Denně se změní více než osm tisíc prvků

S předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karlem Štenclem jsme hovořili o úkolech souvisejících s pořizováním a poskytováním geografických dat.

Jednou z činností ČÚZK je vedení registru RÚIAN. Jaké údaje jsou v tomto registru zaznamenány, kolik záznamů registr aktuálně obsahuje a jak probíhá jejich aktualizace?

ČÚZK je správcem základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, který je jedním ze čtyř základních registrů veřejné správy. Obsah RÚIAN se dělí na územní prvky, což jsou jasně lokalizovatelná území či objekty, jako například území krajů, okresů nebo obcí, a dále stavební objekty, parcely a adresní místa, která lokalizují adresy. Vedle toho se evidují i takzvané územní jednotky, jejichž charakteristickým znakem je to, že neevidujeme jejich územní vymezení, přestože plošné jsou. Jedná se o části obcí a ulice a veřejná prostranství. Poslední skupinou jsou účelové územní prvky, které zahrnují vymezená území vztahující se primárně k určité agendě mimo náš rezort. Jsou to například území volebních okrsků, území evidovaná Českým báňským úřadem jako dobývací prostory, území s přírodní ochranou a podobně.

Pro základní představu, v RÚIAN evidujeme téměř 22,5 milionu parcel, 4,2 milionu stavebních objektů, skoro 3 miliony adresních míst a přes 85 tisíc ulic. K aktualizaci údajů dochází v průběhu celého roku. Například každý rok je do RÚIAN průměrně zapsáno 50 tisíc nových stavebních objektů, téměř 30 tisíc adresních míst nebo 350 až 650 nových ulic. Denně v RÚIAN editoři provedou změnu u více než 8 tisíc prvků – například u 1 500 stavebních objektů, 7 tisíc parcel a 200 adresních míst.

Editory těchto údajů jsou spolu s ČÚZK i katastrální úřady, stavební úřady, obce, editoři účelových územních prvků, a také Český statistický úřad, který je editorem údajů o základních sídelních jednotkách. Editace probíhá prostřednictvím agendových informačních systémů ISÚI (informační systém územní identifikace) a ISKN (informační systém katastru nemovitostí). Veškerý obsah RÚIAN uživatelům poskytujeme v režimu otevřených dat.

Jak vysoká je chybovost údajů v RÚIAN a v kterých fázích vznikají tyto chyby nejčastěji?

Datový obsah RÚIAN takříkajíc nevznikl na zelené louce. ČÚZK měl zákonem stanovené datové zdroje pro úvodní naplnění, a je třeba přiznat, že největší chybovost v RÚIAN byla u údajů, které jsme převzali ze systémů jiných rezortů. Z pohledu kvality na tom byla nejhůř data územně identifikačního registru adres (UIR-ADR) ve správě MPSV. Stále se vyrovnáváme s tím, že UIR-ADR obsahoval celou řadu záznamů fiktivních stavebních objektů a adresních míst. Ani data o základních sídelních jednotkách, která se do RÚIAN přebírala ze systému ČSÚ, nebyla rozhodně bez chyb. Nemyslím to ale nějak kriticky, protože RÚIAN vznikal mimo jiné proto, aby se referenční data s vazbou k území postupně konsolidovala a zkvalitňovala v jednom systému. Skutečnost, že se jedná o základní registr, je velkou výhodou, protože v základních registrech dobře funguje mechanismus oprav chybných údajů po vyznačení takzvané reklamace. ČÚZK vytvořil aplikaci „Reklamační formuláře RÚIAN“, která umožňuje zaslat návrh na opravu ke všem referenčním údajům v RÚIAN příslušnému editorovi.

ČÚZK navíc z pozice správce základního registru sám podporuje zkvalitňování datového obsahu RÚIAN, a vytvořil proto aplikaci, ve které jsou pro potřeby editorů pravidelně zveřejňovány chyby nebo podezření na chybně vedené referenční údaje. Aplikace je aktivně využívána nejen editory, ale i pracovníky krajských úřadů při vytváření plánu kontrol výkonu přenesené působnosti v oblasti zápisu údajů do RÚIAN.

Obě uvedené aplikace nám slouží k předávání informací o chybách editorům, kterých je jen na obcích a stavebních úřadech téměř 7 tisíc. A právě velké množství editorů a mnohdy jejich nečinnost jsou limitujícími faktory pro provádění oprav.

Ing. Karel Štencel

Vystudoval obor geodézie a kartografie na Stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně. Poté pracoval na katastrálních úřadech v Kroměříži a ve Zlíně a řídil Katastrální úřad pro Zlínský kraj. Od roku 2007 byl místopředsedou ČÚZK, odborně řídil regionální katastrální úřady a Zeměměřický úřad, zodpovídal za rozvoj informačních systémů. Předsedou ČÚZK byl jmenován od ledna 2024.

Statistikům (a nejen jim) by velmi usnadnil práci registr bytů, který v Česku nemáme. Co brání jeho zavedení? Podniká ČÚZK nějaké kroky k tomu, aby tento registr vznikl?

O potřebě vzniku registru bytů se v Česku mluví minimálně 15 let. Nikdy se ale nenašel rezort, který by připravil ucelenou analýzu potřebnosti takového registru pro různé agendy a předložil ji vládě, aby v případě souhlasu uložila úkoly jednotlivým institucím. Český statistický úřad před třemi lety inicioval vznik pracovní skupiny pro vypracování takové analýzy s ohledem na potřebnost údajů o bytech pro statistické účely. Vládě ale předložena nebyla, takže se vznik registru bytů opět odkládá.

Náš úřad dlouhodobě deklaruje připravenost rozšířit datový obsah RÚIAN i o byty a zájem podílet se na přípravě novely zákona o základních registrech k zakotvení registru bytů do právní úpravy. Nejsme ovšem rezortem, který by podrobné údaje o bytech potřeboval k výkonu svých zákonem stanovených agend.

Katastr nemovitostí v České republice je již od roku 2017 plně digitalizován. Jaké úkoly ČÚZK v souvislosti s katastrem nyní řeší?

Katastr je velmi živý registr a zpravidla každý rok zpracováváme kromě běžných činností i něco nového. V loňském roce to byl zápis vlastnického práva státu k nemovitostem nedostatečně identifikovaných vlastníků po uplynutí 10 let od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. ÚZSVM po dobu 10 let vystavil informace o takovém majetku, a také sám dohledával v pozemkové knize a dalších archivech údaje pro jednoznačnou identifikaci původního vlastníka. Pokud se podařilo další údaje dohledat, mohlo být zpravidla následně zahájeno dědické řízení. Uplynutím uvedené doby přešlo vlastnické právo ze zákona na stát, a my jsme museli provést zápis do katastru. Jednalo se celkem o 140 tisíc parcel vlastněných 106 tisíci vlastníky, u kterých jsme zpravidla znali jen jméno a příjmení a někdy ani to ne.

V letošním roce budeme uvádět do praxe portál katastru a zeměměřictví, který jsme zprovoznili na začátku února. V rámci pilotního provozu budeme sbírat názory uživatelů a systém optimalizovat. Kromě toho začneme rutinně používat i nový software pro podporu prací při revizích katastru a novém mapování.

Jedním z nejviditelnějších výstupů ČÚZK je základní mapa České republiky, kterou využívají i další subjekty pro své aplikace. Jak často se tato mapa aktualizuje a za jak dlouho se do ní tedy propíší případné změny v území?

K této otázce bych chtěl zdůraznit, že ČÚZK vydává od 1. 7. 2023 nové státní mapové dílo. Nařízením vlády byla zrušena tzv. základní mapa České republiky, která byla nahrazena zcela novým státním mapovým dílem nazvaným „Základní topografická mapa České republiky v měřítkách 1 : 5 000, 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 250 000“.

Z těchto mapových děl je úplně nově vydávána mapa v měřítku 1 : 5 000 a 1 : 250 000. Základní topografická mapa v měřítku 1 : 5 000 je unikátní státní mapové dílo s velmi kvalitním obsahem, vyznačující se velmi vysokou polohovou přesností zobrazení jednotlivých geografických objektů. Vzhledem ke skutečnosti, že ZTM 5 obsahuje úplné informace o adresních místech na území České republiky, očekává se, že najde své místo i v krizovém řízení, neboť právě informace o adresních místech umožňují například efektivní navigaci složek integrovaného záchranného systému.

Zeměměřický úřad zpracovává celou sadu map státního mapového díla podle edičního plánu s periodou 2 až 3 roky. Současně ale sleduje průběžně změny v terénu, tyto vyhodnocuje a podle významu změny rozhoduje o případném mezivydání konkrétního mapového listu ZTM. Základními informačními podklady jsou hlášení o změnách, která získáváme od primárních správců prvků technické infrastruktury, a Ortofoto České republiky, které nám slouží jednak jako všeobecný zdroj informací o změnách v území, ale také jako referenční podklad pro digitalizaci polohových informací. Vzhledem ke skutečnosti, že letecké měřické snímkování a tvorbu Ortofota zajišťujeme ve dvouleté periodě a zhruba rok trvá proces zpracování dat a tvorba ZTM, lze učinit závěr, že případné změny v území se do ZTM propíší zpravidla do tří let od leteckého měřického snímkování.

