Ekonomika cestování míří znovu vzhůru

Cestovní ruch nabírá ztracenou dynamiku. V roce 2023 po celém světě cestovalo 1,3 miliardy turistů. Meziročně to bylo o třetinu více osob.

Během pandemie covidu-19 utrpěl světový turismus citelné hospodářské ztráty. Četná restriktivní opatření snížila jen v roce 2020 počet mezinárodních příjezdů o tři čtvrtiny, a pokles příjmů dosáhl celosvětově 1,3 bilionu dolarů. V novodobé historii bychom jen těžko našli srovnatelný otřes, který by postihl globální mo­bilitu tak komplexně.

Krizí bylo více

Při podrobnějším pohledu zpět však výrazné ome­zení cestovního ruchu znamenaly prakticky všechny války či ozbrojené konflikty. Zejména 1. a 2. světová válka zbrzdily poměrně dobře se rozvíjející cesto­vatelské trendy ve 20. století. Ale i v novém miléniu máme příklady ochromení cestovního ruchu v šir­ším či celosvětovém měřítku. Mezi hlavní patřily teroristické útoky ze září 2001 či tsunami v jihový­chodní Asii v prosinci 2004. Krátkodobá, ale výrazná omezení známe i z Evropy, kdy například v dubnu 2010 výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull na tý­den zablokoval leteckou dopravu nad kontinentem a omezení se významně dotkla i transatlantických letů. Českou republiku i jiné země postihly několi­krát rozsáhlé povodně. V minulém roce zase řecký Rhodos a jiné lokality ve Středomoří zasáhly ničivé požáry. Podobné události znamenají pro cestovní ruch jako ekonomické odvětví zpravidla obtížný návrat k dřívějším výkonům. Kromě rekreačních, vzdělá­vacích a sociálně-kulturních aspektů totiž přináší cestování nezanedbatelné příjmy a příležitosti pro světové hospodářství.

Mezinárodní příjezdy turistů (mil. osob)

Nejnavštěvovanějším regionem zůstává Evropa

V roce 2023 bylo podle statistik Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) zaznamenáno 1,3 mi­liardy zahraničních turistů (návštěvníků přes noc), což bylo o 34 % více než v roce 2022. Mezinárodní cestovní ruch se tak zotavil na úroveň 88 % stavu před pandemií. Výrazně k tomu přitom přispěla i odložená poptávka návštěvníků, kteří znovu zatoužili poznávat nové destinace.

Největší oživení zaznamenala oblast Středního východu, která překonala hodnoty z roku 2019 o 22 %. Mimořádných výsledků zde dosáhlo několik zemí, mezi nimi Katar (+90 %) a Saúdská Arábie (+56 %). Rovněž severní Afrika, Střední Amerika (obě +5 %) a Karibik (+1 %) již překročily úroveň před pandemií. Naopak Evropa dosáhla v roce 2023 prozatím 94 % dřívější úrovně. Přesto se silnou vnitroregionální poptávkou a letní sezónou zůstává nejnavštěvovanějším kontinentem. Zavítalo sem 700 milionů zahraničních návštěvníků s alespoň jedním přenocováním. Zbytek Afriky se zotavil na 96 % a Severní a Jižní Amerika dohromady na 90 %. Prozatím nejméně se podařilo mezinárodní turismus obnovit v regionu Asie a Tichomoří, kam v roce 2023 přijelo pouze 65 % z původního počtu turistů.

S postupným růstem mezinárodní mobility se poměrně rychle zvyšuje i hodnota ukazatelů měří- cích význam cestovního ruchu pro světovou ekonomiku. Celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu byly v roce 2023 odhadovány na 1,4 bilionu dolarů, což je téměř 93 % z hodnoty 1,5 bilionu dolarů zaznamenané v roce 2019. Odhady UNWTO predikují návrat na původní úroveň již v roce 2024. Dynamický vývoj je pozorován také v letecké přepravě cestujících nebo globální míře obsazenosti ubytovacích kapacit.

Mezinárodní příjezdy turistů (změna k roku 2019, %)

Turistům v Česku roste chuť

V Česku se cestovní ruch v hodnotách hospodářských ukazatelů rovněž postupně zotavuje. V roce 2022 tvořil tento obor 2,22 % hrubého domácího pro- duktu České republiky, což ve finančním vyjádření představovalo 150,8 mld. Kč. Jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,18 %. Bylo to více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Zmíněné klíčové indikátory pozice cestovního ruchu v ekonomice však stále nedosahují úrovně roku 2019. Tehdy turismus tvořil 2,76 % HPH a 2,87 % HDP.

Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 285,9 mld. Kč, což bylo meziročně o 84,3 % více. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. Nezáleží při- tom, zda se jedná o českého rezidenta, či návštěvníka ze zahraničí. Tento indikátor se sleduje od roku 2003 a nejvyšší hodnoty 308,2 mld. Kč dosáhl právě v předcovidovém roce 2019.

Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil 49 %, tj. 139,5 mld. Kč. Zbývajících 51 % finančních prostředků (146,4 mld. Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2022 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.

Zaměstnanost v oboru činila 225,5 tisíce osob, tedy meziročně o 4,8 % více. Z celku tvořili 84 % zaměstnanci a 16 % sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu. Dopad pandemie byl v případě zaměstnanosti mírnější i díky podpůrným programům na udržení pracovních míst. Přesto v oblasti turismu v roce 2022 pracovalo o 14 tisíc osob méně, tedy té- měř o 6 %, v porovnání s rokem 2019. Výrazněji se propadl zejména počet podnikatelů, kteří kvůli nižší poptávce po službách přešli do jiné oblasti podnikání. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosáhl 4,15 %, přičemž v roce 2019 to bylo 4,41 %. V turismu tedy pracoval každý čtyřiadvacátý Čech.

Obnova mezinárodních příjezdů turistů (2019 = 100 %)

Co nás čeká

Přes patrné zvyšování finančních i nefinančních ukazatelů bude ekonomika cestovního ruchu nadále čelit výzvám spojeným s bezpečnostní i cenovou stabilitou, se změnami v chování a ve struktuře turistů a s potřebou adaptace na nové podmínky. Světový vývoj bude poháněn především výsledky v evropských ze- mích, Severní a Jižní Americe a na Středním východě. V Evropě by k překonání výsledků z roku 2019 mohlo v letošním roce přispět rozšíření Schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko, Mistrovství Evropy ve fotbale v Německu a především nadcházející Letní olympijské hry 2024 v Paříži. V řadě dalších zemí se snaží turisty motivovat k návštěvě pobídkami a zjednodušováním vízové politiky. Pohyb a čekací lhůty přitom usnadní přechod na digitální bezpapírový systém víz, který ohlásilo mnoho světových destinací. V elektronické podobě se připravuje například systém pro schengenská víza, jednotná turistická víza pro země Perského zálivu nebo americká víza. Z hle- diska návštěvníků lze očekávat větší důraz na poměr kvality a ceny, bezpečnost, udržitelnost, autenticitu a personalizaci cestovních zážitků. Pobyty budou častější, ale kratší.

Článek vyšel v květnovém vydání časopisu Statistika&My.