Důvěra veřejnosti v ČSÚ je stále vysoká

Českému statistickému úřadu důvěřuje 61 % obyvatel. Úřad tak patří podle Centra pro výzkum veřejného mínění k vůbec nejdůvěryhodnějším institucím v zemi. Nedůvěra k ČSÚ je naopak ze všech zkoumaných institucí nejnižší.

Podle aktuálního hodnocení si Český statistický úřad spolu se starosty, obecními zastupitelstvy a Českou národní bankou stojí nejlépe s více než třípětinovým podílem důvěry veřejnosti. Podíl nedůvěřujících činí v případě ČSÚ 23 % a je ze všech zkoumaných institucí vůbec nejnižší. Hodnocení ČSÚ je z hlediska uváděné důvěry stabilní a významně se neliší ani od výsledků zaznamenaných v období let 2007 až 2019. Celých 71 % občanů si pak myslí, že ČSÚ je pro Českou republiku užitečnou institucí.

„Velice si vážím důvěry veřejnosti, která rozhodně není samozřejmá. Těší mne, že veřejnost chápe význam a důležitost nestranné a nezávislé statistiky pro společnost a považuje naše data za důvěryhodná. Je to pro nás samozřejmě závazek, ale i povzbuzení k ještě většímu zkvalitňování našich služeb,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Nejčastěji se lidé setkávají s informacemi ČSÚ ve zpravodajství v médiích (73 %). Více než třetina respondentů (35 %) přišla do kontaktu s informacemi ČSÚ na internetových zpravodajských serverech, blozích a jiných stránkách, na sociálních sítích pak šestina z nich. Informace ČSÚ považuje 63 % obyvatel za důvěryhodné, za politicky nestranné považuje informace poskytované Českým statistickým úřadem 55 % dotázaných.
V povědomí veřejnosti je práce ČSÚ spojena především se sčítáním lidu, domů a bytů a se zjišťováním počtu obyvatel. Výrazná většina občanů si ČSÚ spojuje i se zpracováváním výsledků voleb, monitorováním ekonomického vývoje či zveřejňováním a poskytováním zjištěných informací.