Bezprecedentní propad HDP

Předběžný odhad vývoje HDP za 2. čtvrtletí byl k dispozici dříve, výsledky však nejsou příznivé.

Na konci července ČSÚ poprvé zveřejnil odhad růstu hrubého domácího produktu za předchozí čtvrtletí již 30 dní po ukončení referenčního období, a nikoli 45 dní, jak tomu bylo dříve. Rychlejší uveřejnění pravděpodobně potěšilo analytiky, první výsledky však příznivé nebyly.

Druhý kvartál letošního roku byl plně zasažen opatřeními proti šíření koronaviru, což se projevilo na ekonomických výsledcích v Česku i ve světě. Podle údajů ČSÚ byl HDP ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně nižší o 8,4 %. Meziroční propad dosáhl 10,7 %. Hlavní příčinou poklesu byl nepříznivý vývoj zahraniční poptávky. Snížila se ale také domácí spotřeba a investice.

Propad české ekonomiky přitom nebyl tak hluboký jako ve zbytku EU. Podle údajů Eurostatu se HDP v Evropské unii mezičtvrtletně snížil o 12,1 % a meziročně o 15,0 %. Dostupná data ukázala, že k nejhlubšímu mezičtvrtletnímu propadu došlo ve Španělsku (-18,5 %, meziročně zde poklesl HDP o více než pětinu). Silnější poklesy než v ČR ale zaznamenali i naši sousedé a nejbližší ekonomičtí partneři – Německo (-10,1 % mezičtvrtletně) a Rakousko (-10,7 % mezičtvrtletně).

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty