Zpomalení růstu se nevyhnulo Česku ani EU

Trend solidního růstu české ekonomiky, který trval od druhé poloviny roku 2024, se na začátku letošního roku přerušil.

Světem aktuálně zmítají dopady krize na Blízkém východě, ale zpomalení české ekonomiky se odehrálo ještě před jejím vypuknutím. Hrubý domácí produkt (HDP) v 1. čtvrtletí 2026 mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 %, což byl nejmenší nárůst od 1. kvartálu 2024. Také meziroční růst HDP ve srovnání s minulým rokem zpomalil a dosáhl v 1. čtvrtletí 2,2 %.

Růst HDP podpořily investice

Solidní růst HDP v Česku v uplynulém roce výrazně závisel na oživení domácí spotřeby a také investiční aktivity. Na zpomalení mezičtvrtletního tempa růstu HDP se v 1. čtvrtletí podílela domácí spotřeba i saldo zahraničního obchodu. Naopak ve směru růstu působily kapitálové výdaje – investice i změna zásob.

Zpomalení meziročního růstu ovlivnila především bilance zahraničního obchodu a negativně působila i změna zásob. Naproti tomu výrazným tahounem meziročního růstu HDP zůstala domácí spotřeba, a také dynamika investiční aktivity navázala na silný závěr loňského roku dalším zrychlením.

Vývoj HDP v Česku a EU (%, reálně)

Zdroj: ČSÚ

Zpomalení také v EU

V 1. čtvrtletí 2026 zpomalila dynamika HDP rovněž v Evropské unii. Mezičtvrtletně zde HDP klesl o 0,1 %, což bylo první snížení od 4. kvartálu 2022. Meziroční růst HDP v EU oslabil v 1. čtvrtletí na 0,7 %. Mezičtvrtletní růst HDP v EU podpořila spotřeba domácností (0,2 %) i vládních institucí (0,4 %). Jejich růst ale zpomalil. Bilance zahraničního obchodu naopak působila výrazně ve směru poklesu HDP v EU, protože reálný růst dovozu (0,7 %) byl značně vyšší než vývoz (0,2 %). Investice se po dvou kvartálech solidního růstu v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně snížily o 0,3 %.

Ačkoli celkově v EU došlo k mezičtvrtletnímu poklesu, v devatenácti zemích EU ve skutečnosti HDP mezičtvrtletně vzrostl. Z mírného růstu do poklesu ale vývoj v EU překlopilo Irsko, které vykázalo mezičtvrtletní propad o 12,1 %. Pro nás klíčové Německo si drželo mírný mezičtvrtletní růst (0,3 %), stejně jako Itálie. Země středoevropského regionu s výjimkou Polska (0,6 %) a Maďarska (0,8 %) byly těsně nad úrovní stagnace (Česko, Rakousko i Slovensko shodně 0,2 %).

Růst cen před krizí na Blízkém východě oslaboval

Index spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2026 meziročně vzrostl o 1,6 %, což bylo výrazně méně než v předchozím kvartálu (2,2 %). Šlo zároveň o nejnižší přírůstek od 4. čtvrtletí 2016. Za poměrně výrazným zvolněním tempa růstu za celé čtvrtletí stály především první dva měsíce roku. V březnu pak došlo k posílení růstu cen (1,9 %), které bylo navázáno na prudké zvýšení cen pohonných hmot. Meziroční tempa růstu v dubnu a květnu pak dosáhla 2,5 % a 2,1 %. Zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí ovlivnily především ceny potravin a nealkoholických nápojů, u kterých se zastavil meziroční nárůst, a dále bydlení a energie, kde se prohloubil pokles cen elektřiny. U zbytku spotřebního koše k výraznějším změnám v dynamice cen nedošlo. Ve směru meziročního poklesu cen působily jako jediné ceny odívání a obuvi.

Mezičtvrtletně se spotřebitelské ceny v 1. kvartálu 2026 zvýšily o 0,7 %. Začátek roku je charakteristický výraznějším mezičtvrtletním navýšením cen, tentokrát šlo o nejnižší nárůst za 1. kvartál od roku 2016. Obvyklý silný nárůst byl zachycen u cen alkoholických nápojů a tabáku, naproti tomu směrem dolů působily ceny bydlení a energií.

Příspěvky k meziročnímu vývoj spotřebitelských cen (p. b.)

Zdroj: ČSÚ

Ropa zdrojem růstu cen

Ze všech údajů ČSÚ zareagovaly na situaci na Blízkém východě nejrychleji spotřebitelské ceny prostřednictvím cen pohonných hmot. Váha pohonných hmot a maziv ve spotřebitelském koši je přibližně 3 % a pro spotřebitele došlo už v březnu k meziměsíčnímu nárůstu o 19,4 % a meziročnímu o 13,1 %. V meziměsíčním pohledu měl nárůst cen pohonných hmot na celkový index spotřebitelských cen dopad ve výši více než 0,5 p. b.

U cen průmyslových výrobců, které v březnu i dubnu meziměsíčně rostly, se situace projevila hlavně zvýšením cen koksu a rafinovaných ropných produktů. Na ceny ropy pravidelně citlivě reagují také ceny chemických výrobků a přípravků, které v dubnu rovněž vykázaly výrazné meziměsíční navýšení. Zvedly se i ceny v oblasti některých stavebních materiálů a plastových a pryžových výrobků.

Hypoteční trh dohání jeho minulost

Ačkoli se značná pozornost soustředí na vývoj cen pohonných hmot, největší příspěvek k růstu spotřebitelských cen mělo v 1. čtvrtletí imputované nájemné, jehož vliv v posledním roce posiloval. Položka zachycující náklady na vlastní bydlení odrážela nové zrychlení růstu cen nemovitostí, ke kterému loni došlo.

Vývoj nabídkových cen bytů v Česku v 1. čtvrtletí vykazoval zpomalení meziročního růstu, i přesto se ceny zvedly o výrazných 12,9 %. Na zpomalení měla podíl hlavně vysoká srovnávací základna ovlivněná skokovým mezičtvrtletním navýšením cen v 1. kvartálu 2025. Mezičtvrtletně totiž nabídkové ceny bytů v první čtvrtině letošního roku vzrostly o 2,7 %, což bylo tempo srovnatelné s posledními několika kvartály. Výrazněji zpomalilo meziroční zvyšování nabídkových cen bytů v Praze (pod 10 %), mimo Prahu bylo zvolnění mírnější a růst stále atakoval úroveň 20 %.

Neutuchající poptávku po nemovitostech dokládá posílení objemu poskytnutých úvěrů na bydlení. Podle údajů ČNB se ke konci března celkový objem těchto úvěrů meziročně zvýšil o 9,0 %. V 1. kvartálu 2026 se rovněž plně projevovala vlna konce fixací úvěrů uzavřených v období vrcholu „hypoteční horečky“ v roce 2021. Objem nových hypotečních smluv sice dosáhl 226,3 mld. Kč (meziročně +86,5 mld. Kč), ale jen 97,7 mld. Kč (+32,4 mld. Kč) z toho tvořily čisté nové úvěry. Více než polovina (128,6 mld. Kč, +54,2 mld. Kč) připadala na ostatní nová ujednání a refinancované úvěry, tedy stávající smlouvy sjednané nově u stejné nebo jiné banky.

Silný reálný růst mezd

V 1. čtvrtletí 2026 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda zaměstnance v národním hospodářství 50 282 Kč. Meziročně vzrostla o 8,1 % a přiblížila se tempům z konjunkturních let 2018 a 2019. Sezonně očištěná mzda posílila mezičtvrtletně o 2,0 %. Zklidnění růstu spotřebitelských cen spolu s uvedeným svižným nominálním mzdovým růstem v 1. čtvrtině letošního roku vedly k růstu kupní síly průměrných mezd o 6,4 %, tedy nejvíce za posledních bezmála pět let.

Růst průměrné nominální mzdy byl v 1. čtvrtletí tažen zejména tržním segmentem ekonomiky. Nejvyšší tempa v něm zpravidla dosáhla odvětví s podprůměrnou mzdovou úrovní. K nejvýraznějšímu meziročnímu navýšení mezd došlo v činnostech v oblasti nemovitostí a v administrativních a podpůrných činnostech. Dvouciferně rostla průměrná mzda také ve stavebnictví či v zemědělství, lesnictví a rybářství, tedy v oblastech, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovníků.

Naopak k nejnižšímu mzdovému růstu došlo v 1. čtvrtletí ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde po loňském roce ovlivněném výplatou mimořádných odměn meziroční růst mezd oslabil. Relativně podprůměrně se zvýšily mzdy také v peněžnictví a pojišťovnictví. Slabším tempem rostly nadále mzdy ve zpracovatelském průmyslu a podprůměrně si polepšila také všechna odvětví s významnou rolí státu.

Příspěvky výdajových složek k mezičtvrtletnímu růstu HDP¹⁾ (p. b.)

¹⁾ po vyloučení dovozu pro konečné užití

Zdroj: ČSÚ