Česká ekonomika nabrala nový dech

Zrychlení růstu české ekonomiky bylo podpořeno především bilancí zahraničního obchodu.

Po zvolnění růstu, ke kterému došlo ve druhé čtvrtině roku 2025, nabrala česká ekonomika ve 3. čtvrtletí nový dech a mezičtvrtletní přírůstek hrubého domácího produktu (HDP) zrychlil na 0,8 %. Díky tomu byl výraznější také meziroční přírůstek HDP (2,8 %). Česko se dokonce ve 3. kvartálu dostalo mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU.

Posílení mezičtvrtletního hospodářského růstu bylo podpořeno zejména zlepšením bilance zahraničního obchodu. Mírně rostla také spotřeba domácností a investice. Naproti tomu změna zásob měla na ekonomický růst negativní efekt. K meziročnímu růstu HDP ve 3. čtvrtletí přispívaly všechny jeho výdajové složky. Nejvíce se na pozitivní meziroční dynamice podílela spotřeba domácností. Nižší příspěvek zaznamenaly spotřeba vládních institucí, změna zásob, bilance zahraničního obchodu a investiční aktivita.

Příspěvky výdajových složek k mezičtvrtletnímu růstu HDP¹⁾ (příspěvky v p. b., růst HDP v %)

¹⁾ po vyloučení dovozu pro konečné užití

Zdroj: ČSÚ

Mírně posilovala také ekonomika Evropské unie. Ve 3. čtvrtletí vzrostl HDP v EU mezičtvrtletně o 0,4 %, hlavně pod vlivem vyšších investic. Mírně v EU rostla také spotřeba. Zhoršovala se ale bilance zahraničního obchodu. Celkově mírnou dynamiku HDP v EU ovlivnila zejména stagnace Německa a minimální růst Itálie (0,1 %). Většina ekonomik EU ve 3. čtvrtletí totiž rostla a ve třinácti zemích mezičtvrtletní přírůstek HDP dokonce překročil 0,5 %. Nejvíce posílily Dánsko (2,2 %) a Lucembursko a Švédsko (shodně o 1,1 %). O 0,9 % vzrostly Kypr a Polsko a hned za nimi se umístily s 0,8 % Česko, Portugalsko a Slovinsko. Mezičtvrtletně klesaly jen ekonomiky Finska (−0,3 %), Irska (−0,3 %) a Rumunska (−0,2 %). Meziročně se HDP v EU zvýšil o 1,6 % a Česko se z pohledu růstu nacházelo v horní čtvrtině žebříčku.

Růst ve většině odvětví

Také vývoj nabídkové strany ekonomiky ukazuje na posilování výkonu tuzemského hospodářství. Celková hrubá přidaná hodnota (HPH) se ve 3. čtvrtletí 2025 mezikvartálně zvýšila o 0,9 %, rostla šestý kvartál v řadě a aktuální tempo bylo nejvyšší za poslední čtyři roky. K růstu v průběhu roku přispívaly zejména stavebnictví, uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a rovněž informační a komunikační činnosti. Oživení mělo v zásadě plošný charakter, v samotném 3. čtvrtletí se z hlavních odvětví snižoval výkon pouze v nezpracovatelských průmyslových oborech (zahrnujících zejména těžbu a dobývání či energetiku). Celkový výkon odvětví ekonomiky se tak nacházel o 4,9 % nad vrcholem z období poslední konjunktury (4. čtvrtletí 2019), téměř výhradně ovšem zásluhou služeb (zejména ICT, finančnictví a vyspělých služeb pro podniky).

Příspěvky vybraných odvětví k mezičtvrtletnímu růstu HPH (příspěvky v p. b., růst HPH v %)

Zdroj: ČSÚ

Silné stavebnictví

Premiantem české ekonomiky je v současnosti stavebnictví. Zřetelné náznaky pozitivního obratu ve stavebnictví byly patrné už ve druhé polovině roku 2024. To pokračovalo i ve 3. čtvrtletí 2025, kdy mezičtvrtletní růst stavební produkce činil již 2,6 %. Výrazné oživení bylo podporováno všemi segmenty odvětví, aktuálně nejvíce inženýrským stavitelstvím, které profituje z rostoucích veřejných investic do dopravní infrastruktury. Patrně dochází také k částečnému zotavování soukromých investic. Popsaný vývoj koresponduje s mírným mezičtvrtletním růstem investiční aktivity (0,6 %), která se zvyšovala výhradně pod vlivem výdajů na obydlí a ostatní budovy a stavby.

