Do duševního vlastnictví investujeme méně než Unie

V roce 2014 narostly investice v České republice reálně o 4,5 %. V kontextu předchozích dvou let recese, kdy se snížily v úhrnu o 7,2 %, se jednalo o výsledek velmi příznivý. Jen pro doplnění: v letech dočasného oživení 2010 a 2011 narostly celkově jen o 2,4 % a v krizovém roce 2009 se propadly o historicky ojedinělých 10,1 %.
S ohledem na předchozí období byl vloni vývoj investic skutečně pozitivní a nic na tom nemění ani to, že proti vrcholu konjunktury v roce 2008 chyběla stále více než desetina.

V porovnání s eurozónou rostly investice v ČR více než čtyřikrát rychleji

V eurozóně narostly v roce 2014 investice o 1,0 %, v celé Evropské unii pak o 2,3 %. Na přírůstek investic v České republice to nestačilo ani zdaleka. V porovnání s eurozónou u nás rostly investice více než čtyřikrát rychleji, proti EU téměř dvakrát tak rychle.

Také v porovnání s rokem 2008 na tom byla Česká republika lépe, i když v tomto ohledu nebyl rozdíl tak markantní. Zatímco tuzemsko ztrácelo 10,8 %, EU mírně vyšších 11,9 %. Eurozóně chybělo z tehdejší úrovně 14,7 %. Pozitivní bylo i to, že poprvé od roku 2010 investice v České republice posílily dynamičtěji než ve Spojených státech amerických.
Zatímco dynamika investic určuje, o kolik procent stouply nebo klesly, míra investic zohledňuje jejich význam. Odpovídá podílu investic na HDP v běžných cenách a naznačuje, zda se v ekonomice investuje hodně (míra investic je vysoká), anebo málo (míra investic je nízká).
Pokud srovnáme míru investic v ČR v loňském roce (25,3 %) s mírou investic v celé EU (19,3 %), pak je zjevné, že v tuzemsku se investuje výrazněji. Platí to dlouhodobě, přitom disproporce mezi mírou investic v ČR a EU zůstává poměrně stabilní. Co se týče přímo pořadí České republiky v žebříčku členských zemí EU, je vysoce nadprůměrné, vymyká se dokonce i jiným konvergujícím ekonomikám. Například v letech 2013 a 2014 předehnalo Českou republiku jen Estonsko.

Středem zájmu budovy, stavby a technologie

Podstatná není jen dynamika investic, ale také struktura přírůstku. V reálném vyjádření vloni nejvíce narostly objemově významné investice: do budov a staveb (+6,9 %) a do technologií, tedy do ICT, strojů a zařízení (+6,8 %). Dále stouply investice do produktů duševního vlastnictví (+3,3 %), kam patří například výdaje na výzkum a vývoj či nákupy softwaru. Co stálo za jejich růstem? Firmy přehodnotily svá očekávání ohledně budoucího ekonomického vývoje a začaly více investovat. Také uvolněná fiskální politika zapůsobila na investiční aktivitu pozitivně. Promítla se především v nárůstu prostředků směřujících do výstavby infrastruktury, tedy ve vyšších investicích do budov a staveb.

Horší už to bylo s investicemi do staveb pro bydlení, do nichž své prostředky alokují zejména domácnosti. Fakticky stagnovaly (–0,1 %). S ohledem na rekordně nízké úrokové sazby z úvěrů na bydlení se může tento výsledek zdát slabý. Ovšem v porovnání s obdobím 2011–2013, kdy se vlivem reálně klesajících celkových příjmů domácností propadly tyto investice o hlubokých 9,1 %, to byl výsledek pozitivní.
Proti roku 2013 se snížily jen investice do dopravních prostředků a zařízení (–2,3 %) a do téměř bezvýznamných – samozřejmě jen z hlediska objemu – pěstovaných biologických zdrojů (–1,1 %).

Investice omezily pouze domácnosti

Také údaje tzv. sektorového členění v běžných cenách potvrzují, že se na růstu investic v roce 2014 podílel optimismus firem a méně napjaté rozpočty.
Po roční odmlce nefinanční podniky posílily své investice o 5,7 %, relativně málo investičně činné finanční instituce dokonce o 8,7 %.
Investice vládních institucí, které v letech 2010–2013 vlivem prováděných restrikcí propadly v úhrnu o dramatických 35,2 %, stouply o 17,6 %.
Méně investovaly jen domácnosti. Jejich investice, spolu s investicemi neziskových institucí, klesly o 1,9 %.

Více se dočtete zde: Věda, výzkum, inovace