Z jakých zdrojů získáváte podkladová data pro mapu ČR? Provádí ČÚZK také nějaká terénní šetření?

Primárně geografická data spravujeme v Základní bázi geografických dat České republiky (ZABAGED) v digitální formě. Základní mapy jsou poté v podstatě generalizovaným kartografickým výstupem z databáze ZABAGED. Pro aktualizaci ZABAGED používáme několik postupů a zdrojů dat, zejména ale získáváme informace o změnách v území od primárních správců geografických dat. Například změny v lesích získáváme od Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, údaje o změnách ve výstavbě přebírají kolegové v Zeměměřickém úřadě z katastru nemovitostí, změny prvků technické infrastruktury od jejich správců. Počítáme ovšem s tím, že základním zdrojem dat o technických infrastrukturách se v budoucnosti stanou digitální technické mapy krajů. A ano, Zeměměřický úřad provádí i terénní šetření, protože řadu informací nelze získat pouze kancelářským způsobem práce a je nutné je zjišťovat v terénu – například charakter místních komunikací a polních cest, průběhy malých vodních toků v lesích, ověřování výškových překážek a podobně.

Zmínil jste digitální technické mapy krajů (DTM). Jak intenzivně byl váš úřad do tohoto projektu zapojen?

ČÚZK je s tímto projektem spojen od jeho vzniku v roce 2019, kdy se začala připravovat novela zákona o zeměměřictví, kterou byla oblast správy, editace a užívaní dat DTM nově upravena.

DTM spravují kraje, jedná se tedy o decentralizovaný systém se 14 lokálními databázemi. Všech 14 systémů zastřešuje jeden informační systém ve správě ČÚZK – informační systém digitální mapy veřejné správy. Ten zajišťuje klíčové funkce na centrální úrovni, které umožňují logované a na oprávněních založené předávání dat od krajů k uživatelům a naopak, evidenci všech zapojených vlastníků, správců a provozovatelů dopravní a technické infrastruktury a evidenci editorů, včetně rozsahu jejich editorských oprávnění. Významnými hráči v celém systému DTM se navíc staly státní organizace Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic, které od krajů převzaly roli správců DTM v koridorech jimi spravovaných dopravních staveb.

Byl to nepochybně nejsložitější informační systém, jaký jsem na ČÚZK uváděl do provozu. V červenci 2024 muselo být funkčně propojeno 17 informačních systémů, což je v současných složitých podmínkách certifikace k oprávněním pro propojování informačních systémů opravdu velmi složité. Druhým hlavním úkolem bylo úvodní naplnění daty, a i to se podařilo v rozsahu stanoveném projekty z fondů EU, z nichž bylo pořizování dat financováno.

Co se vlastně v technických mapách eviduje? A jaký je princip aktualizace?

Datový obsah digitálních technických map se dělí na dvě základní skupiny se zcela odlišným způsobem editace. Za údaje o sítích dopravní a technické infrastruktury odpovídají přímo jejich vlastníci, a pouze oni jsou oprávněni údaje editovat, přičemž mohou editační kompetenci předat smluvnímu partnerovi. Pro lepší představu o komplikovanosti takového způsobu editace je vhodné připomenut, že správci sítí nejsou jen velcí správci elektrických a plynových sítí, ale i velký počet vlastníků telekomunikační infrastruktury a v neposlední řadě všech 6 258 obcí, které spravují sítě veřejného osvětlení, místních komunikací, v některých případech kanalizačních sítě, vodovody a podobně. Zbytek datového obsahu tvoří takzvaná základní prostorová situace, u které je editorem kraj a k plnění této editorské kompetence využívá geodetickou aktualizační dokumentaci povinně předkládanou stavebníky. Tato dokumentace podléhá ověření autorizovaným zeměměřickým inženýrem. Za úvodní naplnění dat do systémů byly odpovědné stejné subjekty jako za jejich následnou editaci. Kraje za tímto účelem zmapovaly tisíce hektarů prostorové situace, zajistily konsolidaci nových a už existujících dat a úspěšně provedly importy dat do svých databází. Síťaři teoreticky již více než 15 let měli mít svoje sítě podrobně zmapovány pro potřeby územního plánování, ale zejména u menších obcí tomu tak doposud není. Povinnost naplnit data do DTM k tomu znamená nový impulz. Data velkých vlastníků sítí již ale v DTM jsou a průběžně se aktualizují.

