Duševní zdraví adolescentů

Světová zdravotnická organizace WHO uvádí, že duševní poruchou trpí každý sedmý mladý člověk ve věku 10–19 let.

Důsledky neřešení duševních poruch u adolescentů se projevují i v dospělosti, když narušují fyzické i duševní zdraví a omezují možnosti vést plnohodnotný život.

Mezi faktory, které mohou přispívat ke stresu během dospívání, patří vystavení nepříznivým okolnostem, tlak na přizpůsobení se vrstevníkům a hledání vlastní identity. Vliv médií a genderové normy mohou prohlubovat rozpor mezi skutečnou realitou dospívajících a jejich vnímáním nebo aspirace do budoucna. Mezi další důležité determinanty patří vztahy v rodině a vztahy s vrstevníky. Sexuální násilí a šikana, ale také přísná výchova a závažné socioekonomické problémy jsou uznávanými riziky pro duševní zdraví.

Emocionální poruchy

Emocionální poruchy jsou u adolescentů běžné. Úzkostné poruchy se vyskytují častěji u starších než u mladších adolescentů. Experti WHO odhadují, že 4,1 % dětí ve věku 10–14 let a 5,3 % dětí ve věku 15–19 let trpí úzkostnou poruchou. Deprese se podle odhadů vyskytuje u 1,3 % adolescentů ve věku 10–14 let a u 3,4 % adolescentů ve věku 15–19 let. Úzkostné a depresivní poruchy mohou mít zásadní vliv na školní docházku a školní práci. Neléčená deprese může vést až k sebevraždě, která je třetí nejčastější příčinou úmrtí starších adolescentů a mladých dospělých (15–29 let).

Poruchy chování

Poruchy chování jsou častější u mladších adolescentů před 15. narozeninami. Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), charakterizovaná obtížemi s udržením pozornosti a/nebo nadměrnou aktivitou a jednáním bez ohledu na důsledky, se vyskytuje u 2,7 % dětí ve věku 10–14 let a u 2,2 % mladistvých ve věku 15–19 let. Poruchou chování zahrnující příznaky destruktivního nebo provokativního chování trpí dle WHO 3,3 % dětí ve věku 10–14 let a 1,8 % dětí ve věku 15–19 let.

Poruchy příjmu potravy, jako jsou mentální anorexie a bulimie, se běžně objevují v období dospívání a mladé dospělosti. Vyskytují se odhadem u 0,1 % dětí ve věku 10–14 let a 0,4 % mladých lidí ve věku 15–19 let, přičemž dívky jsou postiženy častěji než chlapci.

Příznaky psychózy, mezi něž patří halucinace nebo bludy, se obvykle objevují v pozdním dospívání či v rané dospělosti. Tyto prožitky mohou narušit schopnost adolescenta účastnit se každodenního života a vzdělávání a často vedou ke stigmatizaci. S diagnózou schizofrenie se potýká 0,1 % osob ve věku 15–19 let.

Adolescenti s duševními poruchami jsou obzvláště zranitelní vůči sociálnímu vyloučení, diskriminaci, stigmatizaci, která následně ovlivňuje ochotu vyhledat pomoc, potížím ve vzdělávání, rizikovému chování, fyzickým zdravotním problémům a porušování lidských práv. Dalším důvodem k obavám je užívání tabáku, alkoholu a měkkých i tvrdých drog.

Ochrana adolescentů před nepříznivými vlivy, podpora socio-emocionálního učení a psychické pohody a zajištění přístupu k péči o duševní zdraví jsou zásadní pro jejich zdraví a pohodu během dospívání a dospělosti.

Více se dočtete na webu WHO zde.