Významná část předstihových ukazatelů naznačuje, že rozvoj stavební produkce by mohl v nejbližším období pokračovat. Vzrostla hodnota nově uzavřených stavebních zakázek a nezvolňuje dynamický růst u celkové zásoby prací. Po pěti čtvrtletích poklesu byla ve 3. kvartálu meziročně vyšší orientační hodnota povolených staveb. Pesimismus podnikatelů ve stavebnictví se od podzimu 2024 zmírňoval a v červnu 2025 se saldo důvěry firem po více než třech letech vrátilo do kladného pásma.

Domácnosti utrácejí opatrně

Stabilizace hladiny spotřebitelských cen pomohla opět nastartovat růst reálných mezd zaměstnanců, což se odrazilo v příznivější finanční situaci domácností a následně stimulovalo jejich spotřebu. V průběhu roku 2025 ale výrazný reálný růst mezd (3,9 %, 5,1 % a 4,5 % meziročně v 1. až 3. čtvrtletí) převyšoval meziroční dynamiku spotřeby domácností (2,3 %, 3,6 % a 3,0 %). Reálně se mzdy meziročně zvýšily ve všech hlavních odvětvích. Celkově se kupní síla hrubých mezd ve 3. kvartálu nacházela na úrovni 2. čtvrtletí 2019, v případě čistých výdělků již tuto úroveň patrně mírně překročila (i díky vlivu zrušení superhrubé mzdy).

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 3. čtvrtletí 2025 dosáhla 48 295 korun, meziročně vzrostla o 7,1 % a mezičtvrtletně o 1,7 %. Nadprůměrný nominální mzdový růst se koncentroval zejména v tržním segmentu služeb. Ve většině dalších odvětví služeb se mzdový růst příliš neodlišoval od celé ekonomiky. Z tradičních odvětví hmotné výroby pokračuje druhým rokem svižný mzdový růst ve stavebnictví. V průmyslu rostly v roce 2025 mzdy (na rozdíl od předchozích tří let) podprůměrně.

Spotřeba domácností po silném 2. kvartálu (mezičtvrtletní navýšení o 1,2 %) ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla jen o 0,3 %. Mezičtvrtletně vyšší byla především střednědobá spotřeba a spotřeba služeb. Naopak k nejvýraznějšímu poklesu od začátku roku 2023 došlo u krátkodobé spotřeby a nižší byla také dlouhodobá spotřeba.

Popsaný vývoj spotřeby odpovídá rovněž dynamice tržeb v maloobchodu. Mezičtvrtletní růst tržeb dosáhl od začátku roku 0,7 % a 1,4 % a ve 3. čtvrtletí se přírůstky zastavily (−0,1 %). Solidní nárůsty si od začátku roku držel prodej pohonných hmot. U potravin ale ve 3. čtvrtletí došlo k nejvýraznějšímu poklesu tržeb od 2. kvartálu 2023 a stagnoval i prodej nepotravinářského zboží. Svou roli pravděpodobně sehrály i ceny, které u potravin nadprůměrně rostly (za 1. až 3. čtvrtletí meziročně o 4,8 %), což opět zasahovalo citlivý segment nízkopříjmových spotřebitelů.

Vývoj domácností (reálně v %) a průměrných mezd (meziročně v %)

Zdroj: ČSÚ

Bilance se zlepšila hlavně díky službám

Výrazně pozitivní působení bilance zahraničního obchodu na mezičtvrtletní růst HDP bylo zapříčiněno zrychlením reálného růstu exportu zboží a služeb na 0,9 % za současné stagnace dovozu. Příznivý vývoj vývozu ovlivnily především výsledky služeb (mezičtvrtletní nárůst o 3,8 %), export zboží spíše stagnoval. Celková bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami ve 3. čtvrtletí dosáhla nominálního přebytku 128,2 mld. Kč. V celé časové řadě šlo o nejvyšší zaznamenaný přebytek za toto období roku. Mezičtvrtletně se bilance zlepšila o 12,7 mld. Kč a z většiny k tomu přispěl obchod se službami. Podobně měly služby větší vliv na meziroční zlepšení kladného salda o 10,0 mld. Kč.

Slabý růst exportu zboží odpovídá situaci v domácím průmyslu. Oživení průmyslové produkce ze začátku roku se neudrželo, a průmysl ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně klesl o 0,6 %. Ve 3. čtvrtletí 2025 tak z dílčích oborů významněji prorůstově působily pouze chemický, kovodělný a strojírenský průmysl.