Chudí nejsme, ale rádi si zahřešíme

Česká republika obsadila v rámci zemí EU v roce 2016 první místo nejmenším podílem osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Zatímco v ČR činil tento podíl 13,3 %, v Bulharsku, které se v pomyslném žebříčku umístilo až na samém chvostu, to bylo 40,4 %. Průměr EU se v tomto ohledu pohyboval na hodnotě 23,5 %. Také ve statistice kojenecké úmrtnosti Česká republika dosahuje příznivých čísel. V roce 2015 patřila s hodnotou 2,5 (počet zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených) společně se Švédskem na dělené třetí místo v žebříčku členských zemí Unie. První příčka patřila Slovinsku (1,6), naopak poslední Rumunsku (7,6). Unijní průměr činil 3,6.

Rádi jíme a kouříme

Co se týká indexu tělesné hmotnosti (BMI) či počtu kuřáků, Česká republika se v obou případech pohybuje nad evropským průměrem. Až 63,2 % mužů ve věku 15 a více let u nás v roce 2014 trpělo nadváhou (vs. 48,2 % žen). Průměr mužů, kteří trpěli nadváhou v EU, byl 57,3 % (žen 43,7 %).
Nejvíce mužů s nadváhou žilo v Chorvatsku (65,8 %), žen na Maltě (53,2 %). Naopak nejvíce žen se zdravou váhou (BMI = 18,5–25) žilo v Itálii, a to až 59,1 %. Mužů se zdravou váhou žilo nejvíce v Nizozemsku (46,6 %). Ve stejném roce v ČR kouřilo až 28,7 % populace ve věku 15 a více let, přičemž průměr EU byl tehdy 24 %. Nejvíce obyvatel kouřilo v Bulharsku, dokonce až 34,8 %, nejméně ve Švédsku, 16,7 %.

V počtu vysokoškoláků jsme podprůměrní

Z hlediska podílu osob se středoškolským vzděláním ukončeným závěrečnou nebo maturitní zkouškou či nástavbovým vzděláním nalezneme Českou republiku v roce 2016 dokonce na prvním místě v žebříčku zemí EU s podílem 70,9 %. Nejméně těchto osob shledáme v Portugalsku (20,2 %). Průměr EU se v této oblasti zastavil na úrovni 45 %.
Naopak v počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel vykazujeme vzhledem k EU dlouhodobě podprůměrné hodnoty. Sice lze vysledovat stoupající trend – v roce 2005 u nás žilo pouze 12,5 % vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, v roce 2016 pak 21,2 % –, ovšem i toto číslo je poměrně daleko za evropským průměrem (28,8 % v roce 2016). Nejvíce se podílem vysokoškoláků v Evropské unii „pyšní“ Velká Británie (41,1 %), nejméně jich udává Rumunsko (15,8 %).
Pouze 6,7 % českých žen pracovalo v roce 2016 na částečný úvazek. Unijní průměr se téhož roku pohyboval na hodnotě až 20 %. Nejvíce žen na částečný úvazek bylo zaměstnáno v Nizozemsku (50,5 %), nejméně pak v Bulharsku (2,2 %). Bohužel v této oblasti je u nás trend pouze mírně stoupající, když v roce 2010 v České republice pracovalo na částečný úvazek 5,9 % žen. Nárůst za šest let tedy činil pouze 0,8 procentního bodu. Například v roce 2010 byl na Maltě stejný údaj 12,4 % a v roce 2016 již 14,7 %.

Nejvíce aut se krade v Itálii

Jako příznivé jistě shledáme postavení ČR v Evropské unii v rámci statistik kriminality. V roce 2015 připadlo v ČR na 100 tis. obyvatel pouze 19 loupeží, což je v evropském kontextu podprůměrné číslo. V Belgii se ve stejný rok událo až 197 loupeží na 100 tis. obyvatel, což bylo vůbec nejvíce v Evropské unii. Naproti tomu na Slovensku to bylo pouze 10 loupeží na 100 tis. obyvatel, což bylo vůbec nejméně v Unii. Při zaměření pozornosti na krádeže motorových vozidel nalezneme Českou republiku na poměrně lichotivých místech pod průměrem EU. Na 100 tis. obyvatel bylo v tuzemsku v roce 2015 odcizeno 65,3 motorových vozidel, v Dánsku dokonce pouze 4,1. Nelichotivé prvenství v této statistice připadlo Itálii s hodnotou dokonce až 272,5.

Územní uspořádání států se změnilo

Zajímavý je také vývoj územního uspořádání států Evropské unie, které každým rokem zaznamenává větší či menší změny. I takové informace publikace ČSÚ nabízí, a to přehledně v mapové příloze pro všechny členské státy Unie.
Největší změny nastaly v roce 2017 ve Francii a Polsku. Ve Francii se změny týkaly až na region Auvergne-Rhône-Alpes všech regionů NUTS1, kterých ve Francii oproti roku 2016 přibylo pět, takže se v současné době země nově člení na 14 regionů NUTS1 a 28 regionů NUTS2. Největší změny jsou patrné v území středu a západu Francie. V okolí Paříže zcela zanikl územně rozlehlý region FR2 Bassin Parisien. V případě Polska nově vznikl region NUTS1 v centrálním Polsku PL7 Centralny. Polsko se tudíž nově dělí na sedm regionů NUTS1.

Orné půdy máme dost

Publikace také nabízí zajímavé srovnání států Evropské unie z hlediska zemědělství. Podíl orné půdy v České republice v roce 2015 činil až 40 % z celkové plochy zemědělské půdy. Přitom evropský průměr byl 24,5 %. V tomto směru nás předstihly pouze rovinaté země Dánsko (54,8 %) a Maďarsko (47,4 %). Není překvapením, že nejmenší zastoupení orné půdy bylo ve Švédsku (5,8 %).
Oproti roku 2010 činil v roce 2016 průměr zemí EU z hlediska indexu průmyslové produkce 105,6. S hodnotou 118,8 se Česká republika zařadila na osmé místo. První bylo Irsko (159,9). Naopak na chvostu žebříčku byl Kypr, který uváděl index 79,9.
Pozoruhodný byl v Česku také vývoj indexu výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. Ještě v roce 2016 zaznamenal index oproti roku 2010 hodnotu 34, v loňském roce vystoupala tato hodnota na 167,7. Větší nárůst výroby motorových vozidel již zaznamenaly pouze Maďarsko (202,7), Litva, Lotyšsko a Bulharsko. Jedinou zemí v Unii, kde index od roku 2010 poklesl, bylo Řecko (75,6).

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností