Chardonnay jen od Pálavy

Pěstování révy vinné má na jižní Moravě dlouholetou tradici. Počátky vinařství spadají zřejmě již do období 2. století, i když přímé důkazy o zakládání vinic pocházejí až z období Velkomoravské říše z archeologických nálezů z přelomu 8. a 9. století. Na rozvoj moravských vinic mělo velký vliv středověké křesťanství, od 12. století byly zakládány kláštery a ty zakládaly vinice. Na počátku 13. století se obchod s vínem a vinice staly významným zdrojem příjmů měšťanů a šlechty. Prací na vinicích se zabývalo téměř veškeré místní obyvatelstvo. V roce 1309 byl vydán první vinařský zákon, podle kterého všechny spory o zdejší vinice rozhodoval výkonný orgán v Hustopečích, jež byly tehdejší největší vinařskou obcí na jižní Moravě. Zlatý věk moravského vinařství vyvrcholil kolem roku 1820, na Moravě bylo 29,8 tis. ha vinic a moravská vína byla známá a žádaná i v zahraničí.
Pro vinařství však nastaly i roky méně příznivé. Kromě krutých zim, které způsobily vymrznutí části vinic, se objevili i škůdci a onemocnění. Ošetřování vinic bylo stále nákladnější a nerentabilnost pěstování vinné révy vedla k postupnému úpadku vinohradnictví.

ČSÚ sleduje vinice od roku 1920

ČSÚ má k dispozici údaje o rozloze produkčních vinic od roku 1920, kdy se hrozny sklízely z necelých 6 tis. ha. Na přelomu tisíciletí celková plocha vinic v ČR ale přesahovala již 15 tis. ha. Blížící se vstup do Evropské unie předznamenal zvýšenou aktivitu v rozšiřování plochy vinic. V ČR bylo v letech 2001 až 2004 nově osázeno více než 5 tis. ha vinic. V současné době vinice na jihu Moravy zabírají 18,2 tis. ha a tvoří 91,2 % republikového celku.
Plodným se keř révy vinné stává až čtvrtý rok po výsadbě. Sklizňové plochy jsou tak oproti celkovým výměrám vinic o 10 až 20 % nižší. Z archivních podkladů definitivních výsledků sklizně zemědělských plodin za okresy lze zjistit údaje o sklizni révy vinné v Jihomoravském kraji v současném správním uspořádání od roku 1961. Údaje za roky 1995 až 1999 jsou dopočteny z tehdejšího krajského celku (podíl 95 % ze sklizňové plochy v kraji a 96 % z objemu sklizně), do roku 2001 jsou ve výsledcích započteni i drobní pěstitelé.

 Sklizňová plocha v roce 2007 na maximu

V roce 1961 byly hrozny v Jihomoravském kraji sklizeny z plochy 5,2 tis. ha. Sklizňová plocha vinic v kraji se postupně zvyšovala. V roce 1977 překročila hranici 10 tis. a léta růstu byla ukončena rokem 1984 s hodnotou 11,7 tis. ha. Po devíti letech poklesu či kolísání se sklizňové plochy vinic v kraji snížily na 8,7 tis. ha v roce 1993. Poté však následovalo období nárůstu ploch a v roce 2000 již byly o jeden tisíc hektarů vyšší než před sedmi lety. V letech 2004 až 2007 se v meziročním zvyšování sklizňové plochy v kraji plně projevily výše uvedené aktivity nové výsadby. V roce 2007 sklizňová plocha v kraji dosáhla novodobého maxima, a to 15,7 tis. ha. V posledních pěti letech je sklizňová plocha révy vinné stabilní na úrovni 14,7 tis. ha, což tvoří 93 % republikového celku, oproti roku 1961 je téměř trojnásobná.

Ve výnosech hroznů byly v jednotlivých letech sledovaného období evidovány značné rozdíly zapříčiněné například možným poškozením kultur zimními a jarními mrazy, nepřízní počasí v době odkvětu, častými dešti v dalších fázích vegetačního období spojenými s výskytem plísní a škůdců. Krajním případem optimálních podmínek v Jihomoravském kraji byl rok 1983 s nejvyšší sklizní 107,8 tis. tun révy při výnosu 9,60 tuny z ha. Tehdejší desetiletý roční průměrný výnos byl překročen o 2,28 tuny z hektaru. O dva roky později byl zaznamenán opačný případ, kdy byly sklizeny pouze 4 tis. tun hroznů a výnos 0,35 tuny z hektaru dosáhl pouze 5,2 % desetiletého ročního průměrného výnosu. V roce 2017 bylo sklizeno 74,5 tis. tun hroznů při výnosu 5,06 tuny z ha. Desetiletý průměr výnosu byl překročen o 0,31 tuny z ha.

Čtyři vinařské podoblasti

Vinařská oblast Morava se geograficky rozkládá mezi Znojmem a Uherským Hradištěm a je tvořena čtyřmi vinařskými podoblastmi – Mikulovskou, Znojemskou, Velkopavlovickou a podoblastí Moravské Slovácko. V každé z nich se vzhledem k rozmanitosti krajiny daří především určitým druhům vín.
Pro Znojemskou podoblast je charakteristické Veltlínské zelené, Mikulovská podoblast v okolí Pálavy se zaměřuje na Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Chardonnay. Velkopavlovická vinařská podoblast produkuje především moravská červená vína a pro Slováckou podoblast je typický Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Rulandské šedé.
V roce 2015 se uskutečnilo strukturální šetření o vinicích. Z výsledků je možno uvést, že v Jihomoravském kraji bylo 17,6 tis. pěstitelů, kteří révu vinnou pěstovali na ploše 16,7 tis. ha. V třídění podle odrůd byly bílé odrůdy pěstovány na ploše 9,8 tis. ha (58,6 % z výměry vinic v kraji), modré odrůdy na ploše 5,2 tis. ha (31,2 %) a ostatní odrůdy na ploše 1,7 tis. ha (10,2 %). Největší plochu mezi bílými odrůdami zabíraly Veltlínské zelené (1 659 ha) a Müller Thurgau (1 385 ha), mezi modrými odrůdami to byly Frankovka (1 121 ha) a Svatovavřinecké (1 109 ha).

Více se dočtete zde: Zemědělství