříčku se nacházejí kraje Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský. Jen pro ilustraci: nejméně výkonná karlovarská ekonomika ztrácela v roce 2024 vzhledem k Česku 37,7 %.

Základní makroekonomické ukazatele v přepočtu na obyvatele v roce 2024 (tis. Kč, běžné ceny)

Zdroj: ČSÚ

Výrazný náskok Prahy před ostatními kraji se o něco sníží, když vezmeme v úvahu počet osob, které produkt vytvořily. HDP na jednoho zaměstnaného dosáhl v roce 2024 v Česku 1,5 mil. Kč. Produktivita práce se neustále zvyšuje, i když v posledních dvou letech tempo růstu postupně zpomaluje především kvůli Praze, která vykázala mezi regiony nejnižší růst, v roce 2024 spíše téměř stagnaci. Republikový průměr překročili kromě Pražanů ještě Středočeši, přes 90% hranici se dostali také Jihomoravané a Hradečané. Nízký HDP na jednoho zaměstnaného mají v Ústeckém kraji (81 % průměru) a úplně nejnižší v Karlovarském kraji, kde nedosáhl ani 70 % průměrné hodnoty Česka. Aby produktivita práce i nadále rostla, je potřeba podporovat výzkum a vývoj a efektivně investovat do inovací.

Nejvíce investic jde do nemovitostí a do průmyslu

Investiční aktivity (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace) popisuje tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK), která v Česku v roce 2024 dosáhla hodnoty 2 135,6 mld. Kč v běžných cenách a poprvé od covidového roku 2020 meziročně poklesla. Investice slábly v polovině regionů, nejvíce ve Středočeském kraji (o 6,0 %). Čtvrtina peněžních prostředků směřovala do činností v oblasti nemovitostí, 22,4 % do průmyslu a 15,6 % do odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Investice do průmyslu dominovaly v krajích Ústeckém, Středočeském, Moravskoslezském, Zlínském a Pardubickém, odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství bylo nejdůležitější pro kraje Karlovarský a Jihočeský. Praha na rozdíl od ostatních vkládá méně prostředků do průmyslu, ale více do informačních a komunikačních činností nebo do profesních, vědeckých, technických a administrativních činností.

V roce 2024 činila THFK v přepočtu na jednoho obyvatele 196,2 tis. Kč. Zatímco hl. město Praha tento průměr značně přesahuje, ostatní kraje na něj vůbec nedosáhnou. Pokud do průměrné hodnoty nezapočítáme naši metropoli, kde se investuje nejvíc, hodnota ukazatele klesne téměř o 40 tis. Kč. V tomto případě je THFK na obyvatele nadprůměrná ještě v krajích Středočeském, Jihomoravském, Zlínském, Pardubickém a Jihočeském. THFK v jednotlivých regionech často kolísá v návaznosti na realizaci velkých investic. Dlouhodobě se však nejméně investuje na Karlovarsku, Liberecku a Královéhradecku.

Republiková míra investic vyjádřená podílem THFK na HDP měla od roku 1995 klesající tendenci, svého minima dosáhla v roce 2017, a od té doby s občasnými výkyvy roste. V roce 2024 směřovalo do THFK v Česku 26,5 % HDP, v rámci regionů se toto procento pohybovalo mezi 22 a 30 %. Dlouhodobě vykazují vyšší míru investic Praha a Středočeský kraj, v posledních pěti letech k nim ještě přibyl Karlovarský kraj. Nejnižší míru zaznamenáváme na Královéhradecku a v Kraji Vysočina.

Míra investic – podíl THFK / HDP (%)

Zdroj: ČSÚ

Bohatství domácností se za 15 let zdvojnásobilo

K hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností se využívá čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD), který od roku 2014 neustále roste, v posledním roce o 4,5 %. V roce 2024 domácnosti v Česku disponovaly 4 351,9 mld. Kč, a za posledních 15 let se jejich bohatství zdvojnásobilo. V přepočtu na jednoho obyvatele dosáhl republikový ČDDD téměř 400 tis. Kč. Tento průměr překonaly pouze Praha a Středočeský kraj. Bez započtení našeho hlavního města by se nad průměrem ocitly další 4 kraje, a to Jihomoravský, Plzeňský, Kraj Vysočina a Královéhradecký. Nejnižší ČDDD na obyvatele mají naopak na Ústecku a Karlovarsku.

Pozn. Aktuální údaje v regionálních účtech zahrnují výsledky mimořádné revize ročních národních účtů v roce 2024, a to v celé časové řadě. Údaje za rok 2024 vycházejí z notifikační verze ročních národních účtů, údaje za roky 2022 a 2023 z verze semi-definitivní.