Dívejme se, naslouchejme

Odhaduje se, že na celém světě si ročně vezme život 703 tisíc lidí; to je jedna osoba každých 40 sekund.

Na každou sebevraždu připadá pravděpodobně 20 dalších lidí, kteří se o ni pokusí, a mnoho jiných o tomto způsobu odchodu ze života vážně uvažuje, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO).

K sebevraždám dochází ve všech částech světa, WHO však odhaduje, že k 77 % z nich dochází v zemích s nízkými a středními příjmy, což je větší podíl, než odpovídá procentnímu zastoupení obyvatel těchto zemí na celosvětové populaci. Mezi mladými ve věku 15–29 let je sebevražda čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí.

Zatímco souvislost mezi sebevraždou a duševními poruchami (zejména depresí a poruchami souvisejícími s užíváním alkoholu) je dobře prokázaná, k mnoha sebevraždám dochází impulzivně ve chvílích krize. Mezi další rizikové faktory patří zkušenost se ztrátou (blízkých, domova…), osamělostí, diskriminací, rozpadem vztahu, finančními problémy, chronickou bolestí a nemocí, násilím, zneužíváním a konflikty nebo jinými humanitárními událostmi. Nejsilnějším rizikovým faktorem sebevraždy je předchozí pokus o ni.

Odhaduje se, že kolem 20 % celosvětových sebevražd je způsobeno otravou pesticidy, a to většinou právě ve venkovských zemědělských oblastech v zemích s nízkými a středními příjmy. Dalšími běžnými způsoby sebevraždy jsou oběšení a střelné zbraně.

Kvalita dat

WHO označuje celosvětově dostupnost a kvalitu údajů o sebevraždách a pokusech o sebevraždu jako špatnou. Pouze asi 80 členských států má podle WHO kvalitní demografickou statistiku, kterou lze přímo použít k odhadu míry sebevražd. Problém nekvalitních údajů o úmrtnosti se netýká pouze sebevražd. Avšak s ohledem na citlivost sebevražd jako společenského tématu a nezákonnost sebevražedného chování v některých zemích je pravděpodobné, že nedostatečná hlášení a chybná klasifikace představují v případě sebevražd větší problém než pro většinu jiných příčin smrti. Lepší dohled a monitorování pokusů o sebevraždu jsou tedy velmi žádoucí.

Stigma, zejména v souvislosti s duševními poruchami a sebevraždou, znamená, že mnoho lidí, kteří uvažují o tom, že si vezmou život nebo kteří se o sebevraždu pokusili, nevyhledá pomoc, a proto se jim nedostává podpory, kterou potřebují. Podle WHO má v současné době prevenci sebevražd jako jednu ze zdravotních priorit pouze několik zemí a jen 38 zemí uvádí, že mají národní strategii prevence sebevražd.

WHO důrazně doporučuje všem zemím, aby zlepšily úplnost, kvalitu a včasnost svých údajů o sebevraždách což zahrnuje nejen důležitou registraci sebevražd, nemocniční registry pokusů o sebevraždu, ale také celostátně reprezentativní průzkumy shromažďující informace o sebevražedných pokusech.

Pomoci může každý

Všichni, ať z pozice dítěte, rodiče, přítele, kolegy či člověka, který má se sebevraždou dokonce osobní zkušenost, můžeme hrát roli v podpoře těch, kteří se myšlenkami na sebevraždu zaobírají, prožívají sebevražednou krizi, nebo dokonce jsou již rozhodnuti. Všichni můžeme oslovit či vyslechnout lidi, kteří mají problémy. Naše činy a jednání, bez ohledu na to, jak velké nebo malé jsou, mohou poskytnout naději těm, kteří se trápí. Všichni můžeme vytvářet naději, a být světlem.

Více zde.