Čím více lidé s vodou šetří, tím je voda dražší

Sledováním vodohospodářských ukazatelů v dlouhodobé časové řadě lze zjistit vývoj a potřeby tohoto oboru. Pomineme-li technické ukazatele, které souvisejí především s napojováním obyvatelstva na vodovodní a kanalizační síť (tj. délky sítí, počty přípojek, počty napojených obyvatel apod.), není bez zajímavosti, jak se měnily nároky na výrobu pitné vody pro potřeby domácností a průmyslu, včetně služeb.

V 90. letech došlo k obratu

Je celkem logické, že spotřeba vody rostla zhruba do konce 80. let minulého století. Její cena se tehdy pohybovala mezi 2 až 3 Kč za m³, takže lidé neměli potřebu s vodou zvlášť šetřit. V té době nebyly ani nijak významně rozšířeny úsporné spotřebiče a sanita. V průmyslu se využívaly technologie výroby, které byly nezřídka velmi náročné na spotřebu vody.

Po listopadu 1989 se s transformací v celém národním hospodářství změnily vlastnické vztahy i v oboru vodovodů a kanalizací. To se odrazilo v organizační struktuře nových provozních subjektů, které začaly fungovat na principu tržní ekonomiky. Od počátku 90. let došlo k prudkému poklesu objemů vyrobené, ale i fakturované vody. Důvodů bylo více. Jedním z nich byl neustálý růst vodného a stočného, což vedlo k úsporám ve spotřebě vody na straně spotřebitelů. Dalším z aspektů klesající spotřeby vody bylo i cílené využívání efektivnějších a úspornějších spotřebičů, které umožňovaly významně regulovat spotřebu vody v domácnostech. Úsporné myčky, pračky, sanita, různé typy perlátorů či regulátorů průtoku se postupem času staly běžnou výbavou domácností.

Také v průmyslu došlo k poklesu spotřeby vody. Ten byl způsoben jednak zaváděním nových technologií výroby, jednak útlumem výroby v některých odvětvích. Pro ilustraci, největší spotřebu pitné vody vykazoval průmysl v letech 1982 a 1983, kdy mu bylo fakturováno kolem 248 mil. m³. O 30 let později, tedy v roce 2012, bylo průmyslu fakturováno už pouze 56 mil. m³. Reálný pokles tedy činil 192 mil. m3 a relativní 77,4 % (pozn. red.: v rámci zjednodušení vykazování ČSÚ od roku 2013 nesleduje spotřebitele vody v kategoriích domácnosti, průmysl, zemědělství a ostatní, ale pouze v kategoriích domácnosti a ostatní, které v sobě zahrnují jak průmysl, tak zemědělství a ostatní).

Jak klesala spotřeba vody v domácnostech

Oproti tomu spotřeba vody v domácnostech kulminovala v roce 1990, kdy bylo domácnostem fakturováno 546 mil. m³ pitné vody. Z tohoto údaje vyplývá, že jeden obyvatel napojený na veřejný vodovod tak spotřeboval 173,5 litrů pitné vody denně. Od roku 1990 do roku 2014 faktická spotřeba vody v domácnostech poklesla o 230 mil. m³, tj. o 42 %. Spotřeba vody na osobu a den tak činila 87,3 litrů (pokles o 49,7 %).
S klesající spotřebou vody v domácnostech současně narůstal počet obyvatel napojených na vodovod pro veřejnou potřebu. Zatímco v roce 1970 bylo na vodovod napojeno 64,5 % obyvatel, o dvacet let později, v roce 1990, to bylo již 83,2 % a v roce 2014 dokonce 94,2 %.

Obliba kohoutkové vody v poslední době stále roste

Celková spotřeba nealkoholických nápojů vykazovala až do roku 2008 vzrůstající trend. Kolem roku 2000 nastal poměrně prudký nárůst jejich spotřeby. Příliv cizího kapitálu zasáhl i tuto oblast ekonomiky, což se projevilo v rozvoji reklamy, začal stoupat dovoz různých druhů nealkoholických nápojů a rozšířil se jejich sortiment. To vše ovlivňovalo chování spotřebitelů. Nárůst spotřeby balených vod a minerálek souvisí do značné míry také s rozvojem používání plastových obalů.
V posledních letech však došlo ke snižování spotřeby nealkoholických nápojů. Ruku v ruce s poklesem balených nealko nápojů stoupá obliba kohoutkové vody. Důvody změn spotřebitelského chování jsou ekonomické i ekologické. Voda z kohoutku je stále nesrovnatelně levnější než voda v lahvích. Vliv na snížení spotřeby nealkoholických nápojů mohou mít i různá zdravotní doporučení.

Více se dočtete zde: Životní prostředí