Základní životní potřeby zdražují doma i v Evropě

Česko se loni zařadilo mezi země EU s podprůměrným růstem spotřebitelských cen.

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Evropské unii v roce 2025 vzrostl o 2,5 %. Oproti předchozímu roku (2,6 %) tempo drobně zpomalilo a bylo výrazně nižší ve srovnání s obdobím let 2022–2023 (9,2 % a 6,4 %). Zároveň ale cenová dynamika v EU zůstala silnější, než byla před rokem 2020, kdy Evropa zažívala solidní poptávkou tažený ekonomický růst, který obvykle bývá spojen i s inflačními tlaky.

Ačkoli celkový přírůstek spotřebitelských cen loni téměř odpovídal tomu v roce 2024, struktura cenového růstu se změnila. V loňském roce oproti předloňskému posílilo zdražování základních potřeb – potravin a nealkoholických nápojů (3,3 %) i bydlení a energií (2,8 %). Naopak mírněji rostly ceny alkoholu a tabáku (4,4 %), ubytování a stravování (4,0 %), rekreací a kultury (1,9 %) a téměř se zastavil růst cen oděvů a obuvi (0,4 %). V roce 2025 klesly pouze ceny telekomunikací (–1,5 %).

V loňském roce spotřebitelské ceny vzrostly ve všech zemích EU. Pod 1 % se dostal přírůstek cen na Kypru (0,8 %) a ve Francii (0,9 %). U obou zemí poměrně silně rostly ceny služeb, zejména ubytování a stravování nebo rekreací a kultury. Kompenzoval to naopak pokles u nákladů na bydlení a oproti zbytku EU podprůměrný růst cen potravin.

Na opačném konci žebříčku se s výrazným náskokem umístilo Rumunsko (6,8 %), kde zejména v závěru roku cenový růst sílil. Velmi silně zde zdražovaly položky napříč spotřebním košem, o více než desetinu také rostly ceny ve váhově nejvýznamnějším oddíle bydlení a energie. Spotřebitelské ceny se svižně zvyšovaly také v Estonsku (4,8 %) a shodně o 4,4 % v Chorvatsku a Maďarsku. V Česku se růst spotřebitelských cen zmírnil na 2,3 % a z pohledu HICP (ten se mírně liší od indexu spotřebitelských cen vydávaného ČSÚ) jsme se zařadili do lehkého podprůměru EU.

Harmonizovaný index spotřebitelských cen v zemích EU (rok 2025, meziročně)

Zdroj: Eurostat