Jak je na tom Česká republika ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi v kvalitě a dostupnosti geografických a katastrálních dat?

Myslím si, že velmi dobře. České zeměměřictví se za uplynulých třicet let proměnilo po koncepční i technologické stránce, a také katastr nemovitostí se díky digitalizaci zásadně změnil. Nejlépe lze posun v kvalitě našich dat a služeb popsat tím, že jsme ještě před dvěma dekádami k našim západním a jižním sousedům vzhlíželi s obdivem, ale dnes už poskytujeme uživatelům obdobně kvalitní služby. V oblasti katastru navíc velmi těžíme z dobře nastaveného modelu spojené registrace práv a technické části katastru. Například v Rakousku nám tento spojený model závidí, protože se ukazuje, že je efektivnější, než vedení pozemkových knih k registraci práv v gesci ministerstva spravedlnosti a technické údaje katastru v gesci tamní mapovací agentury. Země na východ od nás jsou na tom podstatně hůře.

Jaké jsou aktuální trendy v poskytování a zobrazování geografických informací? Zaujala vás nějaká novinka v tomto směru?

Nejsem odborník na tuto oblast. Sleduji spíše nové trendy a zamýšlím se nad jejich využitím pro naše potřeby. Například se už poměrně dlouho mluví o tom, že crowdsourcing způsobí revoluci ve sběru dat o území, když přece každý člověk s mobilem může pořídit určitá prostorová data a nasdílet je. Je mi jasné, že pro katastrální mapování takové pořizování dat využitelné hned tak nebude, ale pro aktualizaci topografických databází by se využít dalo.

Každopádně vnímám jednak jistý ústup ze slávy filozofie zakotvené v evropské směrnici INSPIRE, která je nyní ve sdílení dat vytlačována širšími iniciativami v oblasti otevřených dat, a dále příklon k technologiím umožňujícím sdílení dat v bezpečném a důvěryhodném prostředí. To jsou velmi podobné cíle, jaké si kladla směrnice INSPIRE, která si ale netroufla požadovat otevřený přístup k datům.

Z minulosti si pamatuji na četná místa opatřená masivním kovovou hlavicí pevně zazděnou v základech budovy či ve skále s nápisem: „STÁTNÍ NIVELACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ“. Zdá se mi, že tyto nivelační body z prostředí mizí. Co je důvodem?

To máte pravdu. Jedná se o stabilizaci a vyznačení bodů státní nivelační sítě, respektive bodů základního výškového bodového pole. Přestože tyto body jsou chráněny zákonem a jejich poškození se trestá, stává se, že jsou zlikvidovány nebo poškozeny zpravidla při výstavbě. V současné době je to dokonce velmi časté v souvislosti se zateplováním staveb. Zeměměřický úřad provozuje internetovou aplikaci, kterou mohou stavebníci a projektanti využít k analýze, zda se v prostoru jejich stavebního záměru nacházejí geodetické body (polohové i výškové), a naleznou zde také návod, jak postupovat, aby geodetické body neničili. Dalším nástrojem pro správu geodetických bodů je internetová aplikace „Bodová pole hlášení závad“, která je určena pro geodety, kteří mají možnost Zeměměřickému úřadu nahlásit poškození geodetických bodů, a úřad následně podle významu poškozeného bodu řeší jeho obnovu.

Pod ČÚZK spadá Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický. Jaké úkoly tento ústav řeší?

Bude to asi znít trochu moc obecně, ale posláním ústavu je výzkum v oboru geodézie, zeměměřictví a katastru. Kromě toho se kolegové ve výzkumném ústavu zabývají i vývojem a testováním nových metodik a postupů a vyvíjejí specializovaný software. Působí v několika dlouhodobých celosvětových programech měření a pozorování Země a důležité je i působení ústavu na poli metrologie, protože zajišťuje činnost autorizovaného metrologického střediska a akreditované kalibrační laboratoře. Geodeti jsou povinni své měřické přístroje pravidelně kalibrovat a kalibrační laboratoř výzkumného ústavu je jedním z certifikovaných poskytovatelů těchto služeb. V neposlední řadě VÚGTK zajišťuje pro náš obor činnost odvětvového informačního střediska včetně Zeměměřické knihovny.

Do kompetencí ČÚZK patří také standardizace a schvalování jmen geografických objektů. V čem tato činnost spočívá? Jména jakých objektů a v jakých souvislostech řešíte nejčastěji?

