Domácností přibývá, ale zmenšuje se jejich velikost

Sčítání lidu, domů a bytů odhaluje zajímavé trendy ve vývoji českých domácností.

Ve sčítání lidu, domů a bytů jsou údaje o domácnostech zpracovávány podle konceptu hospodařící domácnosti. Hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně bydlí i hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení apod. Při sčítání v roce 2021 sloužily jako základ informace o příbuzenských a jiných vztazích zapsané na sčítacích formulářích, s doplněním o informace o vztazích z administrativních zdrojů Ministerstva vnitra.

K 26. březnu 2021 dosáhl celkový počet hospodařících domácností v Česku hodnoty 4 813 103. Toto číslo dlouhodobě roste, za posledních 30 let se zvýšilo o více než 800 tisíc. Ve srovnání s předchozím sčítáním v roce 2011 došlo k nárůstu o 10 %.

Hospodařící domácnosti podle typu (tis. domácností)

Úplné rodiny tvoří skoro polovinu domácností

Hospodařící domácnosti se člení do několika typů. Rodinné domácnosti tvořené jednou úplnou rodinou zahrnují manželské páry, registrovaná partnerství i neformální soužití osob opačného nebo stejného pohlaví (faktická manželství nebo faktická partnerství) s dětmi nebo bez dětí. Domácnosti tvořené jednou neúplnou rodinou mají jednoho z rodičů s alespoň jedním dítětem. Dále rozlišujeme domácnosti tvořené dvěma a více rodinami, domácnosti nerodinné a domácnosti jednotlivců.

Výsledky sčítání 2021 potvrdily dlouhodobý trend snižování podílu úplných rodin ve struktuře domácností. Zatímco v roce 1991 představovaly hospodařící domácnosti tvořené jednou úplnou rodinou přes 61 % všech hospodařících domácností, v roce 2021 tvořily již pouze necelou polovinu (47 %). V absolutní hodnotě však jejich počet mezi posledními dvěma sčítáními mírně narostl.

I přes nižší procentuální zastoupení jsou úplné rodiny tvořené jednou rodinou stále nejčastější kategorií ve struktuře domácností. Naprostá většina z úplných rodin jsou rodiny tvořené manželským párem, jejichž zastoupení se sice od roku 2011 také snížilo, ale v roce 2021 představovaly více než tři čtvrtiny úplných rodin. Naproti tomu došlo k nárůstu podílu rodin v kategorii faktická manželství, tedy nesezdaných soužití, z 11 % na 23 %. Polovina z nich jsou rodiny se závislými dětmi. Necelou pětinu rodinných domácností představují neúplné rodiny. V této skupině výrazně převažují osamělé matky nad osamělými otci.

Téměř 40 % hospodařících domácností tvoří domácnosti nerodinné. Jedná se o dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost. Patří sem také domácnost prarodiče s vnoučaty (kromě prarodičů tvořících pár – úplnou rodinu). Naprostá většina nerodinných domácností (96 %) jsou domácnosti jednotlivců. Počet domácností jednotlivců se od roku 1991 stabilně zvyšuje, mezi posledními sčítáními dokonce o třetinu.

Z celkového počtu jednotlivců připadá zhruba polovina na ženy a polovina na muže, v závislosti na věku se ale zastoupení mužů a žen velmi mění. Zatímco mezi jednotlivci mladšího a středního (do 65 let) převažují muži, v seniorském věku (65 a více let) tvoří ženy téměř tři čtvrtiny domácností jednotlivců. Zhruba 37 % všech domácností jednotlivců pak připadá na seniory.

Počty hospodařících domácností tvořených jednou rodinou podle typu

Roste počet jedno a dvoučlenných domácností

Průměrná velikost hospodařící domácnosti se postupně zmenšuje, což souvisí především s nárůstem počtu domácností jednotlivců. Mezi sčítáními v letech 2011 a 2021 poklesl průměrný počet členů hospodařící domácnosti z 2,34 osob na 2,15. Kromě domácností jednotlivců roste také počet dvoučlenných domácností. Většinu z nich tvoří manželé nebo nesezdaná soužití (71 %), osamělí rodiče s dětmi zahrnují zhruba jednu pětinu.

Jednočlenné a dvoučlenné domácnosti představují zhruba dvě třetiny všech domácností v České republice. Počet domácností s třemi a více členy od posledního sčítání naopak klesl. Pouze ve 2 % hospodařících domácností žije pět a více osob.

Závislých dětí přibylo

Ve výsledcích sčítání jsou hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba v domácnosti tvořené jednou rodinou, jejíž postavení v domácnosti je „dítě“, není zahrnuta mezi pracovní sílu a zároveň je ve věku 0 až 25 let.

V hospodařících domácnostech tvořených jednou rodinou žilo v roce 2021 téměř 2,1 mil. závislých dětí, což v průměru představuje 0,75 závislého dítěte na jednu hospodařící domácnost tohoto typu. V roce 2011 připadalo na jednu hospodařící domácnost 0,67 závislého dítěte. Zvýšení průměrného počtu závislých dětí v domácnostech lze částečně vysvětlit nárůstem plodnosti žen mezi sčítáními 2011 a 2021.

Ve více než polovině hospodařících domácností tvořených jednou rodinou (54 %) nežilo žádné závislé dítě. Druhou nejčetnější skupinou byly domácnosti s jedním závislým dítětem, které tvořily přes pětinu ze všech hospodařících domácností tvořených jednou rodinou (22 %). S narůstajícím počtem závislých dětí se četnost výskytu těchto domácností snižovala, se třemi a více závislými dětmi jich byla již jen 4 %.

Podíl úplných rodin na hospodařících domácnostech tvořených jednou rodinou (%, 2021)

Oblasti s rodinných chováním potvrzeny

Rozdíly ve velikosti a ve struktuře hospodařících domácností se projevují také regionálně. Nejvíce tradiční rodinné chování vykazují kraje Vysočina, Zlínský a Pardubický. V nich najdeme nejvyšší zastoupení rodinných domácností, úplných rodin a nejnižší podíly domácností jednotlivců a faktických manželství. Naproti tomu kraje Karlovarský, Ústecký a Praha se dlouhodobě vyznačují opačnými charakteristikami.

Na průměrný počet členů nebo na počet závislých dětí v hospodařící domácnosti má vliv velikost obce. S její rostoucí velikostí se snižuje jak průměrný počet osob žijících spolu v jedné domácnosti, tak i podíl rodin s vyšším počtem závislých dětí.

Nejnižší podíly úplných rodin v rámci hospodařících domácností tvořených jednou rodinou byly zaznamenány tradičně v krajích Karlovarském a Ústeckém, na Bruntálsku a Jesenicku a také v zázemí velkých měst. Na opačném konci spektra s nejvyšším zastoupením úplných rodin se nacházejí Kraj Vysočina a Pardubický kraj, mikroregiony na Brněnsku, Zlínsku a Plzeňsku.

Článek si můžete přečíst v květnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo