Vývoz žraločích ploutví z EU

V roce 2025 se ze zemí EU do zemí mimo EU vyvezlo 2,7 tis. tun žraločích ploutví v hodnotě 44,8 mil. eur. Ve srovnání s rokem 2024 se objem vývozu snížil o více než 15 % a jeho hodnota klesla o 31 %.

Na konci roku 2023 došlo k významné aktualizaci Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Revize přidala na seznam ohrožených živočichů 60 druhů žraloků. Obchodování s nimi od té doby podléhá přísnějším kontrolám a vývozci musejí předkládat více dokumentace. Součástí těchto opatření bylo také zavedení nových kódů produktů v databázi mezinárodního obchodu Eurostatu, které slouží ke sledování nejčastěji obchodovaných druhů žraloků, jako jsou žralok modrý a žralok mako.

Žraločí ploutve se vyvážejí téměř výlučně do asijských zemí. V roce 2024 se nejvýznamnějším příjemcem ploutví z Evropy stal Singapur, který předstihl Čínu. V roce 2025 byly hlavními destinacemi Singapur (41,5 % obchodu) a Čína (40,9 %), s odstupem následovaly Hongkong (12,8 %), Japonsko (2,5 %) a Vietnam (1,1 %).

Vývoz žraločích ploutví v roce 2025 tvořily převážně mražené ploutve v celkové hodnotě 40,3 mil. eur (90 % z celkového objemu) a dále pak uzené, sušené, solené nebo ve slaném nálevu konzervované žraločí ploutve v hodnotě 4,2 mil. (9 %). Čerstvé nebo chlazené žraločí ploutve představovaly méně než 1 % celkové hodnoty vývozu.

Ze zmrazených žraločích ploutví tvořily 97 % obchodu ploutve žraloka modrého a zbytek ploutve žraloka mako. V případě uzených, sušených, solených nebo naložených ve slaném nálevu pocházelo ze žraloka modrého 82 % a ze žraloka mako18 %.

Více se dočtete na webu Eurostatu zde.