ČÚZK zajišťuje standardizaci jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku. Je tomu tak proto, že zodpovědnost za názvosloví či jména v sídlech přináleží obcím, změny sídelních jmen schvalují zastupitelstva obcí. Názvoslovná komise ČÚZK garantuje používání spisovných názvů v českém jazyce. Prakticky posuzuje existující a nová jména a usiluje o jejich správnou českou formu. Paradoxně, ne zřídka se stává, že jména v sídlech obsahují pravopisnou chybu. Příkladem je pojmenování ulice Pod sídlištěm, ve které sídlí náš úřad. Ve slově „sídlištěm“ je použito malé „s“, přičemž podle platných pravidel českého pravopisu by mělo být velké „S“. Ovšem v době, kdy byl název městskou částí schválen, bylo možné použít i malé „s“. V případě chyby může Názvoslovná komise upozornit na nesprávnost jména, ale závěrečné stanovisko přináleží obci.

Nová pojmenování se vyskytují samozřejmě v sídlech a souvisí jednak s odstraňováním nevhodných názvů s politickým podtextem a také se vznikem nových ulic a veřejných prostranství.

Rád bych ale zmínil, že na konci roku 2024 jsme dokončili digitalizaci a sladění jmen zobrazených v základních topografických mapách a v katastrálních mapách. Navíc jsme zprovoznili novou plně digitální databázi geografického názvosloví, kterou nazýváme Geonames České republiky. Díky tomu má Česko od letošního 1. ledna úplnou digitální databázi názvosloví z celého území republiky.

Na jakých úkolech či projektech spolupracuje ČÚZK s ČSÚ?

Spolupráce mezi národními mapovacími a statistickými organizacemi je nezbytná a týká se mnoha oblastí. Naše geografické a mapové produkty slouží jako podklad pro územně orientované agendy, mezi něž patří i statistiky.

Abych byl konkrétnější, mohu zmínit například spolupráci při úvodním naplnění a editaci údajů v RÚIAN, o které jsme mluvili. V této souvislosti musím říct, že mne moc mrzí, že už skončilo naše „bratrství“ odvozené od gesce ke správě základních registrů. Mnoho zaměstnanců ČSÚ, kteří budovali Registr osob, osobně znám a po celu dobu s nimi byla výborná spolupráce. Je škoda, že ČSÚ o ROS přišel.

Naše dva úřady byly, myslím, hlavními tahouny diskuzí o registru bytů, a bylo dobře, že jsme jednali ve shodě, protože z jiných resortů zaznívaly často protichůdné požadavky na obsah registru bytů, které se nám společnými silami dařilo lépe usměrňovat.

Aktuálně je pro mne dalším úspěšným příkladem spolupráce i přebírání údajů o nově vzniklých stavbách z RÚIAN pro potřeby statistických zjišťování. Já i můj předchůdce jsme v posledních deseti letech opakovaně usilovali o zrušení formuláře STAV 7-99, když máme administrativní zdroj dat a můžeme případně i rozšířit evidovanou sadu údajů. Jsem moc rád, že na nejbližším jednání České statistické rady budu moci s radostí říct, že je lepší pozdě, nežli vůbec.

Jaké hlavní úkoly čekají ČÚZK v následujících měsících a letech? Na co se chcete hlavně soustředit?

Plánů máme hodně, ale všechno se bude odvíjet od rozpočtových možností naší kapitoly.

V obecnější rovině musím zdůraznit snahu o další automatizaci při zápisech do katastru nemovitostí. Již jsem uvedl, že jsme zprovoznili portál a slibujeme si od něj zvýšení počtu plně elektronických podání. Osobně všude možně říkám, že katastrální úřady chtějí přijímat plně elektronická podání k zápisu do katastru, ale navrhovatelé je neumějí vyrobit, protože fungování eGovernmentu je u nás příliš složité. Snad bude sleva 20 procent na správním poplatku při využití portálu natolik motivující, že si občané konečně začnou pořizovat elektronické podpisy a budou si aktivovat datové schránky. Bez elektronického podání neobdržíme na vstupu strukturovaná data potřebná pro automatizované zpracování. Zvýšení automatizace ale přinese i nemalé výdaje potřebné na úpravy informačních systémů.

Pro Zeměměřický úřad by mělo být v příštích letech hlavním úkolem pořízení nového 3D modelu celého území. Vše závisí na tom, jestli v tomto volebním období ještě bude schválen zákon o správě informací o stavbě a vystavěném území, kterému se zkráceně říká zákon o BIM.

A máme i jeden velký stavební záměr. Je jím je rekonstrukce pláště naší budovy v Kobylisích. Rádi bychom měli taky tak krásně opravenou budovu, jako má Český statistický úřad. Moc se vám to povedlo…

Rozhovor vyjde v připravovaném březnovém vydání časopisu Statistika&My.