Česká ekonomika balancuje na hraně

Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí stagnoval. Pokračoval reálný propad spotřeby domácností a nižší byla i tvorba zásob. Na druhé straně sílila zahraniční poptávka, což se projevilo silným růstem hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. 

Hrubý domácí produkt navázal v 1. čtvrtletí 2023 na dva předchozí poklesy mezičtvrtletní stagnací. Meziročně byl nižší o 0,4 %, a to poprvé od 1. kvartálu 2021. „Česká ekonomika v prvním čtvrtletí stagnovala. Pokračoval reálný pokles spotřeby domácností a tvorby hrubého kapitálu. Kromě slabší investiční aktivity docházelo také k rozpouštění zásob naakumulovaných v loňském roce. Příznivě naopak působila zahraniční poptávka,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

U domácností v 1. čtvrtletí dál klesaly výdaje na netrvanlivé zboží. Netypicky dlouhé ochlazení poptávky v této oblasti přitom trvá už od poloviny roku 2021. Mezičtvrtletně se snižovala i spotřeba služeb, která předtím soustavnějším propadům odolávala. Ve směru růstu investiční aktivity na začátku letošního roku působily vyšší výdaje na dopravní prostředky a zařízení a také na ICT a ostatní stroje a zařízení. Se zlepšením v těchto oblastech tradičně financovaných zejména podnikovou investiční poptávkou ale kontrastuje propad investic do obydlí i ostatních budov a staveb.

Hrubá přidaná hodnota v 1. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,8 %, meziročně pak o 1,1 %. Oživení výrobní strany ekonomiky bylo doprovázeno i růstem celkové zaměstnanosti o 0,4 % ve srovnání s předchozím kvartálem a o 1,4 % meziročně. „Dobré výkony exportérů byly patrné na růstu hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Zbytek průmyslu se však v souvislosti s nákladovými tlaky dál potýkal s problémy. Vyšší hrubou přidanou hodnotu ve srovnání s koncem loňského roku ale vykazovala řada odvětví služeb,“ dodává Marek Rojíček.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty